Více než jeden měsíc poté, co severní Venezuelu zasáhly 24. června dvě zemětřesení, ukazují družicová data, že posun terénu byl větší, než se zprvu očekávalo. Vědci vytvořili mapu, která ukazuje posuny terénu. Mapa vznikla z dat naměřených radarem, který je součástí evropských družic Sentinel-1 z programu Copernicus. Ty přelétly nad pobřežím Venezuely 18. června (před otřesy) a poté 24. a 25. června (po otřesech). Měření pořízená 24. a 25. června pak byla porovnána s údaji nasbíranými 18. června a aby se zjistily změny v úrovni terénu po zemětřeseních. Radar změřil, že vertikální posun byl kolem Caracasu o 65 centimetrů.
Data pro mapu vznikla metodou, které se říká interferometrie. Ta používá měření pořízená před událostí, která posune terén a po ní. Data pocházejí od mise vybavené pokročilými radary, jako je třeba radar se syntetickou aperturou (SAR) v pásmu C, který najdeme na palubách družic Sentinel-1. Když družice přelétává nad zájmovou oblastí, vysílá k Zemi radarové pulsy, tedy rádiové vlny cestující rychlostí světla). Tyto vlny směřují k povrchu pod úhlem (nikoli svisle) a dopadají na povrch podél dráhy, po které se družice pohybuje kolem Země. Vlna se od povrchu odrazí a družice zaznamená vracející s vlnu. To provozovateli poskytne velmi přesné informace o úrovni povrchu s až milimetrovou přesností, ačkoliv pokrytí povrchu vegetací poskytne méně přesné hodnoty.
Zdroj: https://www.esa.int/
Protože radarové pulsy z družice cestují v přímém směru pod úhlem, mohou změřit pouze posun terénu ve své přímé viditlenosti. Jinými slovy, nejedná se o vertikální měření, ale o měření posunu ve vztahu k družici, jak jej zachycuje šikmý úhel družice. Informace, zda se povrch posunul vertikálně, horizontálně, či oběma způsoby, není v přiloženém obrázku zohledněna.
Měření pořízená 24. a 25. června po porovnání s daty z 18. června ukazují výškový posun vzhůru o 65 cm nejen v okolí Caracasu, ale i u měst La Guaira a Caraballeda. Posun dolů byl zaznamenán severně od tektonické poruchy Boconó. Ovšem jelikož data z přímého výhledu družice nebyla porovnána s žádnými pozemními měřeními po otřesech, měli bychom tuto mapu považovat spíše za orientační pomůcku než za ověřenou mapu. Předběžná data ze Sentinelu-1 zveřejněná pět dní po zemětřeseních naznačují posun terénu v řádu 30 centimetrů. Manažer mise pro Sentinel-1, Nuno Miranda z ESA, uvedl: „Družice pro pozorování Země vybavené radarem poskytují rychlé informace poskytující vhled do problematiky, pokud dojde k přírodním katastrofám. Radarová data poskytovaná řadou Sentinel-1 je toho vzorným příkladem. I když jsou s těmito měřeními spojena určitá omezení vzhledem k vegetaci, či textuře povrchu, je možné to korigovat pomocí opakovaných měření, kdy družice přelétává po vzestupné i sestupné dráze, jako je tomu u Sentinelu-1, který je na polární dráze.“
Služba pohotovostního mapování EMS (Emergency Mapping Service) programu Copernicus byla aktivována (aktivační kód EMSR884) 25. června, tedy pět hodin po otřesech. Druhé zemětřesení dosáhlo magnitudy 7,5 a mělo ničivé dopady na životy i infrastrukturu v centrech měst. Bylo vyžádáno rychlé mapování v EMS za účelem vytvoření nouzových map pro posouzení škod.
Zdroj: https://www.esa.int/
Jelikož se epicentrum nacházelo západně od Caracasu, rozsáhlé škody byly hlášeny v oblastech Velkého Caracasu a La Guaira, přibližně 30 kilometrů severně od hlavního města. Zpráva o EMS věnovaná této tragédii zmiňuje, že bylo v oblasti zaznamenáno více než 3 000 poškozených budov a více než 2,7 milionu bylo potenciálně v zasažených oblastech. Pobřežní město Caraballeda blízko La Guaira, bylo jednou z nejhůře zasažených oblastí, jak uvádí situační zpráva programu Copernicus.
Venezuelské zemětřesení z 24. června bylo způsobeno mělkým posunem typu „slip-strike“ tektonických desek, které se vůči sobě posunuly pod mořem u pobřeží Venezuely. Karibská tektonická deska se tlačí na východ proti Jihoamerické tektonické desce a posouvá se podél zlomu San Sebastián rychlostí zhruba 15 mm za rok.
Geofyzik Machel Higgins z Florida International University, uvedl: „Ko-seismické interferogramy Sentinelu-1 jasně naznačují, že k hlavnímu puknutí těchto dvou zemětřesení došlo u pobřeží. Pozorování jsou v dobré shodě s naší nedávnou studií interseismických deformací, která využívala osm let kontinuálních radarových dat ze Sentinelu-1 ke sledování dlouhodobé akumulace napětí na tomto rozhraní desek. Na základě těchto údajů jsme vytvořili modely, které ukázaly, že západní část podmořské zlomové linie San Sebastián je zcela zablokovaná. Poslední zemětřesení s velkou magnitudou na tomto zlomu bylo v roce 1900 s magnitudou 7,6. Vzhledem k tomu, že v tomto zlomu dochází k relativnímu posunu mezi karibskou a jihoamerickou deskou o přibližně 15 mm ročně, předpokládali jsme, že v tomto zlomu dojde k zemětřesením o síle 7,5 stupně. Přímým spojením dlouhodobého družicového sledování se skutečným chováním zemětřesení tato práce podtrhuje nenahraditelnou roli kosmických geodetických pozorování v mapování kritických seismických rizik.“
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/2014/01/sentinel-1_radar_vision/13494392-1-eng-GB/Sentinel-1_radar_vision.jpg
https://www.esa.int/…/sentinel-1_radar_modes/14294106-1-eng-GB/Sentinel-1_radar_modes.jpg
https://www.esa.int/…/27394337-1-eng-GB/Ground_displacement_following_Venezuela_earthquakes.jpg
