Near-Earth Object (NEO) Surveyor, první infračervený teleskop agentury NASA navržený cíleně k objevování potenciálně nebezpečných planetek a komet, podstupuje integraci a zkoušky. Jeho start je plánován nejdříve na září 2027, takže týmy po celýchSPojených státech mají plné ruce práce se stavbou jeho dílů, plánováním průzkumu a výzkumu, který bude dělat i vývojem softwaru ke zpracování obrovských kvant dat, která tato mise vygeneruje.

V roce 2005 americký Kongres pověřil NASA úkolem objevovat potenciálně nebezpečné blízkozemní objekty (NEO = Near Earth Objects). Ovšem mnohé tyto objekty se s pomocí pozemních pozorování hledají jen těžko. Některé jsou tmavé jako dřevěné uhlí, další jsou drobné a mnohé se skrývají v záři Slunce, kam pozemní optické teleskopy nevidí. K odstranění těchto omezení, je NEO Surveyor speciálně konstruován tak, aby prohledával Sluneční soustavu a vyhledával objekty, které při zahřátí Sluncem vyzařují infračervené záření. To je rozdíl oproti optickým pozorováním odraženého světla, se kterým pracují pozemní observatoře. To by mělo lidstvu poskytnout varování s dostatečným předstihem, aby mohlo s případnou hrozbou zkusit něco udělat.

NEO Surveyor se vydá 1,5 milionu kilometrů od naší planety směrem ke Slunci do gravitačně stabilního libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země, odkud má neustále po dobu nejméně pěti let skenovat široké pruhy oblohy, ve kterých se bude pátrat po dosud neobjevených blízkozemních objektech. „NEO Surveyor je jedinečná mise, která byla navržena, aby vyřešila specifický problém – hledat planetky a komety, které představují pro Zemi největší riziko,“ uvedl Jim Fanson, projektový manažer mise z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii a dodal: „Naším cílem je vyslat robustní observatoř do bodu L1 sestavy Slunce – Země, kde bude provádět nepřetržité, několik let trvající infračervené mapování. Díky identifikaci objektů, které pozemní dalekohledy mohou přehlédnout, nám tato mise poskytne zásadní data, která potřebujeme k ochraně naší planety v následujících letech.“

V JPL byl sestaven jako samotný infračervený teleskop observatoře, tak i jeho kryt přístrojů. Tyto díly nyní procházejí integrací a zkouškami na Space Dynamics Laboratory, která je součástí Utah State University v Loganu. Celá konstrukce měří na délku 3,7 metru, přístrojový kryt má chránit teleskop a odstraňovat teplo, které by jinak ovlivnilo na teplo citlivá infračervená pozorování. Inženýři plánují, že provedou zkoušky zaostření v komoře na SDL, která simuluje extrémní prostředí hlubšího vesmíru, aby měli jistotu, že přístroje pracují tak, jak byly navrženy a kamera zůstane i v mikrogravitaci a za nízkých teplot zaostřená.

Samotnou kameru tvoří dvě pole detektorů vyladěná pro vytváření podrobných snímků planetek a komet ve dvou infračervených pásmech. Každé pole vytvoří 16megapixelovou mozaiku oblohy. Snímkování stejných částí oblohy ve dvou infračervených pásmech umožní přístroji měřit teplotu planetky či komety, což se dá využít pro odhad velikosti objektu. NEO Surveyor bude vybaven také šestimetrovým slunečním stínítkem, které bude vždy mířit ke Slunci, aby blokovalo jeho zář a v apertuře teleskopu nevznikaly žádné nežádoucí odrazy. Tato část je zdaleka největším dílem NEO Surveyoru. Její struktura ponese na straně mířící ke Slunci i fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny, která bude napájet všechny palubní systémy.

Sluneční stínítko nyní prochází zkouškami BAE Systems Space & Mission System v coloradském Boulderu společně s platformou observatoře, která ukrývá energetické, pohonné, avionické a komunikační subsystémy. Integrovaný dalekohled a kryt budou z SDL přepraveny do společnosti BAE Systems, kde dojde k dokončení kosmické observatoře. Mezitím vědecký tým pilně pracuje na tom, jak plně využít možnosti této špičkové observatoře. „Máme tým z několika institucí, ve kterém jsou jak zkušení vědci, tak i studenti bakalářských programů s rozsáhlými zkušenostmi s návrhem infračervených misí,“ uvedla Amy Mainzer, vedoucí mise z University of California v Los Angeles a dodává: „Momentálně pracujeme na vývoji nejefektivnější průzkumné strategie, která misi umožní objevit ty nejhůře detekovatelné planetky v naší Sluneční soustavě, plus nějaké komety, které mohou mířit naším směrem.“

Když se naměřená data dostanou díky síti antén Deep Space Network na Zemi, zamíří do NEO Surveyor Survey Data Center, které spadá pod IPAC v kalifornské Pasadeně. Toto středisko bude zodpovědné za zpracování a kalibraci obrovských objemů pozorování, které teleskop vytvoří. Budou se zde také vytvářet snímky a katalogy zdrojů pro archivaci. Po identifikaci pohybujících se objektů v datech, IPAC tuto informaci předá středisku Minor Planet Center (MPC), mezinárodnímu centru pro sběr a výměnu všech měření polohy malých těles v naší Sluneční soustavě, které je také subjektem zodpovědným za pojmenovávání nových objevů. Tato data poté mohou využít skupiny planetární obrany včetně střediska CNEOS (Center for Near Earth Object Studies), které spadá pod JPL a počítá oběžné dráhy všech známých planetek a komet, aby bylo možné předvídat rizika kolize s nebezpečnými objekty mnoho let dopředu. Oddělení pozemského, planetárního a kosmického výzkumu na University of California v Los Angeles bude plánovat průzkum a každých šest měsíc poskytne veřejným archivům výsledky měření velikostí planetek a komet i jejich dalších fyzikálních vlastností.

Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/missions/neo-surveyor/images/1_PIA26669-telescope.jpg
https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/missions/neo-surveyor/images/E1_PIA26711-bus.jpg
https://content.cld.iop.org/journals/2632-3338/4/12/224/revision3/psjad0468f1_hr.jpg