Až do sobotního večera platilo, že ze západoevropského území ještě nikdy neodstartovala raketa, která by dosáhla oběžné dráhy. Dnes již toto tvrzení neplatí. Německá společnost Isar Aerospace 5. září ve 22:12 SELČ vypustila z norské základny Andøya Space Center svou raketu Spectrum. Přibližně o sedm minut později si již mohla zapsat své jméno do pomyslné knihy evropských kosmonautických prvenství, protože její raketa dosáhla eliptické oběžné dráhy kolem Země.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
„Právě nyní píšeme historii. Historii rakety Spectrum, historii Isar Aerospace, historii Evropy,“ uvedl během přímého přenosu ze startu Nikolaos Perakis, hlavní inženýr firmy Isar Aerospace, a dodal: „Jsem neskutečně hrdý na tento ohromný milník.“ Přenos společnost připravila ve spolupráci s portálem NASASpaceflight. Pro firmu Isar Aerospace šlo již o druhý start. Dvoustupňová raketa Spectrum, vysoká 28 metrů, vzlétla poprvé v březnu 2025 ze základny Andøya na misi Going Full Spectrum. Jak se však u premiérových misí často stává, let skončil neúspěchem. Raketa havarovala jen několik desítek sekund po vzletu.
„Důkladné vyšetřování bylo dokončeno do dvou měsíců od startu,“ uvedla firma Isar Aerospace ve své aktualizaci ze září 2025, v níž se dále píše: „Vyšetřování odhalilo nechtěné otevření odvětrávacího ventilu a ztrátu schopnosti řídit orientaci v prostoru na začátku manévru, při němž se raketa otáčela kolem podélné osy. Právě tyto události vedly k nehodě za letu.“
Firma se z prvního pokusu poučila a mohla se tak zaměřit na druhý start. Mise Onward and Upward měla původně odstartovat už v lednu. Tento plán však narušily problémy s ventilem tlakovacího systému, takže se start posunul na březen. Ani tehdy se však neletělo. Na vině byla loď v uzavřené oblasti, zvýšená teplota paliva a později i špatné počasí. V březnu sice bylo k dispozici několik startovních oken, ale žádné z nich nebylo využito. Pokus o start 9. dubna byl odvolán kvůli úniku z tlakové nádoby COPV. Společnost Isar Aerospace pak chtěla letět 15. června, ale pokus odvolala po „detekci abnormálního chování kapalinových systémů rakety“, jak tehdy uvedla na sociální síti X. Důležité bylo, že firma udržela situaci pod kontrolou. Raketu odvezla z rampy a připravovala ji na start, ke kterému nakonec došlo v září. „Samozřejmě jsme měli nějaké zpoždění,“ přiznal Perakis v přenosu a dodal: „Potkala nás zdržení, ale vyšli jsme z nich silnější. Je to potvrzení obrovského inženýrského výkonu všech týmů a právě ten nás dostal na oběžnou dráhu.“
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Raketa Spectrum při své premiéře nenesla žádný náklad, ale napodruhé už tomu bylo jinak. Při misi Onward and Upward totiž nesla pět CubeSatů a jeden experiment, který zůstal připojen k hornímu stupni. K plnému úspěchu mise bylo potřeba vypustit všech pět družic. Před jejich oddělením však musel horní stupeň provést zakulacující zážeh, který změnil původní eliptickou dráhu na téměř kruhovou. Nejnižší bod původní dráhy ležel jen 180 kilometrů nad zemským povrchem, nejvyšší pak ve výšce 500 kilometrů. Spectrum splnila všechny naplánované úkoly včetně vypuštění všech CubeSatů, což firma s radostí oznámila na sociální síti X asi dvě hodiny po startu.
Byl to velký den pro firmu Isar Aerospace, která má s raketou Spectrum ambiciózní plány. Počítá s tím, že se tato raketa s udávanou nosností až jedné tuny na nízkou oběžnou dráhu Země stane časem hlavním tahounem při vynášení malých až středně velkých družic. Těmto ambicím odpovídá také firemní infrastruktura. Společnost Isar Aerospace tvrdí, že její výrobní středisko poblíž Mnichova by mohlo vyrábět více než 30 raket ročně! „Druhý let je velký, velký milník, velký úspěch,“ radoval se Perakis a dodal: „Ale je to jen začátek. Opravdu se těším na další kroky.“
Spectrum se stala první raketou, která dosáhla oběžné dráhy ze západní Evropy. Někdy se ale mluví o prvním úspěšném orbitálním startu z Evropy. Z geografického hlediska to není přesné, protože z ruské části Evropy už rakety na oběžnou dráhu létají několik desítek let. Například kosmodrom Pleseck hostí orbitální starty už šest desetiletí. Rusko se však v kosmonautických statistikách často uvádí samostatně. Právě z tohoto oddělení vychází tvrzení o evropském prvenství.
Přeloženo z:
https://www.space.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/HRHgWZOX0AAaUwR?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HRfNvs2boAAKjsi?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HRcqDAhWwAMmnY2?format=jpg&name=4096×4096
A udělali tedy ten zážeh pro zvýšení perigea, nebo zůstalo těch 180km?
Krátko po polnoci od Isar cca 2 hod. po štarte:
„Circularisation burn complete,payload deployed.“
Takže áno, viď „zakulacující zážeh“ v článku.
A parametry výsledné dráhy by nebyly?
Zatím jsem je nikde neviděl, ale jelikož první parkovací dráha byla 180×500, tak předpokládám, že po zakulacení to bude kolem 500 km. Ale je to jen moje domněnka.
Hezký den,
děkuji za článek a těším se na další mise rakety Spectrum – třeba Astroscale Japan ELSA-M nebo ADRAS-J2 nebo „Tom a Jerry“ pro Infinite Orbits 🙂
Dal by se termín „zakulacující zážeh“ nahradit něčím smysluplnějším?
Chápu převod anglické zkratky „orbit circularisation burn“, protože čtu anglické zdroje, ale bez předchozí zkušenosti to smysl nedává.
Co třeba použít něco z následujících možností?
Zakulacující zážeh mi přijde nejsrozumitelnější, protože je bez odborných termínů. Technicky správně je z Vašich možností ta první, ale narážíme na to, že ne každý ví, co je to perigeum.
Velký úspěch pro Isar. První evropský kosmodrom a první raketa startující z Evropy (Rusko nepočítám od února 2022). Isar chce letos stihnout ještě jeden start, snad jim to vyjde.
Rusko se do evropských statistik nepočítá dlouhodobě.
Dobra zprava pro Evropu, jeste aby bylo dost zakazek, aby spolecnost byla komercne sobestacna a mela penize na vyvoj silnejsich nosicu.
Dobrym krokem by byla vlastni evropska stanice, aby podobne spolecnosti mely motivaci k vyvoji silnejsich nosicu a pravidelne zakazky treba na zasobovaci lode.
Na evropské kosmické lodi pracuje společnost TEC i bez vlastní kosmické stanice. 😉
Problémem je malá nosnost a vysoká cena. Je otázka jak dlouho takto přežijí.
Není to taky první start kosmické rakety na pohon LOX / propan?
Mělo by to tak být, pokud se nemýlím.
Propan vypadá jako lepší palivo než metan, má větší hustotu a vypařuje se až při -42°C. Metan je patrně levnější.
Metan hlavně vygeneruje víc energie při stejné spotřebě okysličovadla. S kapalným propanem se o trochu lépe pracuje a co jsem slyšel, je pro něj o trochu jednodušší vyrobit motor, ale pokud už je v raketě, ve které je i kapalný kyslík, chlazení metanu není až takový problém navíc.