Štart družíc Tianqi
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Čínský startup Landspace v sobotu vynesl na oběžnou dráhu šest družic Tianyi. Družice vynesla raketa Zhuque-2E z rampy v testovací oblasti Dongfeng Commercial Space Innovation Test Area v raketovém středisku Jiuquan.
National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) se připravuje na otevření svého nového kampusu „NGA West“ severně od centra St. Louis koncem září. Toto otevření je vyvrcholením téměř desetiletého úsilí o modernizaci působnosti agentury na Středozápadě.
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Místopředseda ruské vlády Jurij Borisov uvedl, že platforma Sealaunch by mohla být modifikována pro rakety Sojuz-5. Cena uvedení do provozu by stála 450 milionů dolarů. 25. srpna 15:43
V našem seriálu budeme pokračovat tam, kde jsme skončili v minulém dílu. Tentokrát se ze souše přesuneme na vodu. Lodě byly vždy v okolí, když přistávaly do vln oceánu například kosmické koráby Mercury, Gemini i Apollo, ale byly na vodě i během startů raketoplánů, když posádky na jejich palubu vytahovali vyhořelé pomocné motory SRB, které se po vyčištění používaly znovu. Lodě jednoduše po celém světě pomáhají v kosmonautice nejrůznějšími způsoby. Přes sledování až k pomoci v záchraně částí hardwaru. A kdo náš seriál sleduje delší dobu, tak ví, že to není poprvé, co se jim budeme věnovat. Už jsme měli samostatný díl o flotile společnosti SpaceX a proto se v dnešním dílu neobjeví. Pokusil jsem se tedy zaměřit hlavně na současnost a opět vybrat něčím zajímavé zástupce.
Skupina S7 Space údajně vyjednává s Rosatomem o prodeji mořské startovací plošiny „Odysea“ a velitelské lodě „Sea Launch Commander“. 10. června 23:20
Když se řekne kosmodrom, každému z nás se nejspíš vybaví rozlehlý komplex plný startovních ramp, montážních hal, velkých palivových nádrží, specializovaných budov, řídicích středisek a dalšího zázemí. Je pravda, že takto skutečně vypadá většina vesmírných přístavů, ze kterých se vydávají rakety na oběžnou dráhu Země i mnohem dál. Tato představa však nemusí být nutně ta jediná správná. Co takhle kosmodrom, který pluje na moři? Nebo ještě bizarnější představa – co byste řekli kosmodromu, který létá nebo který se dokonce umí ponořit pod vodu? Ano, i z takových míst už startovaly rakety do kosmu. A v tomto díle TOP 5 se na některé z nich podíváme.
Nový vlastník plovoucího kosmodromu Sea Launch, společnost S7 Group, představila časový plán návratu ukrajinsko-ruských raket Zenit do služby. Obnovená premiéra by měla přijít nejdříve v prosinci roku 2019, ale pak se dá očekávat velmi slušné tempo – do konce roku 2022 by mělo z mořské odpalovací plošiny odstartovat celkem 12 raket. Představená časová osa s přesností na měsíce je důležitým krokem na cestě k obnovení provozu, ale zatím chybí výčet nákladů, které by měly rakety Zenit vynášet.
Mořský kosmodrom Sea Launch neprožíval zrovna jednoduché období. Stačí se podívat jen na nadpisy článků, které u nás na webu vyšly: Mořský start v moři problémů (2015), Sea Launch utekla hrobníkovi z lopaty (2014) a Má Sea Launch své dny sečtené? (2013). Asi uznáte, že tato slova neevokují zrovna bezproblémový chod. Nyní se však zdá, že by tento problémy provázený projekt mohl nabraný druhý dech, nebo spíše v jeho případě již několikátý. Majitel ruských aerolinek S7 totiž věří, že dokáže celý program přivést zpět k životu. Je to ale běh na dlouhou trať, přičemž v cestě stojí mnoho překážek.
Když v lednu 2007 explodovala na vypouštěcí platformě raketa Sea Launch, mnozí analytici předpovídali začátek konce tohoto kdysi ambiciózního a relativně úspěšného projektu. Podle všeho se nemýlili. V roce 2008 se sice raketa dokázala vrátit do provozu pěti úspěšnými starty, ale to byla jen její labutí píseň. V roce následujícím uskutečnila jedinou misi, o rok později dokonce žádnou. Jeden start si připsala v roce 2011, tři o rok později. Jediný start v roce 2013 se skončil havárií a pádem nosiče do vln oceánu po 56 sekundách letu.
O nejneobvyklejším kosmodromu na světě, plovoucí rampě SeaLaunch příznivci kosmonautiky v posledních měsících neslyšeli. Mohlo se zdát, že se nad tímto projektem zavřela voda, ale není tomu tak. V tomto týdnu se SeaLaunch vrátila zpátky mezi aktivní kosmodromy. nebyl to ale vůbec jednoduchý start. Každý, kdo sleduje kosmonautiku ví, jaké drobnosti někdy mohou za havárie raket. Jenže SeaLaunch si tentokrát žádné selhání dovolit nemohla. Další havárie by jí totiž už definitivně zlomila vaz.
Asi nejneobvyklejší kosmodrom na světě se potýká s vážnými, ba až existenčními problémy. Poslední kapkou byla havárie rakety Zenit 3-SL, která měla 1. února vynést na oběžnou dráhu telekomunikační družici Intelsat 27. Raketa ale místo toho selhala a skončila ve vlnách oceánu cca. 2,5 kilometru od rampy. Protože se nejednalo o první havárii rakety Zenit 3-SL, bude mít teď kosmodrom Sea Launch hodně práce. Nejen s tím, aby si u zákazníků získal zpět pošramocenou důvěru, ale hlavně kvůli tomu, aby vůbec přežil. Je totiž v nezáviděníhodné situaci – už před havárií měl minimum zakázek a poslední neúspěch mu reputaci v očích potenciálních zájemců určitě nezvýšil.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
