16. května 2024
Struktura obytného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway je v průmyslovém závodě Thales Alenia Space v Turíně připravována na statickou zátěžovou zkoušku. V minulém dílu jsme ukázali fotografii modulu z března 2024, dnešní náhledová fotografie je poněkud starší, z října 2023. Montáž energetického a pohonného modulu PPE probíhá v závodě Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii. Maxar nedávno převzal první ze dvou letových nádrží na dvousložkové pohonné hmoty. Byl dokončen podrobný přezkum CDR modulu PPE a následuje CDR jednotlivých subsystémů. Nosnou raketou spojené sestavy bude Falcon Heavy, jehož centrální stupeň i boční stupně poletí v jednorázové konfiguraci. Podle odhadu NASA se spolehlivostí 70 % by ke startu mělo dojít do konce roku 2027.
Artemis 3
Lunární lander Starship pro misi Artemis 3 bude podle odhadu NASA se spolehlivostí 70 % připraven na oběžné dráze Měsíce nejpozději v únoru 2028. To je téměř o rok dříve, než by tam měl po ročním letu doletět zárodek kosmické stanice Gateway, tvořený moduly HALO a PPE.
Pro případ, že by kosmická loď Orion a její nosná raketa SLS byly pro Artemis 3 připraveny významně dříve než jiné prvky, pokračují uvnitř NASA interní úvahy o potenciálních změnách profilu mise.
Základní údaje o demonstračním přečerpávání paliva mezi dvěma loděmi Starship, připravovaném na rok 2025
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Po alternativních variantách mise Artemis 3, které jsme představili v srpnu 2023 a mezi nimiž je i let k zárodku kosmické stanice Gateway, unikla na veřejnost další možnost. Pokud by nebylo včas zprovozněno orbitální palivové depo pro lander, mohla by se uskutečnit mise připomínající Apollo 9. Orion by zůstal na oběžné dráze Země a zde by se spojil se Starship. Dva astronauti by přešli do Starship a otestovali její obyvatelnost. Tato dvoučlenná posádka by následně odpojila Starship od Orionu a odzkoušela manévrování. Po opětovném spojení obou lodí by se celá čtyřčlenná posádka vrátila v Orionu na Zemi.
Koncept demonstračního přečerpávání paliva.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Demonstrační přečerpávání kryogenních pohonných látek mezi dvěma Starship na oběžné dráze Země připravuje společnost SpaceX na rok 2025. Obě lodě mají být vyneseny ze současné startovní rampy na Starbase. Nejprve by byla na oběžnou dráhu vynesena cílová Starship a po třech až čtyřech týdnech pronásledovací Starship. Dlouhodobější kosmický let cílové Starship na oběžné dráze Země má poskytnout data pro charakterizaci některých parametrů jejích schopností.
Cílová Starship má mít aktivní dokovací mechanismus, zatímco pronásledovací Starship pasivní. Hlavním cílem testu je ověřit, jaké množství paliva lze přečerpat z pronásledovací Starship do cílové Starship a jaké množství se vypaří.
Spodní pohled na servisní modul ESM-3 s hlavním motorem
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Montáž kabiny Orionu pro misi Artemis 3 pokračuje v budově O&C v Kennedyho vesmírném středisku. Kompletní je instalace potrubí a zkušební testování systému řízení polohy. Nyní probíhá instalace kabelových svazků systému podpory života ECLSS, potrubí systému revitalizace vzduchu a nádrží na amoniak. Pokračuje se také v instalaci kabelových svazků v adaptéru CMA.
Evropský servisní modul prochází v Brémách závěrečnou fází montáže a testování. V posledních týdnech byly provedeny rozsáhlé zkoušky řízení vektoru tahu hlavního motoru OMS-E, nainstalovaného do modulu. Přeprava modulu na Kennedyho vesmírné středisko se opět opozdila a nyní se předpokládá, že bude dopraven do budovy O&C v červenci.
Artemis 4
Při misi Artemis 4 má být ke kosmické stanici Gateway připojen mezinárodní obytný modul Lunar I-Hab, který umožní prodloužený pobyt Orionu na oběžné dráze Měsíce. Na léto 2024 je plánováno dokončení analýzy 4.0 zaměřené na vývoj nominálního návrhu mise s důrazem na schopnost dosažení cílů (výkon SLS Block 1B, výkon Orionu, hmotnost modulu Lunar I-Hab, koncepce víceprvkové agregace na Gateway včetně potřebné doby trvání mise s ohledem na přistání na Měsíci v landeru Starship).
Na kabině Orionu pro Artemis 4 bylo úspěšně dokončeno několik instalací držáků, baterií a komponent pohonného systému. Servisní modul je připravován v Brémách.
Výroba dílů pro centrální stupeň CS-4 rakety SLS je v různých fázích výroby. Dokončení přípravy motorů RS-25 je plánováno na jaro 2024. Nejsložitější bude výroba prvního letového exempláře nového horního stupně EUS.
Základna plošiny ML-2. Oplechovaná sekce na bližší straně bude sloužit pro umístění SLS. Obslužná věž bude na vzdálenější straně.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Základna mobilní vypouštěcí plošiny ML-2, která si má odbýt svoji premiéru při startu mise Artemis 4, byla na začátku května v Kennedyho vesmírném středisku vyzvednuta čtyřmi samohybnými modulárními transportéry SPMT z dočasných držáků a zvednuta do mechanismů dočasných podpěr.
Dne 9. května podjel pod základnu pásový transportér CT-2 a umístil ji na trvalé držáky. Na těchto držácích zůstane plošina po celou dobu stavby. Událost jsme popsali v samostatném článku.
Artemis 5
Pro misi Artemis 5 probíhá přezkum požadavků a jejich implementace do strategie v rámci přípravy předběžného přezkumu PDR modulu Lunar View (ESPRIT Refueling Module).
V únoru 2024 se konal přezkum PDR lunárního landeru od společnosti Blue Origin. Na zkušebním stanovišti v Marshallově středisku kosmických letů jsou prováděny zážehy motoru BE-7 pro cislunární transportér a lunární lander. Dne 8. května 2024 bylo oznámeno dokončení akceptačního testování trysek motorů BE-7 pro menší nákladní lander MK-1, který má prověřit kritické systémy plánovaného pilotovaného landeru.
Spodní prstenec pro vodíkovou nádrž centrálního stupně CS-5 pro SLS, duben 2024
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/
https://arstechnica.com/
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/…/HALO%20Shell%20-%20Illuminated~large.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GMGahKtW0AAzJIi?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/GM90mRuWQAAqV6t?format=jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/05/ksc-20240424-ph-ilw01-0053orig.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20240402_CS5_YRingDone01~medium.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
vypadá to, že Elon Musk nakazil i NASA a partnery a Muskův koeficient teď používají všechny agentury zapojené v programu Artemis. Asi bych se vůbec nezlobil, kdyby Čína vyhlásila, že přistane v místě Apolla 11 a hrabičkama uhrabe Armstrongovu stopu do r. 2030 😀 Pak by možná konečně NASA a spol. konečně „kopli do vrtule“ a začaly by další kosmické závody, což pokroku velmi pomáhá .)
Už mě napadlo, přímo v hlavě, jestli bychom teď vzpomínali na první lidi na Měsíci, kdyby USA nechtěly „dohnat a předehnat“ SSSR v kosmickém výzkumu. Tehdy šlo o „tah na branku“ a táhli všichni. I to co seděli na penězích co se měly na to uvolnit.
Připomínám si film
https://www.csfd.cz/film/4624-kozoroh-1/prehled/
Chtěl bych se dožít přistání lidí na Marsu, ale asi se nedočkám ani návratu lidí na Měsíc 🙁
Zpovzdálí sleduji články o návratu na Měsíc (zdá se mi to poněkud překombinované), nevybavuji si že bych někde četl, jak má být řešený návrat z Měsíce.
Překombinované mi to přijde taky, ale zrovna návrat z Měsíce bude celkem jednoduchý: Odstartovat na HLS a doletět s ní na Halo orbitu, kde bude čekat Orion (na to by měla mít dost paliva). Přestoupit do něj a hurá domů. V podstatě podobně jako Apollo, jen přestupní Orbita bude dál od Měsíce.
Hlavní problém je dostat do HLS dost paliva na to, aby zvládla přistání i start.
Budu moc rad i za zakladni moduly Gateway, pokud bude u Mesice do konce desetileti budu to s ohledem na neustale prutahy pokladat za docela velky zazrak.
V pristani na Mesici do roku 2030 neverim.
Ted bude predpokladam dalsi z nekonecne rady zpozdeni u Artemis 2 kvuli problemum s tepelnym stitem Orionu.
Nebyl bych tak pesimistický. Důvodem je, že USA si ze strategických důvodů nemohou dovolit udělat lidskou misi na měsíčním povrchu po Číně. Podle mého názoru Čína pravděpodobně dorazí na měsíční povrch do roku 2030, a to z následujících důvodů:
– raketa pro první lunární misi je 3-booster verze CZ-5 (ve verzi 1-booster provedla 10 úspěšných letů za posledních 3,5 roku);
– kapsle (ekvivalent Orionu) již byla testována;
– přistání na měsíčním povrchu byla vždy úspěšná;
– mise Chang’è 5 a 6 (přes 8 tun) mají stejnou architekturu jako lidské mise (kapsle nesoucí měsíční vzorky má stejný tvar jako čínský Orion), a proto je lze považovat za provozní testy.
Omlouváme se, pokud zpráva není příliš čitelná, ale jsem Ital (překlad Google)
Nebyl bych tak pesimistický. Důvodem je, že USA si ze strategických důvodů nemohou dovolit uskutečnit lidskou misi na měsíční povrch po Číně. Podle mého názoru Čína pravděpodobně dosáhne povrchu Měsíce do roku 2030, a to z následujících důvodů:
– raketou pro první lunární misi je verze CZ-5 se třemi nosnými raketami (verze s jednou nosnou raketou uskutečnila za posledních 3,5 roku 10 úspěšných letů);
– kapsle (ekvivalent lodi Orion) již byla testována;
– přistání na povrchu Měsíce byla vždy úspěšná;
– mise Chang’è 5 a 6 (přes 8 tun) mají stejnou architekturu jako mise s lidmi (kapsle s lunárními vzorky má stejný tvar jako čínský Orion), a proto je lze považovat za provozní testy.
Omlouvám se, pokud je zpráva špatně čitelná, ale jsem Ital (překlad Deepl.com).
Translated with DeepL.com (free version)
baykonur: urcite se nemusite omlouvat, je to srozumitelne napsano, ctu rad Vase nazory
Pekny vecer