Impulse Space
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
United Launch Alliance se připravuje na návrat rakety Vulcan do provozu prostřednictvím mise Amazon Leo. Americké vesmírné síly však budou před povolením obnovení startů v rámci misí pro národní bezpečnost vyžadovat samostatné přezkoumání, uvedl 16. září vysoký představitel akvizičního oddělení této složky.
Společnost HawkEye 360 reaguje na rostoucí poptávku po suverénních vesmírných kapacitách založením evropské dceřiné společnosti. Ve spolupráci s firmou Leonardo chce evropským zákazníkům poskytovat schopnosti snímání rádiového spektra a zároveň spolupracuje se společností ERA, která je součástí české skupiny Omnipol. Společnost to oznámila 15. září.
Společnost SES 15. září představila plány na vybudování kapacit pro výrobu družic určených pro přímé spojení se zařízeními (direct-to-device, D2D) v Evropě ve spolupráci se společností Elveo Mobile. Cílem je vybudovat regionální dodavatelský řetězec a rozšířit konstelaci družic na nízké oběžné dráze (LEO) provozovatele D2D.
Britský startup Shield Space dokončil kritickou revizi návrhu (CDR) pro misi Broadsword, plánovanou na rok 2027. Mise má demonstrovat schopnosti inspekce družic na oběžné dráze, které by zákazníci z oblasti obrany mohli mít k dispozici už do devíti měsíců od podpisu smlouvy.
Dňa 14. 9. 2026 vo Viedni (OSN) Čína oficiálne darovala mesačné vzorky zo sondy Chang´e 6.
Články
SpaceX v noci na sobotu vypustila již 13. sestavu rakety SuperHeavy s kosmickou lodí Starship. Více než 70 metrů vysoká raketa sice tvrdě dopadla do Mexického zálivu, ovšem Starship provedla úspěšný transatmosférický let s přistáním do Indického oceánu. Společný tah 33 raketových motorů Raptor 3. generace odlepil tuto 121 metrů vysokou raketu od druhé orbitální startovní rampy texaské základny Starbase 25. července v 0:51 SELČ. Místní obyvatelé i turisté se tak dočkali působivé podívané, protože stoupat raketu s tahem 7,26 milionu kilogramů člověk nesleduje každý den.
Ruští kosmonauti Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu se svým americkým kolegou Chrisem Williamsem zakončili zhruba osmiměsíční misi na Mezinárodní kosmické stanici a dnes se vrátili na Zemi. Loď Sojuz MS-28 s posádkou se od ISS oddělila v 9:03 SELČ a její návratová kabina ve 12:27 měkce dosedla na padáku jihovýchodně od města Žezkazgan. Posádka strávila na oběžné dráze 241 dní, během nichž 3 856krát obletěla Zemi a urazila více než 162 milionů kilometrů. Mise začala 27. listopadu 2025 startem z kosmodromu Bajkonur. Pro Kuď-Sverčkova šlo o druhý kosmický let, zatímco Williams a Mikajev absolvovali svou kosmickou premiéru.
Kosmonautické události týdne ozářila tentokrát Starship, která skoro plně úspěšně provedla zkušební misi IFT-13, což vzbuzuje naděje, že bychom se příště mohli dočkat orbitálního startu. I tomuto startu se budeme věnovat. Hlavní téma Kosmotýdeníku však zaujal požár ve Španělsku, který ohrožoval hned dvě komunikační stanice, které jsou používány pro komunikaci s družicemi a sondami. Dále se budeme věnovat testovací kampani druhého stupně rakety New Glenn či se ještě ohlédneme za misí Artemis II. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Evropská kosmická agentura (ESA) uzavřela kontrakt se španělskou společností EMXYS na vývoj malého přistávacího modulu Don Quijote, který se pokusí dosednout na povrch planetky Apophis ještě před jejím mimořádně blízkým průletem kolem Země. Planetka mine naši planetu v dubnu 2029 ve vzdálenosti pouhých 32 000 kilometrů od zemského povrchu, tedy blíže, než obíhají geostacionární družice.
Venuši se někdy kvůli podobným rozměrům obou planet přezdívá sestra Země, ve skutečnosti však podobnost obou světů jejich rozměry v podstatě končí. Na rozdíl od Země, která je domovem nesmírného množství forem života, není Venuše pro život, jak jej známe, příznivá – přinejmenším pokud jde o její povrch. Je to tím, že na povrchu Venuše panuje průměrná teplota 464 °C a drtivý atmosférický tlak, který dosahuje 92násobku tlaku na hladině pozemského moře. To odpovídá zhruba tlaku, jaký by na nás působil kilometr pod mořskou hladinou. Tyto extrémní podmínky jsou důvodem, proč i nejodolnější sonda dokázala na povrchu Venuše pracovat jen něco málo přes dvě hodiny.
Ve výroční zprávě společnosti ArianeGroup SAS za rok 2025 se objevily dosud nezveřejněné informace o zkušební kampani modernizované verze motoru Vinci, který pohání horní stupeň evropské rakety Ariane 6. Nová varianta nabídne přibližně o 11 % vyšší tah a stane se součástí připravované modernizace Ariane 6 Block 2. Podle zveřejněných dokumentů probíhaly zkoušky modernizovaného motoru v průběhu celého roku 2025 ve zkušebním středisku DLR Lampoldshausen v Německu.
Když se řekne kosmonautika, většině lidí se vybaví některý z nejslavnějších okamžiků dobývání vesmíru. Někdo si vzpomene na přistání Apolla 11 na Měsíci, jiný na první let člověka do vesmíru v podání Jurije Gagarina, první výstup do volného prostoru, který uskutečnil Alexej Leonov, nebo na legendární raketoplány. Jen málokdo si však uvědomuje, že také Evropa investovala v posledních desetiletích do vesmírných projektů miliardy eur a vybudovala si vlastní, a hlavně nezávislou, cestu do vesmíru. Stejně jako v případě Spojených států se i zde nabízí otázka, zda se takové investice skutečně vyplatily. Odpověď je jednoznačná – ano. Evropská kosmonautika rozhodně není jen o vědě. Za mnoha projekty stojí snaha zajistit technologickou nezávislost Evropy, vytvořit vlastní navigační systémy, sledovat stav naší planety nebo umožnit evropským družicím a sondám cestu do vesmíru bez závislosti na zahraničních partnerech. Právě tyto cíle si vyžádaly obrovské investice, které se v některých případech počítají na desítky miliard eur. V dnešním článku se proto podíváme na pět nejdražších evropských kosmických projektů všech dob. Některé z nich zná téměř každý, jiné
Před týdnem pokus o start třinácté sestavy Super Heavy Starship na další testovací let překazila při zážehu v čase T-0 chyba na několika motorech Raptor 3. Podle infografiky v oficiálním přenosu to vypadalo na problém se čtyřmi motory, přičemž dva z nich bylo podle informací od Elona Muska pro větší jistotu dobrého letu nutno vyměnit. Podle záběrů ze základny McGregor došlo ale k výměně minimálně třech Raptorů, přičemž všechny patřily do skupinky, které se při pokusu o start nepodařilo zažehnout. Včera, v rámci přípravy na start, byl na rampě proveden Spin-prime test vyměněných motorů na Super Heavy a přibližně jen o sedm hodin později byla Starship S40 usazena na vrchol B20. Další pokus o start by se tak měl uskutečnit zítra v 00:45 našeho času, ovšem velkou neznámou je zatím počasí, které bude hrát dnes hlavní roli. Kolem Texasu se totiž již několik dní vyskytuje tropická bouře Berta, která sebou přináší nárazový vítr a déšť. Startovní okno má stejně jako minule 90 minut a je tak velká pravděpodobnost posouvání startu směrem ke konci
Podle nové studie, na kterou upozornil portál Space.com, klesly ceny startů raket na oběžnou dráhu od roku 1960 o 96 % a do roku 2040 by se mohly oproti současnosti snížit téměř stejně výrazně. Vědci však dodávají, že tak výrazné zlepšení mohou ohrozit různé problémy, například kosmická tříšť či vznik monopolu jediné firmy na trhu komerčních kosmických startů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.