Zkouška shozem v plném měřítku kosmického letounu Space Rider Evropské kosmické agentury (ESA) skončila předčasně poté, co se padákový kluzák testovacího modelu nerozevřel podle očekávání. Jde o druhý případ v letošním roce, kdy byla shozová zkouška Space Rideru přerušena kvůli anomálii, a to po přerušeném pokusu v květnu.
Program lunárního přistávacího modulu Evropské kosmické agentury (ESA) Argonaut představuje evropský autonomní, všestranný a spolehlivý přístup k Měsíci. Od 30. let 21. století budou přistávací moduly Argonaut vynášeny raketami Ariane 6 se čtyřmi pomocnými urychlovacími stupni, aby dopravovaly náklad na povrch Měsíce a podporovaly robotické i pilotované mise.
Francouzští zákonodárci navrhli přidělit symbolické 1 euro na program kosmického letounu VORTEX společnosti Dassault Aviation ve snaze přimět vládu, aby objasnila své finanční závazky vůči tomuto projektu. V pozměňovacím návrhu ze dne 16. října k návrhu francouzského státního rozpočtu na rok 2027 navrhlo 71 poslanců strany La France Insoumise vytvořit v rámci plánovaných výdajů na obranu samostatnou rozpočtovou položku pro program VORTEX.
Do kosmu se podívalo jen velmi málo lidí. Toto číslo sice neustále narůstá, přesto je to pořád výsada pro mizivé procento šťastlivců. To samo o sobě říká víc, než by někdo čekal. Zejména dlouhodobější mise jsou extrémně náročné, a to slovo extrémně přitom ani zdaleka nevystihuje celou podstatu. Jde zkrátka o mezní obor balancující na hranici lidských možností a schopností. Posouvá nás to ale vpřed. Každá mise, každý zásadní projekt nás žene kupředu a otevírá dveře novým možnostem. Příprava na cestu za hranice naší atmosféry nepředstavuje pouhý výcvik – je to nekompromisní prověrka fyzické odolnosti, psychické síly a absolutního soustředění, kde jakékoliv zaváhání ztrácí svůj prostor. Špičková věda se zde střetává s ryzí odhodlaností jednotlivce, jehož úkolem je reprezentovat národ v prostředí, které člověku přirozeně odpírá existenci.
Čínská agentura pro pilotované kosmické lety (CMSA) oznámila na konci října 2024 výběr dvou projektů, jejichž cílem je vývoj komerčních zásobovacích kosmických lodí pro stanici Tiangong. Vybrány byly dva návrhy: nákladní loď Qingzhou, vyvíjená Institutem pro inovace v oblasti mikrodružic Čínské akademie věd (IAMCAS), a znovupoužitelný raketoplán Haolong, vyvíjený Čchengtuským institutem leteckého designu, který je součástí čínské společnosti Aviation Industry Corporation of China (AVIC). Obě kosmické lodě mají doplnit již provozované zásobovací lodě Tianzhou, které v současnosti létají přibližně jednou za devět měsíců.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Pohonné systémy pro mnohé družice nezbytnou součástí. Výrobou pohonů pro malé a středně velké družice včetně CubeSatů se zabývají experti ve firmě Stellar exploration. V průběhu let vyvinuli a otestovali hned několik různých typů pohonů, z nichž každý se hodí pro jinou kategorii družic. Spolupracují s Evropskou kosmickou agenturou a podíleli se i na úspěšné americké lunární sondě CAPSTONE. Ano, i takové věci s celosvětovým významem vznikají v České republice a v Brně.
Koncem září bylo na fixní servisní ocelové věži startovacího komplexu 301 kosmodromu Wenchang instalováno rameno, které by mohlo být určeno pro přístup posádky do kosmické lodi Mengzhou, nebo ke kapotáži lunárního landeru Lanyue. Jen několik dní předtím byl na věž mobilní vypouštěcí plošiny pro lunární rakety CZ-10 umístěn její poslední segment. Podle svědectví místních obyvatel byla také zahájena stavba druhé mobilní vypouštěcí plošiny. To představuje důležitý krok k realizaci čínské koncepce letu na Měsíc, která využívá profil dvou startů raket CZ-10. Jedna nosná raketa má na oběžnou dráhu Měsíce dopravit Lanyue, druhá Mengzhou.
Evropská kosmická agentura (ESA) zadala 18 zakázek v celkové hodnotě 20 milionů eur na studie možného budoucího rozvoje zabezpečených komunikačních služeb systému IRIS² Evropské unie. Zakázky, podepsané 17. září, sdružují téměř 80 evropských společností, které budou zkoumat nové zabezpečené komunikační služby založené na družicích a související koncepce misí. Podle ESA budou tato řešení využitelná pro zabezpečené širokopásmové připojení státní správy, námořní provoz a letectví, předávání dat a zadávání úkolů družicím.
Český studentský tým CTU Space Research z ČVUT v Praze dosáhl na mezinárodní soutěži European Rocketry Challenge v Portugalsku významného úspěchu. Jak jste se mohli na našem webu 15. září dozvědět, CTU Space Research právě v září letošního roku představil novou raketu, se kterou se zúčastnil prestižní soutěže EuRoC. Nese jméno Andromeda II a jak již z názvu vyplývá, jde o druhou generaci rakety Andromeda, přičemž s tou první probíhala účast na soutěži v minulém roce, kdy se odstartovat bohužel nepodařilo.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
