O nejneobvyklejším kosmodromu na světě, plovoucí rampě SeaLaunch příznivci kosmonautiky v posledních měsících neslyšeli. Mohlo se zdát, že se nad tímto projektem zavřela voda, ale není tomu tak. V tomto týdnu se SeaLaunch vrátila zpátky mezi aktivní kosmodromy. nebyl to ale vůbec jednoduchý start. Každý, kdo sleduje kosmonautiku ví, jaké drobnosti někdy mohou za havárie raket. Jenže SeaLaunch si tentokrát žádné selhání dovolit nemohla. Další havárie by jí totiž už definitivně zlomila vaz.
Na Mezinárodní stanici momentálně pobývá pouze zárodek jubilejní 40. dlouhodobé expedice. Alexander Skvorcov, Oleg Artěmjev a Steven Swanson, kteří jsou na ISS už od konce března, ale již za pár hodin se dočkají nových kolegů. Na kosmodromu Bajkonur totiž probíhají poslední přípravy před vypuštěním kosmické lodi Sojuz TMA-13M (logo mise vidíte vlevo). Tento start je zajímavý jako obvykle pro celý svět, nicméně pro Evropu ještě o kousek víc. Důvod je prostý – na půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírnou stanici vyráží spolu s americkým a ruským kolegou i německý astronaut – Alexander Gerst. Náš dnešní článek vás seznámí se životopisy všech tří členů mezinárodní posádky.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Alexander Gerst, ESA, Gregory Wiseman, ISS, Maxim Surajev, NASA, Rusko, Sojuz, Sojuz TMA-13M 
Americká raketa Altas V startovala 22. května z mysu Canaveral. Pod svým aerodynamickým krytem měla schovaný tajný náklad – družici určenou pro národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office). Jelikož bude družice sloužit armádě, nejsou o ní k dispozici žádné oficiální informace. Náš dnešní článek se opět zaměří na to, k jakému účelu byl satelit vypuštěný a jaké úkoly má plnit. Je to tak trochu jako detektivka.
Firma SpaceX to se znovupoužitelností svých komponent myslí vážně. Jejím dlouhodobým cílem je vypilování motorického přistávání tak, aby se nemusely používat žádné padáky. Každý fanoušek kosmonautiky asi zná zařízení Grasshopper (Luční koník), které je zaměřené právě na testování motorického přistávání prvního stupně rakety Falcon9. Nyní SpaceX odtajnila další krok vpřed. Tentokrát nese projekt krycí jméno DragonFly, tedy přeloženo do češtiny Vážka.
Soukromá kosmická loď Dragon se už pomalu přesouvá z kategorie vyjukaných zelenáčů do pozice spolehlivého a zkušeného dopravního prostředku. V minulých dnech úspěšně zakončila svou třetí oficiální cestu k ISS a na Zemi dopravila náklad, který má pro vědce nevyčíslitelnou hodnotu. V našem dnešním článku probereme události od nedělního odpojení až po nedávný příjezd lodi do přístavu.
Rytmus Mezinárodní vesmírné stanice je poměrně stálý – každý rok startují čtyři lodě Sojuz, které pokaždé dopraví na ISS tři členy posádky. Ti pobývají ve stavu beztíže zhruba půl roku a pak se vrátí domů. Během půlroční služby jsou členy dvou dlouhodobých expedic. Právě před pár hodinami skončil pro trojici astronautů pobyt na ISS a čekal je návrat domů. Po 188 dnech ve stavu beztíže se na rodnou planetu vrátil nejen Michail Ťurin, ale i Richard Mastracchio a Koiči Wakata, který se stal historicky prvním japonským velitelem ISS v historii.
Raketa Delta IV by měla v tomto týdnu vynést na oběžnou dráhu další družici navigačního systému GPS. Konkrétně se jedná o šestou družici z vylepšené série IIF, která se má stát páteří navigačního systému v příštích letech. Satelit má za sebou finální výstupní kontrolu a pokud bude počasí příznivé, odstartuje z floridského mysu Canaveral na cestu do vesmíru v pátek 16. května.
Pokud bychom si udělali statistiku poruchovosti jednotlivých systémů na Mezinárodní vesmírné stanici, na čele by zůstali dva favoriti – chlazení a zásobování elektřinou. V současné době se musí ISS obejít bez jednoho solárního panelu, který vyřadil z provozu zřejmě zkrat. Situace ale rozhodně není kritická, posádce žádné nebezpečí nehrozí. Dnešní článek rozebere příčiny selhání a zároveň Vás seznámí se systémem distribuce elektrické energie na stanici.
Co by to bylo za nedělní poledne, kdyby na našem blogu nevyšel další díl našeho nejdéle vydávaného seriálu. Také dnes se můžete těšit na shrnutí třech největších kosmonautických událostí, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Čeká nás vypuštění nového ruského armádního satelitu, další vrt vozítka Curiosity a na závěr si necháme odklad startu soukromé rakety Falcon 9, která má na oběžnou dráhu vynést šest malých telekomunikačních satelitů nové generace a nakonec se ještě pokusit o měkké dosednutí do oceánu.
Rubrika Aktuální dění Štítky: armáda, Curiosity, Falcon9 v1.1, Kobalt-M, Kosmotýdeník, Mars, NASA, Rusko, Sojuz, SpaceX 
V době, kdy čtete tyto řádky mělo zbývat do startu rakety Falcon 9 v1.1 jen několik hodin. V sobotu 10.5. měla v 15:47 našeho času odstartovat z mysu Canaveral. Jenže včerejší neúspěšný pokus o zkušební zážeh udělal celému startu čáru přes rozpočet a Falcon si tak bude muset na svou cestu do vesmíru počkat. V dnešním článku si připomeneme události posledních dní a nezapomeneme ani na představení vynášeného nákladu – malých komunikačních satelitů Orbcomm. Nebude chybět ani zmínka o připravovaném přistání prvního stupně rakety do vln oceánu.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
29. května 2014 
