Sestavování nosné rakety Vega-C, která vyrazí na svou premiérovou misi, začalo 15. dubna dopravením prvního stupně P120 na tuhé pohonné látky na vzletovou rampu raket Vega, která se nachází na evropském kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Mimochodem P120 bude létat i na raketě Ariane 6 – buďto ve dvojicích nebo ve čtveřicích (podle charakteru mise) jakožto pomocný urychlovací stupeň. V průběhu 22. dubna došlo k usazení mezistupně na vrchol P120C. Na tomto mezistupni pak bude umístěn druhý stupeň Z40, který je také na tuhé pohonné látky.
Zdroj: https://www.esa.int/
Hlavním nákladem premiérového startu nové evropské rakety bude vědecká družice LARES-2, za kterou stojí Italská kosmická agentura ASI. Sekundární náklad pak tvoří šest CubeSatů. Jelikož si evropská raketa Vega vedla velice dobře, rozhodly členské státy ESA na setkání ministrů v prosinci 2014, že schválí vývoj silnější varianty Vega-C, která má reagovat na vývoj trhu a dlouhodobé potřeby zákazníků. Vega-C u referenční polární oběžné dráhy ve výšce 700 kilometrů nabízí nosnost až 2,2 tuny oproti dosavadní tuně a půl. Kromě toho také nabízí větší prostor pro uložení nákladu. Nová verze rakety by měla pokrýt známé potřeby evropských zákazníků bez navýšení provozních nákladů.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…Vega-C_inaugural_flight_VV21.jpg
https://www.esa.int/…interstage_integration.jpg
Díky za článek. Podla údaju nosnosti sa bude Vega-C zaraďovat medti stredne ťažké nosiče?
Ta hranice není úplně ostře definovaná, ale z mého osobního pohledu je 2,2 tuny na SSO v 700 km stále spíše lehký nosič. Středně silný nosič by podle mého názoru měl na takovou dráhu dopravit alespoň 3, spíše 4 tuny. Ale je to asi individuální.
Jasne, díky za odpoveď. Je to neco jak polárna obežná dráha – není presne na stupne definovaná.
Takže i takový Antares považujete za lehký nosič? 🙂
Taky mě trochu překvapilo, jak moc přidali na nosnosti. S kategorizací bych si hlavu nelámal, důležitější je, proč se k tomu rozhodli a jaké to bude mít následky.
Důvodem je především využití motoru P120 jak na Veze-C tak na Ariane 6. Výkony horních stupňů z toho musejí být odvozené, aby byl nosič efektivní.
Následkem bude spolu se zavedením Ariane 62 zmenšení díry mezi Vegou a Ariane a tím pádem vcelku bezbolestné vyřazení Sojuzu z flotily ESA. Na druhou stranu vznikla větší díra pod Vegou. K Electronu je celkem daleko (200 kg na SSO), ale uvidíme, jak si povede Firefly Alpha, která by to mohla vyplnit (630 kg na SSO).
Vega C je hlavně navržená tak, aby ekonomicky pokryla program Copernicus a další podobné mise. Používat na tento účel A62 nebo Falcon 9(který letěl se Sentinelem 6 za 95 milionů dolarů) by se dost prodražilo.
P120 bude v příštích letech ještě posílen, což přidá Ariane6 dvě tuny na LEO. Nikde jsem nenašel údaj o kolik bude silnější Vega C, ale pár stovek kilogramů na SSO to bude.
Vega C může teoreticky letět i bez boosteru (tzv. Vega C light) s nosností do 500 kg, což může vykrýt díru pod Vegou. V Evropě se ale vyvíjí i další rakety o podobné nosnosti a určitě bude politická vůle spíš protlačit je.
Obecně má mít středně těžký nosič nosnost minimálně 2t na LEO, což Vega-C splňuje. I když sovětská definice byla tužím až od pěti tun.