Perseverance si teď autonomně určuje svou pozici na Marsu

Představte si, že úplně sami projíždíte kamennou. nemilosrdnou pouští bez silnic a nemáte přitom mapu ani GPS. Pouze jednou denně se dočkáte telefonického hovoru s někým, kdo vás informuje, kde přesně se nacházíte. Na takovou situaci si musel po svém přistání na Marsu před pěti lety (18. února 2021) zvyknout americký rover Perseverance. Ačkoliv disponuje časem prověřenými nástroji k určení své obecné lokality, rover potřeboval pozemní operátory, aby mu přesně sdělili, kde se nachází – tedy, až doposud.

Nová technologie vyvinutá na Jet Propulsion Laboratory (JPL) v jižní Kalifornii umožní Perseverance určit místo svého pobytu, aniž by mu s tím museli pomáhat „lidé na telefonu“. Technologie se označuje jako MGL (Mars Global Localization) a sází na algoritmus, který rychle porovnává panoramatické snímky z navigačních kamer roveru s palubními orbitálními mapami terénu. Algoritmus, který běží na silném procesoru původně využívaném pro komunikaci s vrtulníkem Ingenuity, potřebuje jen okolo dvou minut, aby dokázal lokalizovat pozici roveru s přesností na čtvrt metru! Systém MGL byl poprvé úspěšně použit při běžné službě 2. února a opětovně 16. února.

„Je to tak trochu jako kdybyste roveru dali GPSku. Nyní dokáže určit svou pozici na Marsu,“ říká Vandi Verma z JPL, hlavní inženýrka robotických činností této mise a dodává: „To znamená, že rover bude schopen autonomně jezdit mnohem delší trasy, takže prozkoumáme větší část planety a získáme více vědy. A tato metoda se dá použít na prakticky jakémkoliv roveru, ať se vydá kamkoliv.“

Algoritmus Mars Global Localization běží na rychlém komerčním procesoru v HBS (Helicopter Base Station) – horní zlaté skříni, která byla integrována do roveru Perseverance NASA v čisté místnosti. Rover Perseverance použil základnovou stanici ke komunikaci s nyní již nefunkčním vrtulníkem Ingenuity.
Algoritmus Mars Global Localization běží na rychlém komerčním procesoru v HBS (Helicopter Base Station) – horní zlaté skříni, která byla integrována do roveru Perseverance NASA v čisté místnosti. Rover Perseverance použil základnovou stanici ke komunikaci s nyní již nefunkčním vrtulníkem Ingenuity.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Toto vylepšení je cenné především ve vztahu k tomu, jak dobře zatím automatický navigační systém pro samostatné řízení roveru Perseverance funguje. Umožňuje roveru přeplánovat jeho trasu kolem překážek na cestě k předem definovanému cíli. AutoNav již prokázal, že schopnost Perseverance jezdit bez instrukcí ze Země je z velké části limitována nejistotou roveru ve vztahu k jeho místu pobytu. Nyní může Perseverance zastavit a určit svou přesnou pozici. Perseverance tak může dostat pokyny pro jízdu na potenciálně neomezené vzdálenosti, aniž by se potřebovala spojit se Zemí. Implementace systému MGL navazuje na další inovaci týmu Perseverance: první použití generativní umělé inteligence k plánování trasy jízdy výběrem průjezdních bodů pro rover, které obvykle volí lidští operátoři roveru. Obě technologie umožňují Perseverance cestovat dále a rychleji při minimalizaci pracovní zátěže týmu.

Na rozdíl od Země není v hlubším vesmíru žádná síť GPS družic, které by pomáhaly lokalizovat sondy na površích planet. A proto musí mise (ať už robotické či pilotované) přicházet na nové způsoby, jak určovat svou pozici. Stejně jako předešlá americká vozítka Marsu, i Perseverance sleduje svou pozici pomocí tzv. vizuální odometrie. Jedná se o analýzu geologických útvarů, které se objevují a snímcích kamery pořízených každý pár desítek centimetrů, přičemž systém zohledňuje prokluzování kol. Ovšem drobné chybičky v procesu se v průběhu každé jízdy sčítají a nejistota roveru o jeho pozici tak postupně roste. Na dlouhých přejezdech může být odhad roveru vzdálen od reality až o 35 metrů! Pokud by tedy rover až příliš důvěřoval tomuto systému (zvláště pak v nějakém nebezpečném terénu), mohla by jeho jízda rychle skončit. Perseverance by pak musela čekat na instrukce ze Země, jak se z dané šlamastyky dostat.

„Lidé mu musí říct: „Nejsi ztracený, jsi v bezpečí, pokračuj v cestě“,“ říká Verma a dodává: „Věděli jsme, že když vyřešíme tento problém, mohl by rover každý den ujet mnohem větší vzdálenosti.“ Po každé jízdě se Perseverance zastaví a pošle na Zemi fotografie pro 360° panorama svého okolí, zatímco experti srovnávají fotky se snímky ze sondy MRO na oběžné dráze Marsu. Tým poté pošle roveru informace o jeho poloze a instrukce pro jízdy na další den. Celý proces může trvat i více než jeden den, ale díky Mars Global Localization si může rover snímky porovnávat sám, určovat svou pozici a pokračovat v předem naplánované cestě.

„Dali jsme roveru novou schopnost,“ říká Jeremy Nash, inženýr robotiky z JPL, který vede pracující na projektu pod Vandi Vermóu a dodává: „Tohle byl otevřený problém ve výzkumu robotiky už desítky let. Bylo opravdu úžasné vytvořit toto řešení pro použití v komickém prostoru. jako první.“ Na projektu začal malý tým pracovat v roce 2023, když testoval přesnost vyvinutého algoritmu na datech z 264 předešlých zastávek roveru. Algoritmus porovnával panoramatické fotky z roveru se snímky z MRO a přesně určoval pozici vozítka při každé zastávce.

Klíčem k fungování MGL na Perseverance je HBS (Helicopter Base Station), který rover používal ke komunikaci s dnes již nefunkčním vrtulníkem Ingenuity. HBS je vybaven komerčně dostupným procesorem, který v polovině druhého desetiletí dvacátého století poháněl mnoho běžně dostupných smartphonů. I díky němu pracuje pracuje HBS více než stonásobně rychleji než dva hlavní počítače roveru. Ty jsou postaveny tak, aby přečkaly radiačně náročné prostředí Marsu a jsou založeny na hardwaru představeném v roce 1997.

Jakožto technologický demonstrátor k otestování možností, mohla mise Ingenuity zariskovat využitím výkonnějších, komerčně dostupné čipy v HBS i vrtulníku samotném, ačkoliv tato technika nebyla prověřena v kosmickém prostředí. A risk byl tentokrát zisk. Vrtulník, který měl letět maximálně pětkrát se nakonec vznesl 72×. Výkon procesoru v HBS inspiroval Vermu k hledání způsobů, jak by toho mohla mise roveru Perseverance využít: „Je to skoro jako dárek. Ingenuity vyšlapala cestu, prokázala, že můžeme používat komerční procesory na Marsu.“

Napojit se na počítač HBS nebylo jednoduché. K zajištění spolehlivosti vyvinul tým tzv. sanity check, tedy kontrolu správnosti. Algoritmus proběhne na HBS několikrát, než jeden z hlavních počítačů roveru potvrdí, že se výsledek shoduje. Během testování tým opakovaně zjišťoval, že se pozice roveru lišila o 1 milimetr. Objevili poškození přibližně 25 bitů – droboučkého zlomku jednogigabitové paměti procesoru – a vyvinuli řešení k izolaci těchto bitů během chodu algoritmu.

Společně s širším procesem Mars Global Localization, se očekává, že i samotný sanity check by mohl najít nová uplatnění, když se na budoucích misích začnou používat rychlejší komerční procesory. Mezitím již tým obrátil svou pozornost na Měsíc, kde jsou kvůli obtížným světelným podmínkám a dlouhým, chladným měsíčním nocím ještě důležitější přesné informace o poloze kosmických sond.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/02/e1-pia26704-sol1762-nav-pano.png
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/02/e3-pia23968-hbs.jpg

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 11

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Perseverance si teď autonomně určuje svou pozici na Marsu

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
MilanV
MilanV
8 měsíců před

Tohle je naprostý pokrok. Když nedávno vyšla zpráva o využití AI, říkal jsem si: „OK, to je dobré ulehčení práce operátorů, ale z pohledu vozítka je pořád nutné posílat signál na Zemi a čekat až dorazí odpověď zpět“. A teď tohle – to je opravdu přelomové urychlení navigace vozítka a umožňuje to řádově jiný rozsah výzkumu!

Miroslav Pospíšil
Editor
8 měsíců před
Odpověď  MilanV

Určitá autonomie v řízení a navigaci byla zabudována v operačním SW vozítek už dříve. Curiosity i oba MERy už lecos dokázaly samy, pokud byl terén přehledný a bezpečný. Co je teď u Persy nové, je autonomní zjištění své polohy a samostatný výběr otočných bodů po další trase pohybu. Cíl cesty musí stále určovat pozemní týmy, teď už hlavně vědci.

Super pozitivní zpráva je z mého pohledu hlavně to, že je na palubě k dispozici velmi výkonný počítač HBS, který i po tolika letech v radiačním prostředí stále pracuje, má volnou kapacitu, není na kritické cestě základního provozu roveru a umožnil tak použití AI k ještě pokročilejší verzi autonomní navigace a řízení pohybu. S tímto využitím před lety nikdo nepočítal a pro budoucí mise je to skvělá zpráva.

Borin
Borin
8 měsíců před

Úžasné je, že návrh počítačových a řídících uskupení je předvídaně modifikovatelný. Tohle nenavrhovali žádní blbci. Propojení sběrnic navíc musí předvídat i možnost izolovat poškozené části a tedy být redundantní.

pavelZ
pavelZ
8 měsíců před

Je neuvěřitelné, jak ten čas běží! Zdá se mi to nedávno, kdy jsme se zatajeným dechem sledovali přistání Perseverance na Marsu. A mise běží bez větších problémů dál ! Nezasloužilo by si to 5-tileté výročí nějaký rekapitulující článek? Poslední příspěvek v seriálu Zkoumáme Mars s Vytrvalostí je někdy z dubna 2024?! (Nebo se mýlím?).

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗