Podle nové studie, na kterou upozornil portál Space.com, klesly ceny startů raket na oběžnou dráhu od roku 1960 o 96 % a do roku 2040 by se mohly oproti současnosti snížit téměř stejně výrazně. Vědci však dodávají, že tak výrazné zlepšení mohou ohrozit různé problémy, například kosmická tříšť či vznik monopolu jediné firmy na trhu komerčních kosmických startů.

Ačkoliv dřívější analýzy kosmických startů naznačovaly, že ceny těchto startů v průběhu času klesly, hlavním problémem těchto studií bylo, že „braly v úvahu pouze cenu rakety, ale ne to, kolik nákladu rakety vynesly během své služby,“ vysvětlil serveru Space.com spoluautor studie Francesco Nicoli, docent politické ekonomie na Politecnico University v italském Turíně. To znamenalo, že tyto studie nedokázaly přesně zmapovat průměrné náklady na dosažení oběžné dráhy. V nové studii výzkumníci vytvořili dosud největší datový soubor orbitálních startů, který obsahoval 4 405 startů z let 1960 až 2025. Bylo v něm více než 330 různých konfigurací raket provozovaných organizacemi z USA, Ruska, Číny, Indie, Evropy, Japonska, Austrálie, Brazílie, Izraele, Íránu, Jižní Koreje a Ukrajiny.

Výzkumníci po analýze dospěli k závěru, že průměrná cena za vynesení jednoho kilogramu na oběžnou dráhu v dolarech roku 2024 klesla z 87 023 dolarů v roce 1960 na 3 868 dolarů, což je pokles o 96 %. Výzkumníci poznamenali, že odvětví orbitálních startů se učilo snižovat náklady jedním z nejrychlejších temp, jaká kdy byla v jakémkoli odvětví zaznamenána. Experti vypočítali, že pokaždé, když se zdvojnásobilo celkové množství vyneseného nákladu, průměrná cena za vynesení jednoho kilogramu na oběžnou dráhu klesla o 21,2 %. Tato míra poklesu překonává i hodnotu zaznamenanou u fotovoltaických panelů, „tedy technologie, která je nyní často považována za měřítko snižování nákladů,“ vysvětlil serveru Space.com spoluautor studie Alessio Terzi, docent na University of Cambridge v Anglii.

Výzkumníci uvedli dvě hlavní příčiny tohoto propadu cen. „V první řadě je to konec studené války a posun k modelu označovanému jako New Space, tedy k využívání kosmického prostoru ke komerčním účelům. Zdá se, že právě tento posun urychlil tempo osvojování nových postupů. V éře studené války státy vypouštěly náklady národními nosiči bez ohledu na cenu,“ vysvětluje Terzi a pokračuje: „V druhé řadě naše data ukazují, že se tempo osvojování těchto postupů zrychlilo s nástupem raket Falcon 9 společnosti SpaceX a znovupoužitelnosti ve velkém měřítku.“ Za předpokladu, že tento trend bude pokračovat, výzkumníci odhadují, že by průměrná cena za vynesení jednoho kilogramu klesla v roce 2030 na 1 600 dolarů a v roce 2040 na 300 dolarů. „Do budoucna stále existuje značný prostor pro další snižování nákladů,“ uvedl Terzi. Dosavadní vývoj pochopitelně není zárukou budoucích výsledků. Podle výzkumníků existují nejméně tři faktory, které by mohly zpomalit pokles cen či jej dokonce zvrátit.

Prvním z nich je kosmická tříšť, která představuje rostoucí problém pro celé odvětví orbitálních startů. Úlomky družic či horních stupňů krouží kolem Země většinou rychlostí okolo 27 000 km/h a mohou způsobit rozsáhlé poškození jakékoli struktury na oběžné dráze. Tento problém by představoval ještě větší riziko, pokud by docházelo ke kolizím, při nichž by vznikaly další úlomky. To by v důsledku vedlo k zaplnění prostoru kolem Země rychle se pohybujícími úlomky. Tento scénář se nazývá Kesslerův syndrom podle Donalda Kesslera, vědce agentury NASA, který tento jev předpověděl v roce 1978.

Druhý faktor souvisí s tím, že SpaceX v současnosti zajišťuje v celosvětovém měřítku vynesení přibližně 75 % všech družic na oběžnou dráhu. Výzkumníci poznamenali, že potenciální monopolista má silné ekonomické pobídky k tomu, aby zákazníkům účtoval vyšší ceny. To by v důsledku vedlo ke snížení celkového množství nákladu vynášeného na oběžnou dráhu a zpomalení dalšího poklesu průměrných cen startů.

Třetím faktorem je rostoucí geopolitické napětí, kvůli němuž se vlády po celém světě stavějí obezřetněji k přílišné závislosti na jediné americké firmě zajišťující orbitální starty. To by podle výzkumníků mohlo vrátit na scénu dynamiku studené války, v níž by státy prosazovaly nezávislý přístup na oběžnou dráhu, i kdyby to znamenalo využívání dražších raketových technologií vyvinutých ve vlastní zemi.

Sečteno a podtrženo: „Panuje silný pocit – který snad nejlépe ilustruje nedávná rekordní primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX –, že se vesmírný sektor nachází ve strukturálním zlomu – v okamžiku, kdy se trendy zrychlují,“ uvedl Terzi a dodal: „Předpovídat budoucnost v okamžiku strukturálního zlomu je obecně velmi náročné, a tak je tomu i v našem případě.“ Vědci své výsledky podrobně rozebrali v článku, který vyšel 14. července v časopise PNAS Nexus.

Přeloženo z:
https://www.space.com/

Zdroje obrázků:
ChatGPT
https://academic.oup.com/view-large/figure/567615493/pgag217f1.jpg
https://www.esa.int/…/Distribution_of_space_debris_in_orbit_around_Earth_pillars.jpg