Agentura NASA před pár dny udělila firmě Blue Origin kontrakt na vývoj marsovské telekomunikační sítě MTN (Mars Telecommunications Network). Má se jednat o komunikační systém nové generace, který by umožnil spolehlivou, širokopásmové komunikační a navigační služby pro současné i budoucí marsovské mise. Smlouva s pevně stanovenou cenou má maximální potenciální hodnotu zhruba 700 milionů dolarů a v jejím rámci má být nejpozději do 31. prosince 2028 dodán vysoce výkonná marsovská telekomunikační družice.
Blue Origin navrhne, vyvine, provede intergaci, zajistí start a provoz sítě, která bude součástí širší kosmické komunikační a navigační infrastruktury. Tato architektura bude tvořena vysoce výkonným telekomunikačním orbiterem kroužícím kolem Marsu, který bude přenášet vědecká data, snímky, navigační informace a kriticky důležitou komunikaci misí sond pracujících na povrchu planety i kolem ní. Udělený kontrakt představuje přelom ve strategii NASA, který má rozšířit komunikační a navigační služby dál za Zemi a Měsíc, položit základy udržitelného průzkumu Marsu v dalších dekádách.
V rámci programu Artemis chce NASA poslat astronauty zpět na Měsíc a připravovat mise k Marsu. Robotické výpravy připraví cestu pilotovanému průzkumu Rudé planety. S rozšiřováním těchto misí bude poptávka po datech dále růst. Aby tuto potřebu uspokojila, pracuje NASA na vybudování specializované sítě, která bude schopna podporovat rostoucí počet misí a zároveň poskytovat větší kapacitu, spolehlivost a provozní flexibilitu.
Aktuální výběr následuje poté, co v květnu NASA vydala výzvu k podávání návrhů. Stejně jako NASA stále více spoléhá na komerční partnery při přepravních a komunikačních službách na oběžné dráze Země a při vývoji lunární základny Moon Base, iniciativa Mars Telecommunications Network podobně cílí na využití možností soukromého sektoru, což by umožnilo NASA soustředit se na průzkumné a vědecké objevy. Zmíněnou síť má manažersky řídit program NASA Space Communications and Navigation a očekává se, že bude k Marsu v provozu před rokem 2030. Podporovat má jak současné, tak i budoucí mise u Rudé planety, zatímco se NASA vydává do hlubšího vesmíru.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.blueorigin.com/_next/image?url=https%3A%2F%2Fd1o72l87sylvqg.cloudfront.net%2Fredstone%2FNews_BlueRing-MTN.png
Hm, vůbec mě nepřekvapí, když kolem Marsu vzniknou komunikační sítě dvě. Jedna reálná, vytvořená postupem doby SpaceX pro vlastní lety, a jedna imaginární, zaplacená Nasou a (ne)dodaná Blue Originem. Jak to všechno chtějí stihnout do 31.12.2028, když jedno starovací okno je letos koncem roku (a oni nemají ani jednu rampu), a to další na rozhraní 2028/2029, přičemž doba letu je cca 3/4 roku, to mi hlava nebere.
Ten rok 2028 je termínem dodání, do provozu má služby vstoupit v roce 2030.
Promiňte, ale formulace je nejasná. 2028 je rok dodáni telekomunikačního orbiteru …kam? Do skladu NASA nebo na orbitu Marsu?
Podle smluvních podmínek kontraktu jde o termín pro podpis oficiálního přejímacího protokolu DD250 (Material Inspection and Receiving Report). Protokol se vystavuje ve chvíli, kdy je hardware kompletně dokončen, otestován fyzicky se předává agentuře NASA.
Děkuji.
Jde o formální předání NASA, dokončení stavby, pak se sonda vynese a někdy kolem roku 2030 má u Marsu vstoupit do služby.
No, i kdyby se povedl termín dodání na Silvestra 2028 (dodržení termínu v kosmonautice = zázrak), následovala by nějakou dobu trvající instalace na nosnou raketu, předstartovní testy a kdovíco ještě, takže to startovní okno 2028/29 by mezitím vesele uteklo. Možná by se to „vyřešilo“ tím, že by Blue Origin náklad poslal zase někam na vesmírné parkoviště, jako u prvního NG, kdy taky prošvihli okno. Takže jak chápat ten vstup do služby „kolem“ 2030? Že by 2035? Skoro jsem v pokušení vypsat sázku na nový MTNliner…
Zkuste se zeptat NASA, nebo Blue Origin, ti vám to jistě vysvětlí přesněji, budou mít informace z první ruky. 😉
Kontakty na NASA jsou na konci zprávy.
https://www.nasa.gov/news-release/nasa-selects-blue-origin-as-mars-telecommunications-network-provider/
Vážně, výsměch za projevený názor? Chybí už jen ta známá replika o lampárně na Hlavním nádraží.
To nebyl výsměch, napůl to bylo míněné vážně, protože tam byste se dozvěděl informace na své otázky přímo od zdroje. Z druhé poloviny to bylo spíše takové lehké popíchnutí, které používám pokaždé, když někdo přespříliš kritizuje něco velmi komplikovaného. Asi jsem naivní, když jsme čekal, že se chytnete za nos a uvědomíte si, že podobné trudné láteření je spíše směšné. Nestalo se, cítíte se uražen, nu což.
Zákon, kterým je MTO financována, nařizuje, že telekomunikační orbiter musí být agentuře předán do 31.12.2028:
https://www.govregs.com/uscode/title51_subtitleII_chapter203_section20306
Zákon nenařizuje start ve startovním okně v prosinci 2028 až lednu 2029. Zpráva NASA uvádí, že komunikační síť by měla být zprovozněna do roku 2030 (ve zprávě není napsáno „bude zprovozněna“). Pokud by se nestihlo startovní okno v prosinci 2028 až lednu 2029, znamenalo by to odklad startu a zprovoznění o 26 měsíců.
Ale o tom přece mluvím. Ne o formálním dodržení nějakého zákona, ale o práci ve stylu „na nějakém roce (letech) nezáleží“. A když se termín nestihne, no tak co, čas je relativní, prostě se to odloží. V důsledku toho se roky a roky čeká na Starliner, který shrábl 5 miliard – a nic se neděje, jenom se znovu posune už ikskrát posunutý termín. Pokud se nepletu, i Psyche mohla být u cíle touhle dobou (nosná raketa SpaceX byla na dřívější start připravená), ale výrobce sondy nestihl odladit software, a tak místo toho budeme čekat až na rok 2029. Takže se nebudu divit ani tomu, co jsem napsal hned zkraje, že SpaceX si pro své lety kolem Marsu bez dotací vytvoří síť družic, zatímco Blue Origin dostane 700 Mega, ale kdy z toho něco vzejde, to je ve hvězdách.
Starliner určitě neshrábnul 5 miliard. Ty peníze firma dostává postupně za splněné milníky – stejně jako SpaceX u Crew Dragonu, byť ta si řekla o méně. Proto taky Boeing musel platit za opakování bezpilotní testovací mise ze svého. Dokud ji nesplnil, nedostal za ni od NASA zaplaceno. Opět musím říct, že si celou složitou problematiku představujete až přespříliš jednoduše, z čehož plyne, že vám to nedává smysl.
Starliner sice není předmětem článku, ale pokusím se jeho finanční záležitosti vysvětlit. V souvislosti se snížením počtu misí byla hodnota kontraktu na konci roku 2025 snížena na 3,732 miliardy USD. Z toho NASA zaplatila za splněné milníky 2,2 miliardy USD. Zbývajících 1,5 miliardy USD Boeing dostane pouze v případě splnění dalších smluvních milníků. Tyto zbývající peníze jsou „zamčené“ na účtech NASA. Boeing zatím na vývoj Starlineru vynaložil přibližně 5,7 miliardy USD (3,7 miliardy od NASA + více než 2 miliardy z vlastních zdrojů). Boeing má sice šanci v budoucnu obdržet „uzamčených“ 1,5 miliardy USD, ale protože reálné náklady na splnění zbývajících milníků dál rostou, už to pro firmu nebude generovat zisk.
Zdroje:
1)
https://www.reuters.com/business/aerospace-defense/nasa-boeing-modify-starliner-contract-reduce-number-missions-2025-11-24/
Děkuju, ta finanční kvantifikace byla skutečně precizní, a já se omlouvám za svou vlastní nepřesnost.
Nicméně to nic nemění na mém velmi kritickém postoji k celému tomu principu „milníků“. Když si jdu koupit auto (pračku, lednici, počítač, cokoliv), tak očekávam, že za dohodnutou cenu dostanu plně funční produkt, a ne že budu automobilce postupně platit za splněné milníky, jako přimontovaná kola, motor, převodovku, volant, okénka atd.
SpaceX za podstatně méně dodala plně funkční Dragon. Boeing za víc peněz dodal co? A NASA se tváří, že se vlastně nic moc neděje, když vyhodila ty Vámi uváděné miliardy a lítat se tím krámem pořád nedá.
Já tohle fungování NASA nechápu, přičemž podle pana Majera jsem přespříliš kritický, i když má samozřejmě pravdu v tom, že rozčilovat se nad tím je směšné, protože jak pravil již Jára Cimrman, nemusíme s tím souhlasit, nemusí se nám to líbit, ale to je asi to jediné, co proti tomu můžeme dělat. OK, beru to. A jsem opravdu zvědavý, jak se s tou zakázkou, o níž celý článek je, Blue Origin vypořádá.
Tento princip – zaplatit za splněné milníky předem domluvené částky – NASA zvolila jednak proto, aby podpořila vývoj nových technologií (rozhodlo se o tom v době, kdy se ještě nevědělo, kdo zakázku dostane) a aby se předešlo dřívějšímu problému započítávání (a proplácení) víceprací. Trable Starlineru už platí Boeing ze svého.
U smluv s pevnou cenou se dokonce stává, že vybraný dodavatel po zjištění, že nedodrží schválený harmonogram a rozpočet, se s NASA dohodne na zrušení ztrátového kontraktu. V roce 2024 to udělal Collins Aerospace se smlouvou z roku 2022 na vývoj nových skafandrů. Vyplacené peníze za dokončené milníky se nevrací.
Já vím, a to mne na tom právě fascinuje. Podle mého příkladu s autem bych zaplatil milníky za motor, převodovku a kola, načež by mi automobilka sdělila, že kontrakt ruší. Jí by zůstaly peníze za milníky, a já bych neměl ani peníze ani auto. No, nekup to 🙂
Jinak co se týče těch Vámi uváděných skafandrů, to jste mi přihrál další kritickou poznámku. Ono se pořád řeší, že Artemis na Měsíci přistane v roce 2028, jenže podle toho, co jsem se tak dočetl, firma Axiom dodá lunární skafandry pravděpodobně až v roce 2031, takže chudáci kosmonauti si s sebou nejspíš budou muset vzít potápečské…
Jenže dříve to fungovalo tak, že byste zaplatil sumu X a dodavatel by vám před předáním řekl, že z nejrůznějších důvodů došlo k vícepracem, jejichž cena odpovídá zhruba polovině původně dohodnuté ceny a že pokud nezaplatíte, nedostanete svůj produkt.
Říkáte „fungovalo“, jenže ono to fungování nespadlo z nebe, někdo ho zavedl, přičemž ten vytvořený systém costs+ byl typickým příkladem politického nátlaku (kongresmani za jednotlivé státy, prosazující investice a pracovní místa pro státy, které zastupovali), vedoucímu k socializaci ztrát (rozhazování peněz federální agentury NASA, placené z daní, a získávající za to pofidérní efekty) a privatizaci z toho plynoucích zisků. Což ale zůstalo v platnosti i pro zakázky s pevnou cenou, od které může příslušný koncern po vyinkasování peněz za „milníky“ odstoupit, s tím, že NASA získá ho.no a firma získá už vybrané peníze plus výsledky technického vývoje, který přitom zaplatil někdo jiný. Solidně vyžírkový systém, není divu, že jím generovaný pokrok je asi tak řádově pomalejší, než pokrok financovaný vlastními prostředky – viz nejen SpaceX, ale i Rocket Lab, Stoke Space aj.
Výrazem fungoval, jsem se nesnažil sdělit, že to považuju za dobrý systém. Proto byl také nahrazen novým přístupem s milníky. Ale bylo by naivní si myslet, že se najde nějaký ideální systém, který nebude mít vůbec žádné mezery.
ad skafandry od Axiom:
Informaci o roku 2031 zveřejnil Úřad generálního inspektora OIG ve své auditorské zprávě letos v dubnu. Úřad k tomu dospěl na základě analýzy historických dat o reálné době vývoje jiných kosmických programů. Zjistil, že smluvní harmonogram doby vývoje lunárních skafandrů od Axiom Space byl 3,4 roku a skafandrů pro ISS 3,8 roku (od zadání zakázky do letové demonstrace), ale průměrná doba u jiných kosmických programů od přidělení kontraktu do realizace byla 8,7 roku. Protože Axiom Space získal kontrakt v roce 2022, přičtením 9 roků vyšel auditorovi rok 2031. Auditor se vůbec neobtěžoval zjišťováním skutečného stavu vývoje u Axiom Space.
https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?p=148885#p148885
2)
https://www.cnbc.com/2025/02/04/boeing-starliner-crew-spacecraft-losses-total-2-billion.html
3)
https://www.sec.gov/ix?doc=/Archives/edgar/data/0000012927/000001292725000015/ba-20241231.htm#fact-identifier-1552
(Zpráva Boeingu pro komisi pro cenné papíry a burzu)
Teď k MTO. Samozřejmě, že pravděpodobnost stihnutí startovního okna 2028/2029 není 100 %. Časový harmonogram daný politickou podmínkou dodání sondy do 31.12.2028 je extrémně napjatý.
Děkuji.
Je v tom víc neznámých. Víme aspoň, ze nosič Atlas V (plus Centaur), který dopravoval mise k Marsu, může nahradit Vulcan s motory BE-4.
Součástí kontraktu je i launch, tedy vypuštění, takže poletí na New Glennu. Vulcan by byl možnost jen v případě, že do té doby Bezos koupí ULA.
B.O. so od ULA může dpravu koupit.
Bude na ten objem přenosu připravená i pozemní přijímací infrastruktura?
S tím se musí počítat.
Síť DSN byla 3. srpna rozšířena o anténu DSS-23 a v roce 2029 má být uvedena do provozu DSS-33.
https://www.nasa.gov/technology/space-comms/deep-space-network/new-next-gen-dish-adds-muscle-to-nasas-deep-space-network/