7. dubna se sonda přiblížila povrchu planetky Bennu nejvíce od 20. října 2020, kdy tu odebrala vzorky. Odběrná hlava se tehdy zabořila 48,8 centimetru do povrchu planetky zatímco výron stlačeného dusíku zvířil okolní materiál, jehož část skončila v odběrné hlavě. O další zvíření se postaraly trysky sondy, které se postaraly o její vzdálení od povrchu. Srovnání snímků pořízených před odběrem a po něm tak mohlo odhalit jednoznačné změny. V místě odběru je nyní dobře patrná prohlubeň, na jejímž dně jsou větší balvany, které byly pořízeny při odběru. Stejně tak je vidět výrazné navýšení množství dobře odrazivého materiálu v okolí místa odběru, který kontrastuje obecně tmavším povrchem. Stejně tak je vidět, že se posunulo mnoho kamenů. Jako náhledový obrázek je použita fotka před odběrem.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Výrazný pohyb hmoty je vidět i v místech, kam se opřely spaliny z trysek. Tento proud uvedl do pohybu i balvany o velikostí desítek centimetrů a vznikly tak útvary připomínající kruh ohniště – podobné prstence balvanů jsou vidět i v okolí malých kráterů. Jason Dworkin z Goddardova střediska, který je vědcem mise OSIRIS-REx poznamenal, že jeden z balvanů velký metr a čtvrt nacházející se na okraji odběrného místa je vidět pouze na fotkách po odběru. „Ten kámen váží asi tunu, jeho hmotnost je někde mezi krávou a osobním autem,“ přirovnává. Dante Lauretta z University of Arizona a hlavní vědecký pracovník mise jej opravuje – kámen je pravděpodobně vidět i na snímku před odběrem, ale je mnohem blíže místu odběru – odhaduje se, že byl přemístěn při odběru o zhruba 12 metrů.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Aby bylo možné porovnat snímky před odběrem a po něm, musel tým pečlivě naplánovat závěrečný průlet. „Bennu je samý kámen, takže když se na něj podíváte z jiného úhlu nebo v jiném čase, kdy Slunce není přímo nad hlavou, tak najednou povrch vypadá úplně jinak,“ říká Dathon Golish, člen skupiny z University of Arizona, která zpracovává snímky ze sondy a dodává: „Fotky byly pečlivě pořízeny v době kolem poledne, kdy Slunce svítilo přímo dolů, takže tam není moc stínů. Tato pozorování nebyla součástí původního plánu, jsme tedy nadšeni, že jsme mohli vrátit a zmapovat naši činnost. Táhli jsme za jeden provaz.“
Sonda zůstane v blízkosti Bennu do 10. května, kdy odletí. Začne její dvouletá návratová přeletová fáze k Zemi. Po přiblížení k naší planetě odhodí návratové pouzdro obsahující vzorky odebrané na Bennu. Toto pouzdro vstoupí do atmosféry a přistane 24. září 2023 na padáku v Utahu na zdejší základně Utah Test and Training Range. Po jeho lokalizaci bude přepraveno do speciálního zařízení na Johnsonově středisku v Houstonu. Tady budou vzorky připraveny k celosvětové distribuci, aby laboratoře mohly studovat vznik naší soustavy. Celých 75% vzorků však bude uschováno pro budoucí generace, které je budou moci studovat zatím neobjevenými metodami. Stejný postup se aplikoval i u vzorků z misí Apollo.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/fwt_pubrelease_before_v2.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nightingale_before-after_tag_v2.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/fwt_pubrelease_after_v2.png
Chvíli jsem nevěřícně přemýšlel o pohybu balvanu s hmotností asi 500kg a vzdálenosti 12 metrů. Ale vzhledem k milionkrát nižší gravitaci šlo o odvalení/odhození velmi velmi pomalé, stejně jako potom zastavení.
Měl jsem s tím stejný duševní „problém“, ale když jsem si spočítal tíhové zrychlení, tak jsem dospěl ke stejnému závěru, tj. žádná velká rychlost se určitě nekonala :-).