Články

  • ESA si objednala zkušební let evropské nákladní lodi Nyx k ISS

    ESA si objednala zkušební let evropské nákladní lodi Nyx k ISS

    Evropská kosmická agentura uzavřela se společností TEC (The Exploration Company) smlouvu na poskytování služeb v další fázi programu evropské komerční dopravy nákladu do kosmického prostoru a zpět, který byl dříve znám jako LCRS. Jde o významný krok k zajištění nezávislé evropské schopnosti dopravovat náklady na nízkou oběžnou dráhu Země a zpět. V roce 2022 členské státy ESA podpořily koncept služby LCRS (LEO Cargo Return Service) pro dopravu nákladu z nízké oběžné dráhy Země. Šlo o soutěž pro evropský průmysl, v níž měly firmy za úkol navrhnout první kroky k zajištění dopravy nákladu na kosmické stanice na nízké oběžné dráze Země (jako třeba ISS) a zpět. Po vyhodnocení několika návrhů od evropských firem ESA už dříve vybrala dva projekty a každému z nich přidělila počátečních 25 milionů eur na podporu vývoje těchto služeb.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 opět v akci – tentokrát s trojicí komunikačních družic

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 opět v akci – tentokrát s trojicí komunikačních družic

    Falcon 9 má dnes večer z rampy SLC-40 na Cape Canaveral Space Force Station vynést tři družice systému O3b mPOWER s pořadovými čísly 11, 12 a 13. Tento zhruba pětitunový náklad pro komunikační společnost SES má namířeno na střední oběžnou dráhu Země, ale počasí zatím úplně nespolupracuje. Devět hodin před startem dávali meteorologové dobrým podmínkám v době startu pravděpodobnost 50 %. Startovní okno má však zhruba hodinu a půl, takže možná bude stačit jen drobný posun do času, kdy budou podmínky nejlepší.

  • Kosmotýdeník 730 (7. 9. – 13. 9.)

    Kosmotýdeník 730 (7. 9. – 13. 9.)

    Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně podívá na hledání jména pro jednoho dinosaura. V dalších rubrikách vás čeká příprava dalšího startu rakety Gravity-1, přípravy 14. a 15. letu Super Heavy Starship či porovnání stavu rampy LC-36, která prochází opravou po explozi nosiče New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmické Brno | 21 – OHB Czechspace / Comet Interceptor

    Kosmické Brno | 21 – OHB Czechspace / Comet Interceptor

    Ujistit se, že kosmická sonda odolá působení vnějších sil v každé fázi své mise, je velmi náročný a zodpovědný úkol. Experti z brněnské firmy OHB Czechspace se však velkých výzev nezaleknou a svými výpočty proto ověřovali odolnost návrhu evropské sondy Comet Interceptor, která bude zkoumat kometu. Jejich podíl na misi se ale netýkal pouze matematických modelů, zajistili například také výrobu testovacího exempláře prachového štítu. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, […]

  • Dva astronauti z Artemis II se posouvají na emeritní pozice

    Dva astronauti z Artemis II se posouvají na emeritní pozice

    Po veleúspěšné misi Artemis II, která se uskutečnila v letošním roce, přejdou dva členové její posádky, astronauti Victor Glover a Reid Wiseman, v září do statusu emeritních pracovníků Johnsonova vesmírného střediska NASA v Houstonu. V této roli mohou lidé s rozsáhlými technickými znalostmi a profesními zkušenostmi nadále podporovat agenturu tím, že věnují svůj čas výcviku a mentoringu dalších pracovníků. Agentura tak bude moci dál využívat znalosti nejlepších odborníků v roli specializovaných konzultantů, kteří zároveň získají prostor pro další pracovní příležitosti.

  • Eumetsat přebral řízení nejnovější evropské meteodružice

    Eumetsat přebral řízení nejnovější evropské meteodružice

    Řídicí středisko Eumetsatu v německém Darmstadtu převzalo 9. září kontrolu nad nejnovějším přírůstkem do své flotily meteorologických družic, družicí MTG-I2. Ta totiž předtím úspěšně dokončila fázi LEOP (Launch and Early Orbit Phase), která zahrnuje start a první činnosti na oběžné dráze. Do vesmíru byla vynesena 27. srpna letošního roku z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně a nyní se již nachází na geostacionární oběžné dráze ve výšce okolo 36 000 kilometrů nad Zemí. Během fáze LEOP, kterou v zastoupení Eumetsatu zajišťovala společnost Telespazio, byla navázána komunikace s družicí, její fotovoltaické panely byly vyklopeny a série přesných manévrů ji navedla na požadovanou pozici na oběžné dráze.

  • Kosmologie – otázky a odpovědi (6. díl)

    Kosmologie – otázky a odpovědi (6. díl)

    Trvalo to, ale dočkali jste se, máme tu další díl otázek a odpovědí z kosmologie. Dnes byly otázky trochu náročnější, takže je i docela dlouhý. Nebudeme se tedy zdržovat a pojďme rovnou na to. 29. Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,8 miliardami let při tzv. Velkém třesku. Pro to máme spoustu důkazů a je to v podstatě tak jisté, jak jisté to může být. Nic na tom nemění ani některá nová pozorování, například ta z Webbova teleskopu. Je tohle skutečně pravda? Neutvrdil nás JWST v Hubble tension a v tom, že 13,8 by klidně mohlo být 12,6-13,0? V současné kosmologii opravdu existuje problém tzv. Hubbleova napětí. Jde o nesoulad v určení hodnoty Hubbleovy […]

  • ŽIVĚ A ČESKY: Startuje další várka vojenské konfigurace Starlinku

    ŽIVĚ A ČESKY: Startuje další várka vojenské konfigurace Starlinku

    Zítřejší večer by nám svým startem měl zpestřit Falcon 9, který v rámci utajené mise USSF-153 pravděpodobně vynese na oběžnou dráhu další várku družic Starshield. Jde o speciálně navržené družice založenou na platformě Starlink upravenou podle potřeb a požadavků Vesmírných sil Spojených států. Umožňují tak například sledování cílů, optický a rádiový průzkum a včasné varování před raketovými útoky. První stupeň B1081 se v rámci USSF-153 vydá na svou sedmadvacátou misi a o přistání se pokusí na mořské plošině Of Course I Still Love You.

  • „Hubble“ a „Webb“ spojily síly a studovaly malá ledová tělesa

    „Hubble“ a „Webb“ spojily síly a studovaly malá ledová tělesa

    Poprvé v historii vědci použili Hubbleův teleskop a dalekohled Jamese Webba ke společnému studiu jedněch z nejvzdálenějších objektů naší Sluneční soustavy, takzvaných transneptunických objektů neboli TNO (Trans-Neptunian Objects). Některé z nich patří k nejmenším a nejméně jasným tělesům tohoto typu, jaká kdy byla přímo pozorována. Výzkumníci objevili méně malých TNO, než očekávali. Překvapivé bylo i to, že barvy těchto těles vykazovaly stejné zákonitosti jako u jejich větších příbuzných. Tyto objekty bývají malá, slabě viditelná ledová tělesa obíhající kolem Slunce za oběžnou dráhou Neptunu. Většina z nich je více než stomilionkrát méně jasná než objekty viditelné pouhým okem. Ve dvou vzájemně se doplňujících článcích, které byly 8. září publikovány v časopise The Astronomical Journal, vědci popisují, jak jejich týmy analyzovaly barvy, složení a rozložení velikostí 27 nově objevených drobných a slabě viditelných TNO.

  • Proč dnes nepoletí Progress MS-35?

    Proč dnes nepoletí Progress MS-35?

    Na dnešní večer byl naplánován start rakety Sojuz-2.1b, která měla v 18:15 SELČ z bajkonurské rampy 31/6 vynést nákladní kosmickou loď Progress MS-35. Nyní však již víme, že k tomu v daném termínu nedojde. První náznaky, že by se dnes nemuselo letět se začaly na veřejnosti objevovat v pondělí 7. září, tedy den po vývozu rakety na startovní rampu. Neoficiální informace se postupně zpřesňovaly, až se ukázalo, že pomyslný pes je v tomto případě zakopán ve třetím stupni rakety (nebo druhým, pokud nepočítáte pomocné stupně jako první stupeň). Jak upozornil Michal Václavík z České kosmické kanceláře, nemusí to nutně znamenat nějaký problém na tomto stupni. Předešlé lodě Progress vynášely rakety Sojuz-2.1a, ovšem Progress MS-35 má letět na Sojuzu-2.1b. Obě verze se od sebe liší právě třetím stupněm.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗