Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla svůj 28. oběh kolem Slunce! A právě poslednímu tématu se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Dále nás čeká start japonské rakety H3, čínský start rakety CZ-5, či pokrok v přípravě očekávané mise Dragonfly. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Parker Solar Probe dokončila 28. průlet kolem Slunce

Sonda Parker Solar Probe agentury NASA dokončila 8. června svůj 28. blízký průlet u Slunce a opět tak vyrovnala svůj rekordní průlet 6,1 milionu kilometrů od „slunečního povrchu“. Průlet umožnil sondě pokračovat v měření slunečního větru, sluneční atmosféry a kosmického počasí u zdroje jeho vzniku. Další průlet tak dalším střípkem přispěl k našemu pochopení toho, jak se sluneční atmosféra mění během slunečního cyklu.

Sonda se ve čtvrtek spojila s řídícím střediskem v Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu v Marylandu, kde byla Parker Solar Probe také navržena a postavena. Přišel jednoduchý signál, který indikoval, že systémy sondy fungují normálně. Parker se totiž pohybovala kolem Slunce po trajektorii, která omezovala její komunikaci se Zemí, a nebylo tak možné se s ní spojit. Stroj tak musel fungovat autonomně devět dní, kdy zároveň probíhala i fáze největšího přiblížení ke Slunci.

Během blízkého průletu kolem Sluncem, které začalo 3. června a skončilo v sobotu 13. června, shromažďovaly čtyři vědecké přístroje Parker Solar Probe data z nitra sluneční atmosféry neboli korony. Vědci už čekají na vědecká data, která sonda během průletu získala. Přenos dat samotné telemetrie sondy bude zahájen už dnes, 14. června, a přenos vědeckých dat bude probíhat od středy 17. června do úterý 30. června.

Díky sondě Parker Solar Probe vědci zachycují sluneční vítr a slunečních událostí, jako jsou výrony koronální hmoty a následky erupcí. To vše je klíčové pro lepší chápání Slunce a jevů, které způsobují vysokoenergetické kosmické počasí a představují potencionální riziko pro astronauty, družice, leteckou dopravu a dokonce i energetické sítě na Zemi. Pochopení základní fyziky kosmického počasí umožňuje spolehlivější predikci jeho projevů a tak i zvyšování bezpečnosti astronautů během budoucích misí do hlubokého kosmického prostoru na Měsíc a Mars.

Parker Solar Probe také vyrovnala svůj rekordní rychlostní limit 692 000 kilometrů za hodinu vůči Slunci – hranici, která byla, stejně jako vzdálenost sondy od Slunce, dosažena během těsného přiblížení 24. prosince 2024 a která byla vyrovnána během následujících pěti průletů, naposledy 11. března. Parker Solar Probe bude tyto rekordy v rychlosti a vzdálenosti i nadále vyrovnávat i během budoucích průletů.

Vedoucí mise uvádí, že během všech šesti těsných přiblížení zůstala sonda ve vynikajícím stavu. Přestože sonda nemá na přední straně svého tepelného štítu – známého jako systém tepelné ochrany neboli TPS – teplotní senzor, tým může pomocí modelů odhadnout, že tepelný štít dosahuje při největším přiblížení teplot asi 920 stupňů Celsia. „Materiál tepelného štítu je neuvěřitelně lehký a křehký, ale tepelný design i software, který udržuje TPS přesně namířenou ke Slunci, fungovaly skvěle,“ řekl John Wirzburger, systémový inženýr mise Parker Solar Probe v APL a dodal: „Je to skutečná pocta týmu, který sondu Parker Solar Probe navrhl, postavil a provozuje.“ Mezitím může tým měřit teplotu bariérové ​​vrstvy pod tepelným štítem a skutečná teplota sondy zůstává při každém průletu konzistentní. „Tato teplotní konzistence je hlavním ukazatelem stavu sondy,“ řekl Wirzburger. „Říká nám, že tepelný štít nedegraduje. Pokud by praskal nebo slábl, viděli bychom, jak teploty stoupají.“

Parker Solar Probe byla vypuštěna v srpnu 2018. V té době se Slunce nacházelo blízko minima svého jedenáctiletého cyklu. V roce 2024 zástupci NASA, Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a mezinárodního panelu pro predikci solárního cyklu oznámili, že Slunce dosáhlo svého slunečního maxima. 28 průletů kolem Slunce, které už sonda zvládla, přineslo průřezová data, která krásně ilustrují nárůst sluneční aktivity z minima na maximum. Výzkum ale nekončí, Parker Solar Probe zůstane na této oběžné dráze a bude pokračovat v pozorováních i v sestupné fázi sluneční aktivity.

Kosmický přehled týdne:

Japonská raketa H3 se v pátek úspěšně vrátila do služby. Start zároveň znamenal debut nové konfigurace optimalizované pro menší náklady. Start proběhl ve 2:53 SELČ z kosmodromu Tanegašima. Při poslední misi zlobil druhý stupeň, který se předčasně vypnul. K problémům ale došlo dříve. Předpokládá se, že hlavní příčinou selhání byla výrobní vada na adaptéru užitečného zatížení, který spojuje družici s horním stupněm rakety. Ten byl pro H3 přepracován s použitím lepené konstrukce namísto šroubované, aby se snížily náklady a hmotnost. Anomálie způsobila, že se družice odlomila od adaptéru – ačkoliv zůstala na místě díky zrychlení, které generovala raketa. Během vzletu však družice poškodila systémy přetlaku vodíkových nádrží na druhém stupni. Náklad se během doby letu mezi vypnutím prvního stupně a zapálením druhého stupně oddělil, a ačkoli druhý stupeň během prvního zážehu nepodával dostatečný výkon, bylo to kompenzováno jeho nižší než očekávanou hmotností v důsledku chybějícího užitečného zatížení.

Před pátečním startem byl adaptér podroben kontrole a přepracování, zatímco jeho stav byl monitorován za účelem shromažďování dat pro budoucí lety. Kromě návratu H3 k letu byl páteční start prvním letem v konfiguraci H3-30. Tato raketa se vyznačuje upraveným prvním stupněm se třemi motory LE-9 namísto dvou používaných u dosavadních startů této rakety. To umožňuje prvnímu stupni dodávat při startu větší tah, což znamená, že nemusí být použity motory na tuhé pohonné látky. Ve srovnání s ostatními konfiguracemi H3 je H3-30 navržena pro dopravu menších nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země. Jelikož se jednalo o první misi H3 bez pomocných motorů na tuhá paliva, znamenalo to také první start japonské rakety, která využívala jen kapalné pohonné látky. Všechny předchozí rakety na kapalné pohonné látky v této zemi používaly ke zvýšení tahu prvního stupně při startu motory na tuhá paliva. Na níže přiloženém videu můžete porovnat akceleraci nosiče z rampy v různých konfiguracích.

H3ロケット30形態（F6）、22形態（F8）、24形態（F7）の比較です（X-0あわせで5倍スロー） pic.twitter.com/fEtqVfDxU9

— 宇宙作家クラブ (@SACJ1999) June 12, 2026

Jedna z nejočekávanějších misí dekády, americká mise Dragonfly, úspěšně postupuje výrobním procesem. Tým stíhá časový harmonogram a tak bychom se snad v červnu 2028 měl dočkat startu. 450 kilogramů vážící dron (kvadrokoptéra s dvojitými vrtulemi), by se měl pohybovat v atmosféře měsíce Titanu. Výkon potřebný k dosažení letu pro danou hmotnost je asi 40 krát nižší, než je potřeba na Zemi – na Titanu je nižší gravitace, hustá atmosféra a méně tam fouká. První fotka ukazuje kostru samotné sondy Dragonfly. Druhá ukazuje přeletovou část sondy a třetí pouzdro s tepelným štítem. Pokud proběhne start v roce 2028, doletí Dragonfly k Titanu v roce 2034.

Čínská mise Tianwen-2 měla 7. června přiletět k planetce 469219 Kamoʻoalewa a provést přibližovací manévr, aby se pokusila provádět let v tandemu. Přestože byla tato událost veřejně předpovídána již měsíce, ani média, ani Čínský národní kosmická agentura (CNSA) o ní neinformovaly. Pozorování, například z radioteleskopu Dwingeloo v Nizozemsku, však naznačují, že sonda ke svému cíli dorazila. Potvrzují to také radioamatéři, kteří zachytávají komunikaci sondy. Operace v blízkosti planetky měly začít, jakmile se sonda přiblížila k planetce asi do vzdálenosti 20 km nad její povrch. CNSA možná čeká na ověření všech plánovaných operací, nebo si publicitu nechává na první detailní snímky, které se očekávají v červenci. Pokud sonda Tianwen-2 bude úspěšná a odebere vzorky z povrchu planetky, tak je má vrátit na Zemi v roce 2028. Po doručení vzorků k Zemi, se první čínská mise s návratem vzorků z planetky, má vrátit zpět do hlubokého vesmíru, aby studovala kometu hlavního pásu 311P/PANSTARRS.

Přehled z Kosmonautixu:

Pojďme si také uvést všechny články, které v tomto týdnu vyšly na tomto webu. Nejdříve jsme vám představili další pokročilý projekt z programu NASA nazvaného NIAC. Další článek se věnoval připravované a velmi ambiciózní čínské misi Chang’e 7. Zásadním okamžikem bylo pondělní oznámení, že Aleš Svoboda poletí na ISS a bude dokonce pilotem lodi Crew Dragon. Hned druhý den nás čekalo oznámení, kdo poletí na misi Artemis III. To jste s námi mohli sledovat živě. Následně jsme vám představili posádku i změny, které byly této misi prozrazeny na tiskové konferenci. Toto představení bylo v rámci seriálu, který mapuje nové lunární závody. V rámci seriálů jste se dočkali také nového dílu seriálu Černý dinosaur. Týmy pracující na misi INCUS od NASA, která má zajistit první průzkum dynamiky tropických konvektivních bouří z kosmického prostoru, dokončily skládání a zkoušky dvou malých družic této mise. ESA dala zelenou dvěma novým misím programu Scout – HiBiDiS a SOVA-S. Za jejich vývoj budou odpovídat italská společnost SITAEL a česká firma OHB Czechspace. 21. května pozemní řídící týmy vypnuly americký vědecký přístroj AWE, čímž byla fáze sběru dat této mise úspěšně a plánovaně ukončena a celý přístroj překonal plánované dvouleté trvání. Monacká společnost Venturi Space, zaměřená na kosmické technologie, oznámila navýšení investice do výstavby svého nového výrobního závodu ve francouzském Toulouse o dalších 150 milionů eur. Podívali jsme se také na plány americké lunární povrchové základy a to, jak byly ovlivněny explozí rakety New Glenn. Německá kosmická společnost Isar Aerospace oznámila, že získala 270 milionů eur v investičním kole Series D, které jí mají pomoci urychlit expanzi a zvýšit výrobní kapacity.

Snímek týdne:

V pondělí 8. června byla na tiskové konferenci České cesty do vesmíru oznámena zásadní novinka! Aleš Svoboda byl oficiálně přidělen ke kosmické misi. Bude to první pilotovaná mise obsloužená společnosti Vast, která Aleše Svobodu vezme na zhruba čtrnáctidenní pobyt na Mezinárodní kosmické stanici, kde provede 13 připravených vědeckých experimentů, které navrhly české firmy a akademické instituce. Aleš Svoboda bude navíc v roli pilota lodi Dragon 2. Start se očekává v roce 2027.

A když už je řeč o Alešovi, nejde vynechat ani posádku mise Artemis III. Ta byla představena jen den poté a to včetně podrobností o průběhu jejich mise, která zamíří na oběžnou dráhu Země s cílem otestovat lunární landery. Posádku tvoří Randy Bresnik, Ital Luca Parmitano, Frank Rubio a Andre Douglas. Mise by měla proběhnout v polovině roku 2027.

Video týdne:

Jedenáctého června provedla čínská raketa CZ-5 úspěšný start. Vzlétla ze startovacího komplexu 101 na kosmickém středisku Wenchang. Na oběžnou dráhu se pomocí nosné rakety dostala kosmická družice TJSW-25 postavená Čínskou akademií kosmických technologií. Stejně jako mnoho dalších družic z její flotily má za úkol demonstrovat vícepásmové, vysoce výkonné komunikační technologie pro rádio, televizi a přenos dat.

Zdroje informací:
https://science.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/missions/psp/Parker_TPS%20Fitting_June%202018.jpg
https://pbs.twimg.com/media/HKo6vAqWAAA5l_i?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HKo6vAyWsAAQkOE?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HKo6vAoWUAANNT4?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HKYmZjoWIAAaCaq?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HKXpPmsXMAALpB9?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HKsldnSaMAA2XA4?format=jpg&name=large