Články

  • Dream Chaser prošel testy na legendární ranveji

    Dream Chaser prošel testy na legendární ranveji

    Dušan Majer3 komentáře

    Americký miniraketoplán Dream Chaser od společnosti Sierra Space má za sebou další důležitý krok. Na Kennedyho středisku úspěšně absolvoval sérii klíčových testů. Ty potvrdily odolnost systémů vůči elektromagnetickému prostředí během letu a zároveň ověřily komunikaci mezi kosmickou lodí a řídicím střediskem v Louisville v Coloradu prostřednictvím družic Tracking and Data Relay Satellite System. Testovací program zahrnoval i vysokorychlostní jízdy po ranveji SLF, na které přistávaly raketoplány Space shuttle. Ty simulovaly chování stroje při přistání a prověřily jeho autonomní navigaci. Dream Chaser se tím znovu přiblížil ke svému prvnímu letu na nízkou oběžnou dráhu Země, který je zatím plánován na konec roku 2026. Projekt přitom nemíří jen na […]

  • Cesta (nejen) na kosmodrom | 14 – Každý start je jiný, všechny jsou ale noční

    Cesta (nejen) na kosmodrom | 14 – Každý start je jiný, všechny jsou ale noční

    Dušan Majer2 komentáře

    Během naší stávající cesty, která se pomalu chýlí ke konci, jsme měli možnost na vlastní oči vidět čtyři starty kosmických raket. Každopádně se opět potvrdilo to, co říkám už roky: každý start je jiný. A nejen proto, že jsme každý z nich sledovali z jiného místa. Prvním startem byla ve čtvrtek 12. února ve 4:22 h místního času raketa Vulcan. Pokud bychom měli známkovat jako ve škole, tak by si odnesla čtyři mínus. Nepropadla jen proto, že vůbec odstartovala. Tajně jsem doufal, že Vulcan poletí ve dne, protože stopa z pomocných motorů na tuhé pohonné látky na obloze dokáže vykouzlit úžasné (byť kapku neekologické) obrazce. Raketa se ale pochopitelně nepodřizuje mému přání, nýbrž startovacímu oknu úzce spojenému s vynášeným nákladem.

  • Evropská mise Celeste zná plánovaný termín startu

    Evropská mise Celeste zná plánovaný termín startu

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Evropská kosmická agentura se chystá na start své demonstrační mise Celeste LEO-PNT. Dvojice družic má odstartovat nejdříve 24. března z novozélandské základny Māhia Launch Complex na raketě Electron od americké firmy RocketLab. Celeste má vyšlapávat cestu pro budoucí zlepšení evropských navigačních možností. Mise, která je prvním evropským navigačním projektem na nízké oběžné dráze, bude testovat technologie nové generace a k již existujícím družicovým navigačním systémům přidá nová frekvenční pásma. Celeste má demonstrovat jak doplňkové vrstvy blíže k Zemi mohou obohatit současný evropský systém Galileo na střední oběžné dráze a rozšířit jeho možnosti. Tím dojde k celkovému zodolnění a posílení výkonosti, což otevře nové možnosti pro budoucí služby přímo z nízké oběžné dráhy Země.

  • Smile pluje vstříc kosmodromu

    Smile pluje vstříc kosmodromu

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Je to jen lehce přes rok od chvíle, kdy sonda Smile dorazila ve dvou částech do Nizozemí. Nyní je již kompletní a důkladně otestovaná. S jejím startem na raketě Vega-C se počítá v období mezi 8. dubnem a 7. květnem. Tato společná evropsko-čínská mise je téměř připravena vydat se na svou jedinečnou kosmickou misi. S využitím rentgenových a ultrafialových kamer, ale i detektorů částic a magnetického pole má Smile poskytnout lidstvu první kompletní pohled na to, jak Země reaguje na proudy částic a erupce záření ze Slunce.

  • Cesta (nejen) na kosmodrom | 13 – Přístav, kde se vrací Falcony 9

    Cesta (nejen) na kosmodrom | 13 – Přístav, kde se vrací Falcony 9

    Dušan Majer6 komentářů

    Pokaždé, když se dostaneme na Floridu do blízkosti kosmodromu (což je pokaždé, když jsme na Floridě), několikrát zamíříme do přístavu Port Canaveral. Tedy do přístavu, kde kotví část flotily lodí SpaceX a nově i Jacklyn společnosti Blue Origin. Je to místo, kde si můžete na první stupně Falconů 9 téměř „sáhnout“. A taky zažít něco neobvyklého. Tady mají kotviště obě přistávací plošiny prvních stupňů Falconu 9 deponované na Floridě, JRTI (Just Read The Instructions) a ASOG (A Shortfall of Gravitas). Hned vedle nich je nová loď You’ll Thank Me Later, která ale neslouží k přistání raket, nýbrž k přepravě konstrukčních dílů věží ramp projektu Starship z Texasu (kde je nyní volná výrobní kapacita) na Floridu. A do budoucna má sloužit k převážení celých Starshipů, než se rozjede výroba na Floridě.

  • NASA nepošle do Starlineru novou posádku, dokud Boeing nevyřeší závažné problémy

    NASA nepošle do Starlineru novou posádku, dokud Boeing nevyřeší závažné problémy

    Dušan Majer8 komentářů

    Na čtvrteční tiskové konferenci NASA zveřejnila vyšetřovací zprávu věnovanou pilotované testovací misi CFT kosmické lodi Starliner z programu Commercial Crew Program. „Kosmická loď Starliner od Boeingu čelila problémům během svých bezpilotních i zatím poslední pilotované mise. Ačkoliv Boeing Starliner postavil, NASA jej akceptovala a vyslala v této lodi dva své astronauty do kosmického prostoru. Technické problémy, které se objevily během spojování s Mezinárodní kosmickou stanicí byly velmi zřejmé,“ uvedl administrátor NASA, Jared Isaacman. Zobrazit příspěvek na X „Abychom podnikali mise, které změní svět, musíme být transparentní jak u našich úspěchů, tak i u našich selhání. Musíme si přiznat vlastní chyby a zajistit, že se už nebudou opakovat. Kromě technických problémů […]

  • Evropa spouští centrální platformu pro kosmické služby EU

    Evropa spouští centrální platformu pro kosmické služby EU

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Nová rámcová smlouva mezi kosmickou agenturou Evropské unie EUSPA a společností Thales Alenia Space podporuje projekt European GNSS Service Demonstrator (ESD), který umožňuje hladké zavádění budoucích kosmických služeb EU a zároveň zapojuje uživatele a vývojáře. EUSPA nedávno podepsala rámcovou smlouvu s Thales Alenia Space o vývoji ESD, centralizované, modulární platformy, která má posunout vpřed evropské kosmické služby jako EGNOS, Galileo, Copernicus či GOVSATCOM/IRIS2. ESD má tvořit modulární a flexibilní pozemní a podpůrný segment schopný zvládat rozličné množství referenčních stanic a dat. Bude schopen vypočítávat opravy, zprávy nebo data, která budou šířena v reálném čase prostřednictvím různých prostředků, jako jsou GEO SiS a internet. Má také centralizovat demonstrace EGNSS a zahrnuje budoucí služby, jako jsou vysoká přesnost HAS (High Accuracy), autentizace (OSNMA, SAS), bezpečnost námořní/železniční DFMC, kosmické počasí a varování v případě nouze prostřednictvím škálovatelné infrastruktury.

  • Cesta (nejen) na kosmodrom | 12 – „Dotkněte se“ astronauta

    Cesta (nejen) na kosmodrom | 12 – „Dotkněte se“ astronauta

    Tomáš Přibyl2 komentáře

    Kolem floridského kosmodromu jsou desítky míst, které vesmírnému nadšenci stojí za návštěvu. Některé jsou poněkud komerční a nablýskané, jiné naopak decentní a vkusné. Do té druhé patří Space View Park v Titusville: veřejný park, kde jsou památníky programům Mercury, Gemini, Apollo a Space Shuttle. A kde jsou připomenuti lidé, kteří se s nimi vydali do kosmického prostoru. Park vznikl v roce 1994 jako pocta americkému kosmickému programu; myšlenka na jeho vznik se ale datuje do roku 1988, kdy vznikla nadace financující jeho vznik. O park formálně pečuje soukromé American Space Museum, které vzniklo v roce 2001 (tehdy ještě pod názvem U.S. Space Walk of Fame Museum) a které sídlí o několik ulic […]

  • Perseverance si teď autonomně určuje svou pozici na Marsu

    Perseverance si teď autonomně určuje svou pozici na Marsu

    Dušan Majer4 komentáře

    Představte si, že úplně sami projíždíte kamennou. nemilosrdnou pouští bez silnic a nemáte přitom mapu ani GPS. Pouze jednou denně se dočkáte telefonického hovoru s někým, kdo vás informuje, kde přesně se nacházíte. Na takovou situaci si musel po svém přistání na Marsu před pěti lety (18. února 2021) zvyknout americký rover Perseverance. Ačkoliv disponuje časem prověřenými nástroji k určení své obecné lokality, rover potřeboval pozemní operátory, aby mu přesně sdělili, kde se nachází – tedy, až doposud.

  • Družice Terra musela obětovat další vědu, aby si prodloužila misi

    Družice Terra musela obětovat další vědu, aby si prodloužila misi

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Tepelné infračervené možnosti snímače na americké družici Terra byly vypnuty a nedochází tak k dalšímu sběru těchto údajů. K tomuto kroku došlo více než 25 let poté, co tento přístroj zaznamenal své první snímky Země z kosmického prostoru. Jedná se o nejnovější snahu upřednostnit napájení zbývajících přístrojů na Družici Terra. Její životnost byla při vypuštění stanovena na šest let, kterou však již dávno překročila. Přístroj ASTER (Advanced Spaceborne Thermal Emission and Reflection Radiometer) je jedním z pěti palubních přístrojů družice Terra, která byla vynesena na oběžnou dráhu v prosinci 1999. ASTER vznikl spoluprací mezi NASA a japonským ministerstvem financí, obchodu a průmyslu. Subsystém ASTER TIR (Thermal Infrared) byl deaktivován 16. ledna […]

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗