Zástupci agentury NASA a Kosmického střediska Muhammada bin Rašída (MBRSC) v neděli 7. ledna veřejně oznámili rozhodnutí Spojených arabských emirátů poskytnout přechodovou komoru pro chystanou stanici Gateway, která bude kroužit okolo Měsíce. Tato kosmická stanice umožní realizovat mise zaměřené na dlouhodobý průzkum Měsíce pod křídly programu Artemis.
Americká sonda Parker Solar Probe úspěšně zvládla svůj 18. průlet nejbližším bodem dráhy kolem Slunce. Při průletu, který vyvrcholil 29. prosince v 1:56 SEČ sonda vyrovnala svůj rekord ve vzdálenosti od povrchu Slunce – 7,26 milionů kilometrů. V době maximálního přiblížení se sonda vůči Slunci pohybovala rychlostí 635 266 km/h, čímž vyrovnala svůj rekord ze 17. průletu perihelem. 29. prosince při průletu perihelem také nastal poloviční bod fáze 18. blízkého přiblížení sondy ke Slunci, která začala 24. prosince a skončila 2. ledna. Přiblížení sonda zahájila v dobrém stavu a 5. ledna se zprávou o stavu svých systémů ohlásila expertům z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském městě Laurel, kde sondu navrhli a postavili.
Osmý leden roku 2024 se zapsal do historie jako den, kdy byl ve Spojených státech dokončen vývoj nového středně těžkého až těžkého nosiče, který využívá řadu nových technologií. Start Vulcanu nebyla samozřejmost a to i přesto, že společnost ULA má za sebou dlouhou řadu zkušeností s lety do kosmu a za zády také řadu průmyslových kosmických matadorů. Na prvním stupni byly použity motory spalující kapalný kyslík a kapalný metan, což je technologie, která se po světě zatím jen pomalu osahává. Nový byl i druhý stupeň, ačkoli vycházel z již ověřených technologií. Na palubě byl hned při prvním startu náklad a to náklad značně drahocenný – první americký komerční lunární lander Peregrine. Start je proto důležitý i pro lunární program Artemis. O to více mrzí, že se lander potýká od počátku s problémy, které zabrání jeho pokusu o přistání na Měsíci. Pojďme se za tímto úspěšným startem a dobrodružnou misí ohlédnout.
Návratová kabina kosmické lodi Orion z mise Artemis I se už nacestovala dost. Po putování přes Spojené státy během výrobní a testovací fáze přišla cesta z Floridy k Měsíci a přes Tichý oceán a celé Spojené státy zpět. Cestování však ještě nekončí. Návratová kabina, která při misi Artemis I urazila více než 2,25 milionů, kilometrů se již připravuje na svůj přesun do další destinace – tentokrát do státu Ohio na Zkušební středisko Neila Armstronga v Sandusky.
První díl našeho foto reportu, který mapuje přípravy na start nové americké rakety Vulcan vyšel již téměř před rokem. Plány se ovšem mění a po důležitých zkouškách máme před sebou další pokus o významný start. Vulcan bude modulární raketa, která bude mít k dispozici jeden z nejlepších horních stupňů na trhu nazvaný Centaur V, který otevře cestu pro spoustu zajímavých misí v budoucnu. Výhodný je zejména pro sondy mířící dále od Země. Je proto trochu symbolické, že právě prvním nákladem bude lunární modul soukromé společnosti Astrobotic. Poletí tedy k Měsíci, kde se pokusí také přistát společně s vozítky a dalším vybavením.. Nebývá zvykem, že zahajovací let míří právě takto daleko. Riziko je větší, než u již zalétaných nosičů, ale o to atraktivnější tyto starty jsou a také radost z úspěchu posléze bývá přeci jen o něco větší. Přinášíme tedy další várku snímku mapující předstartovní pouť rakety Vulcan, která doufejme vyvrcholí úspěšným startem. Vraťme se nejprve zpět v čase, protože 7. června 2023 podstoupil Vulcan důležitý statický zážeh a rozhodně se bylo na co dívat…
Jeden z vrcholů kosmonautiky roku 2024 přichází jen pár dní poté, co tento rok začal. Společnost United Launch Alliance původně chtěla první start své nové rakety Vulcan provést už v prosinci minulého roku, ale drobná zpoždění nakonec způsobila skluz na začátek letošního roku. Nosič vybavený dvojicí kyslíkometanových motorů BE-4, dvojicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky a dvoumotorovým horním stupněm bude při svém prvním letu vynášet mimořádně zajímavý náklad – lunární lander Peregrine od společnosti Astrobotic. A aby byla mise ještě zajímavější, vydá se horní stupeň na oběžnou dráhu okolo Slunce. Pokud tedy budete mít v pondělí dopoledne čas a chuť, bude pro Vás připraven živě a česky komentovaný přenos.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Astrobotic, Peregrine, Peregrine Mission One, ULA, Vulcan, Živě a česky 
První týden roku 2024 je za námi a tak je ideální chvíle na shrnutí nejzajímavějších kosmonautických událostí, které těchto sedm dní přineslo. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník podíval na takzvané first light japonsko-amerického rentgenového teleskopu XRISM. Zaměříme si nejen na pořízené snímky, ale i na problém s odklápěním jedné záklopky. V dalších tématech se budeme zajímat o probíhající přípravu rakety Vulcan. Naší pozornosti neuniklo ani zrušení a velmi krátká kariéra nosiče Terran-R. A jelikož jde o první týden roku, čeká nás i nějaká rekapitulace. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: ESA, JAXA, Kosmotýdeník, NASA, Peregrine, Rentgenová astronomie, SpaceX, Terran R, Terran-1, ULA, Vulcan, XRISM 
V minulém díle jsme si popsali pokročilou kameru ACS (The Advanced Camera for Surveys) a její ultrafialový kanál. Nyní přichází čas na popis širokoúhlého kanálu a také kanálu s vysokým rozlišením. Řeč bude také o technických problémech, které kameru ACS potkaly při pobytu na oběžné dráze. Ukážeme si také, jak se astronautům podařilo vyřešit problém s napájením tohoto přístroje.
Když mě jeden z našich z našich čtenářů požádal o shrnutí roku 2023 ve fyzice, chtěl jsem nejprve odmítnout. Říkal jsem si, že se zase tolik zajímavých a zásadních událostí v tomto roce v této vědecké oblasti, přesněji v oborech, které sleduji a o něž se zajímám, nestalo. Nakonec jsem si ale řekl, že proč ne. Rozhodl jsem se tedy článek napsat a vydat. A myslím, že z toho můžeme udělat novou tradici, vždy těsně po Novém roce vyjde článek shrnující nejvýznamnější události ve fyzice v předchozím roce. Můj výběr bude samozřejmě čistě subjektivní, jakýkoliv jiný fyzik či popularizátor by na mém místě patrně volil jinak. Dodávám ještě, že ani počet zmíněných událostí nebude vždy stejný, někdy totiž může nastat na mimořádné objevy velmi bohatý rok, jindy naopak rok chudší. Ale dost bylo řečí, pojďme se pustit rovnou do tématu.
Rubrika Aktuální dění, Věda a výzkum Štítky: antihmota, astrofyzika, astronomie, částicová fyzika, fyzika, Gaia, James Webb Space Teleskope, JWST, kosmické záření, kosmologie, Nobelovy ceny, Webb 
V rámci projektu NIAC se americká kosmická agentura NASA snaží podporovat projekty, které jsou často smělé tak, že se s jejich praktickým uplatněním nedá počítat ani ve střednědobém horizontu. Přesto (nebo možná právě proto) jsou tyto projekty mimořádně lákavé. Pokud bychom totiž v současné skutečné kosmonautice hledali něco, co má nejblíže ke sci-fi, pak by to byl s velkou pravděpodobností program NIAC. U většiny z podpořených návrhů není moc pravděpodobné, že bychom se dočkali jejich praktického uplatnění, ale i tak je zajímavé sledovat, o čem inženýři sní. A každý velký projekt jednou začal jako sen, který pak čekala dlouhá cesta. V rámci nepravidelného seriálu „NIAC – Sny o budoucnosti“ Vás budeme na našem webu seznamovat s projekty, které se dočkaly podpory v rámci tohoto programu.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
10. ledna 2024
