Firma SpaceX to se znovupoužitelností svých komponent myslí vážně. Jejím dlouhodobým cílem je vypilování motorického přistávání tak, aby se nemusely používat žádné padáky. Každý fanoušek kosmonautiky asi zná zařízení Grasshopper (Luční koník), které je zaměřené právě na testování motorického přistávání prvního stupně rakety Falcon9. Nyní SpaceX odtajnila další krok vpřed. Tentokrát nese projekt krycí jméno DragonFly, tedy přeloženo do češtiny Vážka.

Než bude nová loď od SpaceX, zvaná DragonRider, schopná vozit na ISS až sedmičlennou posádku, musí projít mnoha zkouškami. Na první pohled by se mohlo zdát, že stačí vzít ozkoušenou loď Dragon určenou k nákladním letům, doplnit do ní křesla, ovládací panely a systémy podpory života a můžeme letět. Ale tak jednoduché to rozhodně není. DragonRider sice bude Dragonu podobný, ale bude se od něj v mnoha ohledech lišit.

Zkušební zážeh motoru SuperDraco
Zdroj: http://sen.com/

Odlišný je třeba nový systém přistávání, který nemá být závislý na padácích, ale na motorickém brzdícím manévru. A právě tohle je potřeba důkladně otestovat. DragonFly má být pro loď Dragon tím, čím je Grasshopper pro raketu Falcon. Jedná se o předobraz lodi DragonRider a čeká na něj série zkoušek, které mají ověřit, jak přesně se přistávací motory SuperDraco chovají. Nepůjde ale jen o jednoduché přistávání. Všechny kosmické lodě, které vezou do vesmíru posádku jsou vybavené záchrannou věžičkou, která se aktivuje v případě hrozící havárie. Její motory se zažehnou, loď se uvolní od rakety a odletí pár set metrů daleko.

Na DragonRideru ale žádnou záchrannou věžičku nenajdeme. Její úkoly budou suplovat motory SuperDraco. DragonFly proto bude zkoušet i tuto „záchrannou“ misi. Celým projektem se v posledních týdnech a měsících podrobně zabýval americký letecký úřad FAA (Federal Aviation Administration). Velkou pozornost věnoval především vlivu projektu DragonFly na životní prostředí – od složení spalin z motorů až po hlukovou zátěž. Po přezkoumání všech náležitostí dal celé misi zelenou.

Plánovaná hluková zátěž
Zdroj: http://www.faa.gov

SpaceX momentálně plánuje 30 letů zařízení DragonFly. Ty budou rozděleny do čtyř kategorií. V každé z nich se bude testovat něco trochu jiného. Jako první přijdou na řadu dva starty kategorie „Propulsive Assist“. Vrtulník vynese DragonFly do výšky maximálně 3 kilometry, kde dojde k odhození. V této kategorii budou na DragonFly padáky a sestup bude pouze korigovaný pomocí motorů. Úkolem je osahat si chování motorů v ostrém provozu.

Následující kategorie „Full Propulsion Landing“ má obsahovat dva pokusy. Opět přijde ke slovu vrtulník, který z výšky 3 kilometry shodí DragonFly. Tentokrát ale nebudou na palubě žádné padáky – sestup bude řízený pouze pomocí motorů SuperDraco. Tady se ještě sluší podotknout, že v obou zmíněných kategoriích mají motory hořet pouze po dobu 5 sekund. Jasně se tedy ukazuje, že za tuto na první pohled krátkou dobu by měly zastavit volně padající kabinu!

Pro zkoušky DragonFly poslouží rampa jen kousek od té, kterou využívá Grasshopper
Zdroj: http://www.faa.gov

Další dvě kategorie už budou mít 25 sekundové zážehy a mají zřejmě simulovat záchranu lodi v případě havárie. Kategorie „Propulsive Assist Hopping“ počítá s 8 starty. DragonFly bude umístěný na zemi, odkud odstartuje, načež následně přistane na padácích. Poslední kategorie nese název „Full Propulsive Hopping“ a počítá s 18 starty. Profil letu bude velmi podobný tomu, co známe od Grasshopperu. DragonFly odstartuje ze země, vystoupá do výšky, kde chvíli setrvá a nakonec motoricky domanévruje na přistání.

Jistě se dostane na přetřes tradiční otázka – proč SpaceX tolik stojí o motorické přistávání a nepoužijí místo něj padáky? Důvodů je hned několik – v první řadě padák letí tam, kam chce vítr a ne kam chce posádka. Za určitých podmínek může stroj na padáku přistát klidně i několik kilometrů od plánovaného místa. Naopak motorické přistávání umožňuje mnohem preciznější manévrování a s trochou nadsázky můžeme říct, že není problém posadit loď na obyčejný heliport.

Dalším důvodem je hmotnost padáků, která není zanedbatelná. Pro motorické přistání stačí použít palivo, které už stejně na palubě je. Motory SuperDraco totiž budou sloužit (jak už bylo uvedeno výše) k tomu, aby v případě hrozící havárie odnesly loď pryč od nebezpečné rakety. Stejně tak přijdou ke slovu když bude loď na oběžné dráze a bude se chtít vrátit zpátky. Deorbitační zážeh provedou také motory SuperDraco. Tím pádem bude na palbě všechno potřebné pro přistání – motory, nádrže, palivové vedení. Stačí jen nechat v nádržích trochu více paliva, které ale nebude vážit tolik, jako padáky.

Zdroje informací:
http://www.faa.gov/
http://www.faa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.sen.com/uploads/articles/detail/665c5bbc41d94aaaa1e739f66126610d.jpg
http://sen.com/Uploads/misc/SuperDraco%20test.jpg
http://www.faa.gov/…/ast/media/20140513_DragonFly_DraftEA_Appendices(reduced).pdf