DSS-14
Anténa DSS-14 sítě NASA Deep Space Network (DSN), která byla poškozena loni na podzim, zůstane mimo provoz až do května, než bude koncem letošního roku opět vyřazena z provozu kvůli zásadní modernizaci.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Anténa DSS-14 sítě NASA Deep Space Network (DSN), která byla poškozena loni na podzim, zůstane mimo provoz až do května, než bude koncem letošního roku opět vyřazena z provozu kvůli zásadní modernizaci.
Bílý dům znovu předložil nominaci na zástupce administrátora NASA. Stále však hledá nového kandidáta na pozici finančního ředitele agentury.
Provozovatel španělské vojenské komunikační družice SpainSat NG 2, která utrpěla zásah vesmírných částic, ji odepsal s tím, že již nemůže plnit svou misi.
Německá společnost Isar Aerospace se připravuje na druhý start své rakety Spectrum, tentokrát s několika družicemina palubě.
Čína provedla statický zážeh nové opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12B. Zážeh proběhl v testovací zóně Dongfeng Commercial Space Innovation na kosmodromu Jiuquan.
Čína zveřejnila koordinované dokumenty popisující dvojité mise na okraj sluneční soustavy, což naznačuje, že dlouho studovaný projekt se blíží formálnímu schválení.
Japonský startup zabývající se vývojem nosných raket Interstellar Technologies získal téměř 130 milionů dolarů na pokračování ve vývoji své malé nosné rakety Zero.
Náš eshop
Články
Po více než dvě desetiletí si astronomové lámali hlavy nad tím, jak supermasivní černé díry (jedny z nejjasnějších objektů ve vesmíru) mohly existovat méně než miliardu let po Velkém třesku. Běžné hvězdy jednoduše nemohly vytvořit tak masivní černé díry dostatečně rychle. Nyní tým mezinárodních vědců využil data z Teleskopu Jamese Webba a našel v nich první přesvědčivý důkaz, který řeší tuhle kosmickou záhadu: obří hvězdy, které dostaly v angličtině přezdívku „monster stars“, protože vážily jako 1 000 až 10 000 Sluncí (M⊙), existovaly v mladém vesmíru.
NASA vybrala jeden koncept průzkumné mise pro pokračování k letovému designu a další pro prodlouženou fázi vývoje konceptu. Rada Ředitelství vědeckých misí NASA rozhodla, aby projekt CINEMA (Cross-scale Investigation of Earth’s Magnetotail and Aurora) vsotupil do vývojové fáze B, která obnáší plánování a design letových a provozních činností. Hlavní řešitel projektu CINEMA je Robyn Millan z Dartmouth College v Hanoveru, stát New Hampshire. Mise CINEMA si klade za úkol posunout naše chápání toho, jak energie plazmatu proudí do zemské magnetosféry. Tento vysoce dynamický konvektivní proud je nepředvídatelný. Někdy je plynulý, jindy explozivní. Jeho chování ovlivňuje jevy jako jsou rychlé plazmatické výtrysky, globální elektrické proudové systémy, či působivé polární záře.
Nejnovější „oči“ agentury NASA pro průzkum vesmíru, jsou sestaveny. 25. listopadu technici spojili vnější a vnitřní část Teleskopu Nancy Grace Roman, k čemuž využili největší čistou místnost, jaká je k dispozici na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu. „Dokončení observatoře Nancy Grace Roman Space Telescope nás přivádí k rozhodujícímu okamžiku pro agenturu,“ uvedl přidružený administrátor NASA, Amit Kshatriya a dodal: „Přelomová věda závisí na disciplinovaném inženýrství a tento tým krok za krokem, test za testem, vytvořil observatoř, která rozšíří naše chápání vesmíru. Jak se Teleskop Nancy Grace Roman po integraci dostává do závěrečné fáze testování, soustředíme se na precizní provedení a přípravu úspěšného startu jménem globální vědecké komunity.“ Po závěrečném testování se teleskop přesune na Kennedyho kosmické středisko na Floridě, kde v létě 2026 začnou jeho předstartovní přípravy. Observatoř má být vypuštěna v květnu 2027, ale tým má v přípravách náskok a stále se nedá vyloučit možnost vynesení už na podzim 2026. Raketa Falcon Heavy od SpaceX vynese tento teleskop do jeho finální pracovní oblasti jeden a půl milionu kilometrů od Země.
Vyzařování rentgenového záření bývá v kosmickém prostoru obvykle doménou velmi energetických jevů a setkáváme se s ním třeba u horkých hvězd, supermasivních černých děr a podobných objektů. Ovšem v roce 1996 kometa Hyakutake poučila vědce, že dokonce i komety mohou emitovat rentgenové záření. Ovšem navzdory dlouhodobým snahám nebyl nikdy takový signál zaznamenán u mezihvězdného objektu. Tedy, přesněji bychom měli používat minulý čas, protože letošní superstar, mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, si připsala další prvenství. Vědci zjistili, že se odlišuje od dvou svých mezihvězdných předchůdců, 1I/Oumuamua, objevené v roce 2017 a 2I/Borisov z roku 2019. Aktuální mezihvězdný návštěvník je rychlejší, starší, aktivnější a vypadá větší. Nynější pozorování teleskopem XRISM ukazují, že jde také o první mezihvězdný objekt s rentgenovým projevem.
Na letošním Czech Space Weeku se poprvé veřejně ukázalo třináct českých vědeckých experimentů. Všechny míří na národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali spoustu zajímavých podkladů k jednotlivým projektům. Právě z těchto informací vychází náš seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl, který se zaměřuje na jeden konkrétní experiment. Texty mám podepsané já, ale nejde o původní tvorbu. Jde o upravené oficiální tiskové materiály tak, aby byly přívětivější ke čtenáři. Postupujeme podle abecedy. Pátý díl představuje projekt EDOUTA, který se od ostatních experimentů v seriálu trochu liší a nepředstavuje klasický vědecký pokus. Má podtitul Vzdělávání z Mezinárodní vesmírné stanice. Na jeho přípravě spolupracuje pražské planetárium Planetum, Psychologický ústav AV ČR a Astronomický ústav AV ČR.
Sonda MAVEN od americké agentury NASA, která krouží kolem Marsu, zažila 6. prosince ztrátu kontaktu s pozemskou komunikační stanicí. Telemetrie od sondy MAVEN ukazovala, že předtím, než se sonda schovala z pohledu Země za Marsem, všechny subsystémy pracovaly správně. Když se však sonda vynořila zpoza Marsu, síť antén DSN od NASA nezachytila její signál. Týmy zodpovědné za provoz sondy nyní vyšetřují tuto anomálii, aby ji bylo možné vyřešit. NASA slibuje, že více informací sdělí, jakmile budou dostupné.
Planetka Bennu nám i nadále vědcům poskytuje nové náznaky odpovědí na největší otázky spojené se vznikem mladé Sluneční soustavy a původu života. V rámci probíhajícího studia nedotčených vzorků od sondy OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, and Security-Regolith Explorer) byly v úterý 2. prosince v časopisech Nature Geosciences a Nature Astronomy vyšly tři odborné články, které představují pozoruhodné objevy. Vzorky z Bennu obsahují cukry nezbytné pro život, či substance připomínající gumu, jaké ještě nikdy nebyly pozorovány v astromateriálech. Vědci ve vzorcích objevili také nečekaně vysoké množství prachu, který vzniká při explozích supernov.
Události posledních měsíců mohly vést k tomu, že si někteří čtenáři mohou myslet, že pokud Falcon 9 vynáší utajený náklad pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO, tak že se pokaždé jedná o družice Starshield. Ano, v nemálo případech tomu tak bylo, ale je potřeba pamatovat na to, že Starshieldy nejsou jediné americké utajené náklady. Dnes večer by měl z Floridy odstartovat další Falcon 9, který čeká miseNROL-77. Informace o identitě nákladu jsou (jako u ostatních startů pro NRO) utajené, ale zdá se, že na palubě tentokrát bude něco jiného než další porce družic Starshield.
NASA je s přípravami na další let amerických astronautů na Měsíc v závodě nejen s Čínou, ale také s kalendářem. Existuje totiž politický tlak z Bílého domu, aby astronauti při misi Artemis III přistáli na Měsíci v současném prezidentském funkčním období, tedy před lednem 2029. Na splnění tohoto politického termínu zbývá 36 měsíců. Je reálné tento termín dodržet? Jaká je připravenost jednotlivých prvků a kde jsme právě teď v časové ose vedoucí ke startovní připravenosti?
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V létě 2025 se NASA navenek tvářila, že program lunární orbitální kosmické stanice Gateway neexistuje. V posledních měsících vzala agentura program na milost. V prosinci
Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo (též úspěšného) převozu
Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou
Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější,
Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
