Družice řady Sentinel-3 z programu Copernicus tvoří jednu z nejvšestrannějších misí pro měření a sledování klimatického systému Země. Tyto družice totiž shromažďují velké množství dat o životním prostředí a významně přispívají k poznatkům, které lidstvo v posledním desetiletí získalo o změně klimatu. Start třetí družice z této série zajistí další přísun těchto cenných informací.
Minulý týden pracovníci firmy Katalyst Space provedli praktické zkoušky a orbitální manévry k otestování schopností své robotické servisní družice LINK. Už dříve jsme informovali, že NASA a Katalyst Space výrazně zredukovaly plány této mise, která měla původně povytáhnout observatoř Swift na vyšší oběžnou dráhu. Problémy družice LINK s řízením své orientace v prostoru však tento plán překazily. Firma Katalyst však pokračuje v demonstraci co možná nejvíce schopností LINKU v kosmickém prostoru, aby nasbírala data využitelná pro budoucí technologie servisování družic a s tím spojené aktivity.
Právě dnes, 9. září, začíná v Paříži dvoudenní Mezinárodní kosmický summit (International Space Summit), který spojí světové lídry, ministry, zástupce průmyslu i astronauty v klíčovém okamžiku pro budoucnost kosmonautiky. Generální ředitel ESA Josef Aschbacher vyzve evropské představitele, aby se zamysleli nad rolí, kterou si Evropa přeje hrát v příští éře průzkumu vesmíru, a nad mírou ambicí potřebnou k jejímu utváření.
Vloni na jaře došlo k mimořádné události. Do České republiky poprvé přiletěl speciálně upravený Airbus A310 s přídomkem Zero-G. Tento letoun poprvé umožnil nad územím ČR simulovat podmínky kosmického letu při snížené gravitaci a mikrogravitaci na palubě letadla s velkým průměrem trupu. Letu se tehdy zúčastnilo 26 mladých lidí z celé ČR, kteří si odnesli skvělé zážitky a později se stali ambasadory projektu Česká cesta do vesmíru. Jelikož se akce setkala s velkým úspěchem, rozhodli se organizátoři vybrat další posádku. Ano, speciálně upravený Airbus A310 Zero-G se vrátí do ČR příští rok v dubnu, aby umožnil dalším mladým lidem okusit ten nepopsatelný pocit, který většina světové populace nikdy nezažije. Alespoň trochu se tak budou moci přiblížit tomu, co zažívají astronauti. A kdo ví, třeba právě tento zážitek někoho inspiruje k tomu, aby svou profesní budoucnost spojil s technickými obory.
Agentura NASA před pár dny udělila firmě Blue Origin kontrakt na vývoj marsovské telekomunikační sítě MTN (Mars Telecommunications Network). Má se jednat o komunikační systém nové generace, který by umožnil spolehlivou, širokopásmové komunikační a navigační služby pro současné i budoucí marsovské mise. Smlouva s pevně stanovenou cenou má maximální potenciální hodnotu zhruba 700 milionů dolarů a v jejím rámci má být nejpozději do 31. prosince 2028 dodán vysoce výkonná marsovská telekomunikační družice.
Až do sobotního večera platilo, že ze západoevropského území ještě nikdy neodstartovala raketa, která by dosáhla oběžné dráhy. Dnes již toto tvrzení neplatí. Německá společnost Isar Aerospace 5. září ve 22:12 SELČ vypustila z norské základny Andøya Space Center svou raketu Spectrum. Přibližně o sedm minut později si již mohla zapsat své jméno do pomyslné knihy evropských kosmonautických prvenství, protože její raketa dosáhla eliptické oběžné dráhy kolem Země.
1. září večer na akci Space for Inspiration v dánské Kodani mohli zástupci Evropské kosmické agentury a společnosti ispace-Europe během slavnostního podpisu oslavit, že se MAGPIE má stát prvním evropským roverem na Měsíci. MAGPIE (celým jménem Mission for Advanced Geophysics and Polar Ice Exploration) se má stát prvním vozítkem agentury ESA na Měsíci a počítá se s tím, že vydrží deset pozemských dnů, během kterých má studovat okolí jižního pólu Měsíce. Zde bude detekovat a měřit přítomnost vody a dalších těkavých látek, ale čeká na něj také analýza lunární podpovrchové geologie. Rover bude vybaven vrtačkou, analyzátorem těkavých látek, radarem, který penetruje povrch a detektorem neutronů. K jeho startu má dojít v roce 2029 a měl by zlepšit naše chápání měsíčního prostředí i zdrojů, které Měsíc obsahuje, což jsou kriticky důležité znalosti pro další fázi lunárního průzkumu.
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V Kosmotýdeníku se podíváme i na další dění. V hlavním tématu se podíváme do hal společnosti Rocket Lab, kde se snaží dokončit vývoj nového zajímavého a vícenásobně použitelného nosiče Neutron. V dalších tématech nás čeká změna podoba landeru Blue Moon Mark 2, indický start či přípravy na misi evropského vozítka Rosalind Franklin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Pokud si říkáte, že jste článek lákající na živě a česky komentovaný přenos druhé rakety Spectrum s tímto náhledovým obrázkem už někdy viděli, nemýlíte se. Poprvé jsme Vás ke sledování přenosu ze startu mise Onward and Upward zvali už v březnu, kdy jsme i chvilku vysílali, ale ke startu nakonec nedošlo. Na začátku dubna se schylovalo k dalšímu startu, takže jsme založili nový přenos, který máme doteď, protože start byl odvolán kvůli netěsnostem v palivovém systému rakety. Společnost Isar Aerospace další zhruba dva měsíce řešila opravu a podruhé se o start této mise chtěla pokusit v polovině června. Jenže výsledek byl velmi podobný tomu z minulého pokusu – firma tehdy zmínila „nenominální chování kapalinového systému“. Nyní uplynuly další dva a půl měsíce a zřejmě se schyluje ke třetímu pokusu o druhý start rakety Spectrum. Věřme tedy, že bude úspěšnější než zmíněný dubnový i červnový pokus a raketa se skutečně vznese. Pak si budeme přát, aby překonala výsledek prvního letu z…
Kdybyste měli možnost nahlédnout do čisté místnosti na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu, dost možná by první věcí, které si u sondy Dragonfly všimnete budou desítky stříbřitých kabelů, které se provlékají okolo struktur i skrz ně. Právě takhle vzniká sonda, která se vydá k Titanu. Společně tyto shluky drátů, kabelů a konektorů vytvářejí elektrické kabelové svazky sondy. Je to jakýsi nervový systém sondy Dragonfly, který bude bezpečně přenášet energii i data mezi jejími počítači, aktuátory, senzory, vědeckými přístroji a zdrojem energie.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
