Deep Space Network
Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Dawn Aerospace získala 25 milionů dolarů na rozšíření své práce v oblasti vesmírné dopravy a suborbitálních kosmických letounů.
Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.
Startup Katalyst Space Technologies, který se zabývá servisem družic, získal 12 milionů dolarů na provedení demonstrační servisní mise na geostacionární dráze.
Rozhodnutí Švýcarska neúčastnit se programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus během cyklu financování 2028–2034 oživilo širší debatu o hodnotě přispívání do programu sběru dat, když je velká část jeho dat stále volně dostupná po celém světě.
Společnost Astrobotic představila lunární přistávací modul, který plánuje vypustit koncem tohoto roku a který bude předvojem ambicí NASA v oblasti nové lunární základny.
Náš eshop
Články
Premiérový start ruské rakety Sojuz-5 proběhl včera ve 20:00 SELČ. Raketa odstartovala ze vzletové rampy 45/1, který je součástí komplexu Bajtěrek na kosmodromu Bajkonur. Let byl pouze suborbitální. Podle Roskosmosu pracoval první i druhý stupeň rakety správně a hmotnostní maketa nákladu dopadla do předem vytyčené oblasti v Tichém oceánu. Počátek vývoje sahá až do prvních měsíců roku 2013, kdy byl ještě interní iniciativou konstrukční kanceláře CSKB-Progress. O dva roky později se vývoj rakety Sojuz-5 stal součástí strategického plánu Roskosmosu. Důvodem bylo ukončení spolupráce po ruské anexi Krymu v roce 2014. De facto tak skončila výroba a provozování nosných raket Zenit vyráběných v ukrajinském závodě Pivdenmaš (Južmaš).
Na Kennedyho kosmickém středisku probíhají přípravy na to, že ze zdejší rampy 39A má už začátkem září odstartovat Falcon Heavy od firmy SpaceX s teleskopem Nancy Grace Roman. Ten má nabídnout hluboké, panoramatické rozhledy do vesmíru a vytvářet nikdy nespatřené obrazy, které přinesou revoluci do našeho chápání vesmíru. Než však teleskop Nancy Grace Roman opustí startovní rampu a vydá se do kosmického prostoru, bude na něj čekat celá plejáda úkolů včetně kompletní závěrečné inspekce, kontrol, plnění pohonnými látkami v Payload Hazardous Servicing Facility (PHSF) na Kennedyho středisku.
Space Rider je na dobré cestě stát se první evropskou znovupoužitelnou kosmickou lodí. Bezpilotní robotická laboratoř bude moci zůstat na oběžné dráze až dva měsíce. Díky dveřím nákladového prostoru bude moci plnit celou řadu úkolů. Na konci své mise se jeho návratová kabina vrátí na Zemi a s pomocí parafoilu (padák ve tvaru křídla) dosedne na ranvej. Zatím žádná provozovaná kosmická loď nebyla navrhována na cílené přistání s parafoilem, proto probíhají intenzivní zkoušky celého systému. Model určený ke shozovým testům byl postaven v rumunském městě Craiova na Rumunském národním institutu pro letecko-kosmický výzkum Elie Carafoli (INCAS) a následně byl přeprave do italské Capuy do Italského letecko-kosmického výzkumného střediska CIRA. To zodpovídá za design, integraci a implementaci shozových testů.
Ohýbání časoprostoru nepatří jen do sci-fi filmů. Ve skutečném světě můžeme vidět efekty takového ohýbání, kterými gravitace působí na časoprostor a vytváří gravitační čočky. Extrémní gravitace masivních objektů (jako jsou obrovské galaxie či kupy galaxií) deformuje tvar časoprostoru a může ohnout světelné paprsky přicházející zpoza těchto objektů. Ohnutí časoprostoru pak způsobuje, že tyto masivní objekty fungují jako obrovská zvětšovací skla. Světlo z objektů v pozadí, které by jinak bylo zastíněno, totiž v důsledku tohoto jevu necestuje přímo. Namísto toho se ohýbá kolem interagující hmoty, což často vytváří několik obrazů, protáhlé oblouky, či dokonce kompletní prstence, které mají přívlastek Einsteinovy. Jeden takový nedávno objevil teleskop Euclid od Evropské kosmické agentury.
Pondělní pokus o start Falconu Heavy s telekomunikační družicí musel být nakonec odložen kvůli špatnému počasí. Firma SpaceX se po zhodnocení situace rozhodla využít odklad o 48 hodin, takže další pokus o start přichází až dnes. Meteorologové zatím slibují 90% pravděpodobnost dobrých podmínek. Těšit se můžeme nejen na další start Falconu Heavy po rok a půl dlouhé pauze, ale také na přistání obou bočních stupňů na přistávacích plochách LZ-2 a LZ-40. Centrální stupeň bude tentokrát zahozen a proto ani není vybaven hardwarem pro záchranu – chybí mu jak roštová kormidla, tak přistávací nohy. Pokud tedy budete mít dnes odpoledne čas a chuť, moc rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Mise Plato od Evropské kosmické agentury úspěšně dokončila sérii drsných testů v podmínkách napodobujících kosmické prostředí. Díky tomuto úspěchu je observatoř stále na správném kursu ke startu na počátku roku 2027, aby mohla zahájit své pátrání po kamenných exoplanetách. Plato opustila komoru LSS (Large Space Simulator) v technologickém středisku ESTEC Evropské kosmické agentury, kde podstoupila první seznámení s kosmickým prostorem. V rámci vesmírných projektů je „testování za letu“ mantrou každého inženýra. Před vypuštěním sondy je proto nezbytné zkontrolovat všechny její funkce v podmínkách, které na ni čekají v kosmickém prostoru. A právě proto byla observatoř PLATO uložena do LSS. Jakmile začátkem března došlo k hermetickému utěsnění předního a horního krytu komory, silná čerpadla vysála z tohoto prostoru prakticky veškerý vzduch a vytvořila vakuum – prostředí miliardkrát řidší než běžný atmosférický tlak. Současně s tím začal v trubičkách na stěnách cirkulovat kapalný dusík, který reprezentoval chlad kosmického prostředí. Soubor výkonných topných těles, která jsou strategicky rozmístěny v LSS pak byl zapnut, aby napodoboval teplo ze Slunce dopadající na fotovoltaické panely observatoře a její sluneční štít.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta dubnová vychází na 29. 04. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Vladimír Kováč nás seznámí se stručnou historií fotografického průzkumu Měsíce a dále Vítězslav Škorpík, kterého znáte nejen jako redaktora Kosmonautixu, pohovoří na téma reliktního záření. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce tentokrát začíná v 18:00! středa 29. dubna 2026 od 18:00 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Stručná historie fotografického průzkumu Měsíce – Vladimír Kováč Reliktní záření: Odkud pocházíme – Vítězslav Škorpík Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202604.png
Dnes tu máme pozvánku na jednu zajímavou akci pro studenty, která se uskuteční 29. dubna v Brně. Konferenci BRNO SPACE STUDENT CONFERENCE 2026 společně pořádají Mendelova univerzita v Brně, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně. Cílem akce je ukázat mladým lidem, že rozličné oblasti kosmického výzkumu, aplikací a technologií jsou dynamicky se rozvíjející směry. Je to patrné nejen ve výzkumu a vývoji technologií, ale ve stále větším rozsahu využití družicových dat a kosmických technologií ve všech oblastech běžného života. Tři největší brněnské univerzity proto spojily síly se sdružením kosmických firem Brno Space Cluster a dalšími partnery, aby mohla vzniknout platforma pro vzájemné setkávání, poznávání a spolupráci nejen univerzitních studentských týmů, ale také mezi nimi a komerčním sektorem a dalšími partnery, kteří kosmické aplikace v různých podobách využívají.
Vypuštění první umělé družice, jež 4. října 1957 doslova vystřelilo vesmír na vrchol obecné pozornosti, se nemohlo nepromítnout do mnoha aspektů technologického vývoje oné doby. Impakt tohoto epochálního počinu znamenal v mnoha případech přehodnocení dosavadního kurzu u nespočetných iniciativ, programů a projektů. Mnozí historikové mají za to, že administrativa prezidenta Eisenhowera schválně vyčkávala s vypuštěním americké družice proto, aby Sovětský svaz svým krokem nastolil precedent v oblasti mezinárodního práva a Spojené státy tak mohly nerušeně rozvíjet vlastní kosmické aktivity. Ať už je to pravda, či nikoli, relativně pozdní a skeptická reakce prezidenta Eisenhowera na Sputnik dávala tušit, že ani tehdejší americká vládní garnitura nebyla tak zcela připravena na ostrý start závodu o vesmír. Avšak zatímco politici museli ostražitě našlapovat mezi křehkými vejci přízně veřejnosti, zájmů svých podporovatelů a volebního cyklu, jiné skupiny přijaly úvodní výstřel kosmického maratonu s někdy až překvapivou činorodostí. Mezi těmito skupinami krom vědců nemohli chybět ani vojáci. A americké letectvo se nenechalo dlouho prosit, aby na Sputnik příslušně zareagovalo také v souvislosti s projekty hypersonických kluzáků.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh
Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.
To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
