MDA Space
Společnost MDA Space postaví pro Kanadskou kosmickou agenturu radarovou zobrazovací družici. Kanadská vláda mezitím studuje možnosti satelitního systému nové generace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost MDA Space postaví pro Kanadskou kosmickou agenturu radarovou zobrazovací družici. Kanadská vláda mezitím studuje možnosti satelitního systému nové generace.
Britský startup Shield Space plánuje spojit svůj software pro autonomní provoz družic s možnostmi servisu na oběžné dráze společnosti ClearSpace, aby řešil vznikající orbitální hrozby.
Americké vesmírné síly zahajují novou soutěž na dodávky antén pro mobilní ovládání družic, čímž formálně obnoví program, který zrušily poté, co opustily kontrakt se společností AeroVironment v hodnotě 1,7 miliardy dolarů a přešly na komerčnější strategii zadávání veřejných zakázek.
Společnost Vantor si vybrala BAE Systems pro stavbu své nové generace družic pro zobrazování s vysokým rozlišením. Tato volba spojuje Vantor s bývalou divizí Ball Aerospace, která pomáhala vyvíjet satelity pro pozorování Země společnosti DigitalGlobe.
Společnost York Space Systems 24. června oznámila, že družice, kterou postavila pro americké vesmírné síly, úspěšně demonstrovala obousměrnou taktickou komunikaci s využitím ultravysokofrekvenčních (UHF) při spojení z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost VAST podepsala smlouvy s dalšími partnery pro výzkum mikrogravitace, který bude probíhat na komerčních vesmírných stanicích společnosti VAST.
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
Náš eshop
Články
Vůbec první korejská sonda určená k průzkumu měsíce, navržená a postavená Jihokorejskou vesmírnou agenturou KARI ve spolupráci s agenturou NASA. Takto by se dala velmi stručně popsat sonda Danuri, která má za úkol, jak již bylo zmíněno, zkoumat Měsíc. Sonda Danuri nese hned několik vědeckých přístrojů. Jedním z nich je přístroj Lunar Terrain Imager (LUTI). Jak jste si pravděpodobně odvodili z názvu, tak tento přístroj má za úkol pořizovat snímky měsíčního povrchu. Pravděpodobně bude fotit lokality, vytipované k přistání pro druhou fázi průzkumné mise Měsíce, která by měla odstartovat v roce 2030. Dalším přístrojem je například Wide-Angle Polarimetric Camera (PolCam). Jde o širokoúhlou polarimetrickou kameru, která bude získávat snímky celého měsíčního povrchu kromě polárních oblastí. Dále sonda nese magnetometr, kameru ShadowCam od NASA, komunikační systém DTNPL a spektrometr zaměřený na gama záření. Hmotnost sondy Danuri je 678 kilogramů a bude obíhat na oběžné dráze Měsíce s výškou 100 × 300 kilometrů a sklonem 90°.
Firma SpaceX, která provozuje konstelaci Starlink, nedávno zveřejnila dokument s názvem Nejlepší postupy pro zmírnění jasu pro družicové operátory, který pojednává o tom, jakými způsoby se SpaceX snaží redukovat světlo, které kvůli družicím Starlink dopadá na Zemi. Těmito způsoby, na jejichž hledání spolupracují přímo s astronomy, se snaží docílit toho, aby se družice Starlink staly ze Země pouhým okem prakticky neviditelné. V tomto článku si tyto konkrétní způsoby a kroky, které SpaceX aplikovala ukážeme a vysvětlíme si, jak fungují.
Jsou dny (a občas i řady dnů), kdy se toho v kosmonautice moc neděje. Ale aby byla ve světě letů do vesmíru rovnováha, jsou tu zase naopak dny, kdy se toho děje mimořádně hodně. Takový den nás čeká právě zítra – 4. srpna. Pokud se totiž nic nepokazí, mohli bychom se dočkat rovnou šesti startů z toho pěti orbitálních. Pokud chceme být exaktní a vztáhnout to opravdu jen na 4. srpna, od obou čísel si odečtěte jedničku – k tomu se ještě dostaneme. V kosmonautice samozřejmě není nic vytesáno do kamene a odklady hrozí u každého startu. I kdyby se tedy nepodařily všechny plánované starty, minimálně některé by snad proběhnout měly. Co nás tedy zítra čeká?
1. srpna ve 22:25 odstartovala z ruského kosmodromu Pleseck raketa Sojuz-2.1v. Náklad s označením Kosmos-2558 byl dopraven na sun-synchronní oběžnou dráhu. O úkolech nákladu nevíme z oficiálních zdrojů nic, jelikož družici (případně družice) spravuje ruské ministerstvo obrany, které k jejímu účelu nic bližšího neuvedlo. Samotný název Kosmos je generickým označením, které se v bývalém Sovětském svazu používalo pro různé druhy družic včetně armádních a Rusko tento postup převzalo. Jedná se o ruský ekvivalent amerického značení USA-číslo, které se využívá u utajených družic. Vůbec první družice Kosmos (také označovanou Sputnik 11) byla vypuštěna v březnu 1962. Označení Kosmos a pořadové číslo se používá za situace, kdy není žádoucí, aby se prozradil skutečný název a určení nákladu.
Červenec nabídl konečně to, nač se společně těšili příznivci astronomie a kosmonautiky, a sice první vědecké snímky z Teleskopu Jamese Webba. Ničím jiným červencové Vesmírné výzvy začínat nemohou. Dále v nich najdete start čínského modulu Wentian, start první rakety Vega-C, netradiční rusko-italský výstup do volného prostoru z ISS, start nákladní mise CRS-25 a na závěr pět porcí Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Pokud se nic nepokazí, měla by v roce 2026 odstartovat evropská mise PLATO. Nosná raketa Ariane 64 ji pošle vstříc libračnímu centru L2 soustavy Slunce – Země, kolem kterého bude tento jedinečný teleskop obíhat. Úkolem mise PLATO bude s využitím tranzitní metody sledovat až jeden milion hvězd. V naměřených datech se budou vyhledávat kamenné exoplanety, které by mohly mít rozměry podobné naší planetě. Na tomto atraktivním projektu se pracuje v několika evropských státech, Českou republiku nevyjímaje. Inženýři z firmy OHB Czechspace společně s kolegy z Leteckého ústavu Vysokého učení technického v Brně provedli v červenci speciální zátěžovou zkoušku. Ta měla ověřit, jestli nosná válcová konstrukce, která funguje jako páteř celé konstrukce, odolá zátěži, kterou zažije při startu rakety.
Poté, co byl přístroj EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation) dopraven na ISS lodí Dragon 2 v rámci msie CRS-25, došlo k jeho instalaci na vnější plášť orbitálního komplexu. Pozemní tým nezahálel a přistoupil k aktivaci zařízení, které už poslalo svůj první snímek Země. Milník označovaný jako „first light“ (doslova přeloženo první světlo) proběhl 27. července ve 4:51 SELČ v době, kdy stanice prolétávala nad západní Austrálií. EMIT postavený v jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory se zaměřuje na mapování složení minerálního prachu v suchých oblastech Země, aby bylo možné lépe porozumět tomu, jak prach ovlivňuje ohřívání a ochlazování klimatu. Přístroj měří stovky vlnových délek světla odraženého od materiálů na Zemi. Odlišné látky odráží jiné vlnové délky světla, což vytváří jedinečný spektrální „otisk prstu“. Když tato data sbírá snímkovací spektrometr a výsledky analyzují zkušení výzkumníci, mohou odhalit, z čeho je materiál tvořen.
Jihokorejská sonda, která by měla tento týden odstartovat z Mysu Canaveral, již byla naplněna pohonnými látkami, které bude potřebovat k domanévrování na nízkou oběžnou dráhu Měsíce, kde má fotografovat a provádět další vědecký výzkum. Sonda dříve označovaná jako KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) má odstartovat 5. srpna v 1:08 SELČ na raketě Falcon 9. Sonda samotná dorazila na Mys Canaveral 6. července. Před pár dny manažeři mise uvedli, že start byl o dva dny posunut, aby měli inženýři ve SpaceX čas navíc k provedení dodatečných prací na nosné raketě.
Je to 25 let od doby, co na Marsu přistála mise Mars Pathfinder. Součástí této mise byl vůbec první rover, který se projel po povrchu Marsu. Jednoho červencového večera roku 1997 jela Jennifer Trosperová domů z práce v laboratoři tryskového pohonu a držela na volantu snímek povrchu Marsu. Ten samý den jen o pár hodin dříve přistála na Marsu mise Mars Pathfinder a byl pořízen snímek červené, suťovité krajiny. „Když jsem byla na dálnici, měla jsem ten obrázek na volantu a pořád jsem se na něj dívala,” řekla Trosperová a zavzpomínala. „Pravděpodobně jsem se měla lépe dívat na cestu.”
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V
Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh
Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.
To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
