Články

  • Jak ovlivnila sonda OSIRIS-REx odběrné místo?

    Jak ovlivnila sonda OSIRIS-REx odběrné místo?

    7. dubna se sonda přiblížila povrchu planetky Bennu nejvíce od 20. října 2020, kdy tu odebrala vzorky. Odběrná hlava se tehdy zabořila 48,8 centimetru do povrchu planetky zatímco výron stlačeného dusíku zvířil okolní materiál, jehož část skončila v odběrné hlavě. O další zvíření se postaraly trysky sondy, které se postaraly o její vzdálení od povrchu. Srovnání snímků pořízených před odběrem a po něm tak mohlo odhalit jednoznačné změny. V místě odběru je nyní dobře patrná prohlubeň, na jejímž dně jsou větší balvany, které byly pořízeny při odběru. Stejně tak je vidět výrazné navýšení množství dobře odrazivého materiálu v okolí místa odběru, který kontrastuje obecně tmavším povrchem. Stejně tak je vidět, že se posunulo mnoho kamenů. Jako náhledový obrázek je použita fotka před odběrem.

  • MOL – špion, který se nekonal (7. díl)

    MOL – špion, který se nekonal (7. díl)

    Původní záměr tvůrců programu MOL byl velmi ambiciozní. Stanice měla hostit naráz čtyři osoby s tím, že by se posádky střídaly zhruba ve třicetidenních turnusech. To byl na svou dobu extrémně odvážný koncept. Vyžadoval by totiž ovládnutí složitého umění setkávání těles na oběžné dráze a jejich spojování. A nemělo se jednat pouze o pilotované stroje, ale také o bezpilotní zásobovací lodě, což bylo ještě o stupínek složitější (připomeňme, že první spojení dvou bezpilotních těles se podařilo Sovětům v říjnu 1967 a dodnes je tento úspěch hoden smeknutí pokrývky hlavy). Jenže, jak už to bývá, člověk míní, okolnosti mění. Program nezískal hned na startu financování pro tuto velkolepou vizi. Namísto toho měl být minimálně zpočátku realizován velmi osekaný program, v němž figurovaly jednorázové stroje, které měly hostit jednu dvoučlennou posádku na měsíc a po odletu svých obyvatel měly být opuštěné stanice doslova „zahozeny“ do atmosféry. I tak se mělo jednat o pokrokovou technologii, od které si Američané slibovali náskok v případě…

  • Nový jeřáb pro mise Artemis

    Nový jeřáb pro mise Artemis

    S tím, jak se blíží nová éra pilotovaných kosmických misí, dokončuje se stále více vylepšení a modernizací podpůrných systémů, které mají tento plán pomoci uskutečnit. V šedesátých letech minulého století vznikla budova dnes nazývaná Neil Armstrong Operations and Checkout (O&C) Building, ve které se sestavovaly užitečné náklady a testovaly kosmické lodě ve všech pilotovaných programech od Mercury. Pracovníci z American Crane and Equipment Corporation nedávno vyměnili dříve používaný jeřáb za nový, který nabízí vyšší nosnost a také lepší řízení. Našli bychom jej na kolejnicích u stropu haly high bay a tento nový jeřáb se přidá k dalším dvěma, které jsou ve stejné hale na nižších kolejnicích. Poprvé by měl být využit v rámci příprav na pilotovanou misi Artemis II, když zvedne loď Orion po spojení návratového a servisního modulu.

  • Gateway (duben 2021)

    Gateway (duben 2021)

    Jak jsme informovali v březnovém dílu, byla ve výrobní hale společnosti Thales Alenia Space v Turíně svařením prvních dvou komponent, válce a centrálního prstence, zahájena montáž primární konstrukce modulu HALO. Thales Alenia Space však byla pověřena nejen návrhem a konstrukcí primární hermetizované struktury modulu HALO, ale i rozhraním s dokovacími systémy NASA, systémem řízení tlaku a součástmi ochranného systému proti mikrometeoritům. HALO je koncipován jako první obyvatelný modul připravované lunární orbitální stanice Gateway. Základ stanice má vytvořit společně s energetickým a pohonným prvkem PPE. Vynesení společné sestavy raketou Falcon Heavy je plánováno na rok 2024. Po desetiměsíční cestě na cílovou dráhu NRHO má sestava od roku 2025 podporovat až třicetidenní pobyt čtyřčlenné posádky, dopravené lodí Orion. V roce 2026 by měl být připojen mezinárodní modul I-HAB. Tím má být umožněno prodloužení pobytů posádek na 90 dnů.

  • Milan Halousek – Ženy ve vesmíru (28.4.2020)

    Milan Halousek – Ženy ve vesmíru (28.4.2020)

    Tak se nám skončil týden, který byl ve znamení výročí letu prvního kosmonauta světa a také nabídl vám divákům řadu kosmonautických pořadů v přímém přenosu. Nechtěl jsem tuto jedinečnou šanci přerušit jakýmkoliv záznamem a také jsem si říkal, že po pěti živých streamech přednášek a rozhovorů budete asi vyčerpaní. Nastává však další týden a my u tématu lidské přítomnosti ve vesmíru zůstaneme. První muž se na oběžnou dráhu dostal už v dubnu roku 1961, na první ženu jsme však čekali až června roku 1963, kdy se na palubě Vostoku-6 do vesmíru podívala Valentina Těreškovová. Z pohledu dnešních náhledů na rovnoprávnost obou pohlaví se nám však může zdát až neuveřitelné, že na další ženu na palubě kosmické lodi jsme museli čekat až do roku 1982, kdy se do vesmíru v lodi Sojuz T-7 podívala i Světlana Savická.  Až po ní se o rok později podívala do vesmíru i Američanka Sally Ride. Když si vezmeme celkové statistiky, do dnešních dnů se do…

  • SLEDUJEME: První vrtulový let mimo Zemi

    SLEDUJEME: První vrtulový let mimo Zemi

    Pokud se nic nepokazí, měly by se  19. dubna v 9:30 našeho času roztočit rotory vrtulníku Ingenuity až na 2400 otáček za minutu a stroj by se měl odlepit od povrchu Marsu, vystoupat do výšky zhruba tří metrů, kde zůstane půl minuty viset a pak autonomně přistane na místě, odkud se vznesl. Vše bude ze vzdálenosti několika desítek metrů sledovat rover Perseverance, přes který se také budou odesílat veškerá naměřená data a snad i fotografie. Data by měla na Zemi dorazit kolem 12:15 a na stejný čas NASA plánuje i spuštění přímého přenosu z řídícího střediska. Jelikož se jedná o historický okamžik, který zatím v kosmonautice nemá obdoby, je mezi veřejností o tyto novinky oprávněný zájem. Dnes Vám proto nabízíme článek, ve kterém najdete nejen přehrávač přenosu od NASA, ale i psaný online přenos, který rozjedeme v pondělí kolem poledne.

  • Kosmotýdeník 448 (12.4. – 18.4.)

    Kosmotýdeník 448 (12.4. – 18.4.)

    Tento týden přinesl tolik zásadních novinek, událostí a momentů, že se tomu až nechce věřit. V našem pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní se na řadu z nich podíváme. Hlavním tématem Kosmotýdeníku však bude dnešní překročení jedné nehmatatelné hranice sondou New Horizons, která se nachází ve vzdálených končinách sluneční soustavy. Dalšími tématy budou přípravy na mise Crew-2, přistání Sojuzu MS-17 a třeba i let rakety New Shepard společnosti Blue Origin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – výškové lety psů

    Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – výškové lety psů

    Než se na oběžnou dráhu vydal první člověk, bylo potřeba vše otestovat na jiných živých tvorech. A než se tito živí tvorové dostali na oběžnou dráhu, létali na výškových raketách. Zažili tak suborbitální skoky do výšky nad sto kilometrů, dostali se do kosmického prostoru a na pár minut zažili mikrogravitaci. Zvířata, která při těchto výškových letech zahynula, nepřišla o život zbytečně. Tato fáze přinesla neocenitelné zkušenosti pro další vývoj a kosmonautika by bez nich rozhodně vypadala jinak.

  • Starship vrátí člověka na Měsíc

    Starship vrátí člověka na Měsíc

    Píše se rok 1969 a na Měsíci přistává lunární modul mise Apollo 11. Inženýři firmy Grumman, kteří za něj zodpovídají, zažívají chvíle strachu i nebývalé radosti – jejich projekt se konečně dostal ke zlatému vrcholu … skok v čase aktivován, posouváme se o 50 let dopředu +/- nějaký ten měsíc. Píše se rok 2021 a NASA již několik let hovoří o návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. Rakety Space Launch System se už staví a stejně jsou na tom i kosmické lodě Orion. Chybí jen lander, který by posádku dopravil na povrch Měsíce a zpět. Proto NASA vyhlásila program HLS – Human Landing System. Do něj se měly přihlásit americké firmy, které by se tohoto úkolu chtěly zhostit.

  • ŽIVĚ: Sojuz MS-17 se vrací

    ŽIVĚ: Sojuz MS-17 se vrací

    Dnešní noc pro nespavce přináší jednu kosmonautickou událost. V sobotu bude mezi 00:10 a 00:30 (všechny časy jsou v SELČ) uzavřen průlez mezi modulem Poisk a kosmickou lodí Sojuz MS-17. Ve 3:32:30 bude vydán povel k odletu a Sojuz MS-17 se ve 3:34:00 oddělí od stanice a připraví na návrat zpět na Zemi. Na palubě budou dva ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov a americká kosmonautka Kathleen Rubins. Ti tvořili dlouhodobou posádku ISS od 14. října 2020, kdy v 10:48:47 zadokovali svoji kosmickou loď k modulu Rassvet.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗