sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnosti Eoptic Inc. a Starris: Optimax Space Systems oznamují partnerskou dohodu o vývoji komplexních družicových zobrazovacích systémů. První společný systém se zaměří na detekci a sledování hypersonických raket.
NASA formálně ukončila misi Lunar Trailblazer k Měsíci více než pět měsíců poté, co s ní ztratila kontakt. Družice Lunar Trailblazer měla obíhat Měsíc a mapovat koncentrace a formy vody.
Společnost Skyrora se stala první britskou společností, která získala licenci k vypouštění raket od britského Úřadu pro civilní letectví (CAA). Licence CAA umožňuje až 16 startů z kosmodromu SaxaVord při použití rakety Skylark L.
Startup Albedo, který se zabývá pozorováním Země, získal kontrakt od Národního průzkumného úřadu (National Reconnaissance Office) Stage 2, což zpravodajské agentuře umožnilo začít nakupovat snímky.
Několik senátorů požaduje od NASA podrobnosti ohledně tvrzení, že agentura zadržuje finanční prostředky již vyčleněné na aktuální fiskální rok a plánuje zavést navrhované škrty v příštím fiskálním roce.
Ruská kosmická agentura Roskosmos zveřejnila video z prvního osobního setkání mezi generálním ředitelem Roskosmosu Dmitrijem Bakanovem a úřadujícím administrátorem NASA Seanem Duffym.
Společnost EchoStar zadala u MDA Space objednávku v hodnotě 1,3 miliardy dolarů na prvních 100 družic konstelace pro přímou konektivitu (D2D) v hodnotě 5 miliard dolarů.
Články
Od chvíle, kdy rover Curiosity přistál na Marsu, dnes uplynulo přesně 13 let. Za tu dobu inženýři, kteří mají vozítko na starost, objevili cesty, jak zefektivnit provoz tohoto amerického vozítka. Šestikolový robot dostal větší autonomii a schopnost provádět souběžně více činností. Tato vylepšení souvisejí se snahou získat maximum z energetického zdroje roveru Curiosity, tedy z MMRTG (multi-mission radioisotope thermoelectric generator). Vyšší efektivita znamená, že rover má dostatek energie, aby mohl pokračovat v luštění toho, jak se měnilo dávné klima na Marsu, které proměnilo svět jezer a řek v chladnou poušť, jakou je dnes.
Čtyřčlenná posádka mise Crew-10 (Anne McClain, Nichole Ayers, Takuja Óniši a Kirill Peskov) strávila na Mezinárodní kosmické stanici zhruba pět měsíců a nyní se blíží čas jejich návratu. Dnes v 19:00 SELČ proto začne tradiční oficiální ceremoniál, při kterém proběhne slavnostní rozloučení, které bude spojeno i s předáním velení na ISS. Aktuální velitel 73. dlouhodobé expedice, Takuja Óniši, totiž stanici zanedlouho opustí a proto předá pomyslné žezlo svému nástupci, kterým bude Sergej Ryžikov. Přímý přenos z tohoto ceremoniálu bude vysílat NASA na svém YouTube kanálu a v tomto článku najdete vložený přehrávač.
Data z evropské družice SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) mohou být využita i k odhadu, kolik uhlíku je vázáno v lesích. Stačila jen jedna studie na to, aby se zlepšila naše pochopení toho, jak spolehlivý je tento ukazatel a jak nám dlouhodobé datové soubory z mise SMOS mohou pomoci monitorovat tento cenný zdroj. Lesy hrají klíčovou roli v globálním uhlíkovém cyklu. Stromy ve svých kmenech, větvích, kořenech i listech ukládají značná množství tohoto prvku. Ovšem změny klimatu a lidské aktivity mohou pozměnit schopnost lesů pohlcovat uhlík a meziroční změny těchto uhlíkových zásob jsou vysoce proměnlivé po celém světě jak v prostoru, tak i v čase. Právě proto je ke sledování této zásadní klimatické proměnné důležité mít k dispozici nepřetržité pozorování vývoje lesní biomasy po dlouhé období.
Teleskop Jamese Webba od americké, evropské a kanadské kosmické agentury nám přinesl nový pohled na jednu z nejikoničtějších oblastí hvězdného nebe – Hubbleovo ultrahluboké pole nasnímaly hned dva instrumenty na palubě JWST. Výsledkem je detailní pohled, který odhaluje tisíce vzdálených galaxií, z nichž některé se datují až do nejranějších období kosmické historie. Níže přiložené pole bývá označováno jako MIDIS (MIRI Deep Imaging Survey) a bylo pozorováno po dobu téměř 100 hodin přístrojem MIDI, který je citlivý na střední infračervené záření. Šlo o vůbec nejdelší dosavadní Webbovo pozorování mimo naši galaxii přes jeden filtr. Výsledkem je jeden z nejhlubších pohledů do kosmu, jaké jsme kdy získali. Po zkombinování dat s údaji z přístroje NIRCam mohou astronomové studovat, jak se galaxie formovaly a vyvíjely po miliardy let.
Když americká sonda Europa Clipper letos v březnu prolétávala kolem Marsu, provedla (mimo jiné) kriticky důležité zkoušky svého palubního radaru, které nebylo možné realizovat, dokud byla na Zemi. Nyní již vědci zapojení do této mise prostudovali všechna nasbíraná data a mohli vyhlásit, že vše proběhlo úspěšně. Radar fungoval podle očekávání – vysílal k Marsu signály, které po odrazu od povrchu v okolí rovníku bez problémů přijímal. Přístroj pojmenovaný REASON (Radar for Europa Assessment and Sounding: Ocean to Near-surface) je radar, který má „nahlédnout“ do ledového krunýře Europy, ve kterém by se mohly ukrývat dutiny vyplněné vodou. Radar by mohl detekovat i oceán pod ledovou krustou čtvrtého největšího měsíce Jupiteru.
Technikům se podařilo úspěšně nainstalovat dva sluneční štíty na vnitřní segment Teleskopu Nancy Grace Roman. Společně s díly pojmenovanými Solar Array Sun Shield a Deployable Aperture Cover budou panely (společně nazvané Lower Instrument Sun Shade) hrát klíčovou roli při udržování přístrojů teleskopu v chladu a stabilitě během průzkumu infračerveného vesmíru. Týmy jsou na dobré cestě ke spojení vnější a vnitřní části teleskopu v průběhu podzimu, čímž bude celá observatoř dokončena a připravena na předstartovní zkoušky.
Tento týden se toho v kosmonautice stalo celkem hodně. Pojďme si proto v pravidelném týdenním přehledu připomenout, co vše se dělo. Jako hlavní téma si Kosmotýdeník zvolil nevydařený premiérový start australské rakety Eris společnosti Gilmour Space. Podíváme se také na první statický zážeh Starship na orbitální rampě, start čínské rakety s pákistánskou družicí, anebo si připomene přílet posádky Crew-11 k Mezinárodní kosmické stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poslední červencový den ještě Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon neodstartoval, ale první srpnový den už to bylo lepší. Náklad dosáhl oběžné dráhy a začal pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici, se kterou by se měl spojit už v sobotu 2. srpna v 9:12 ráno našeho času. Je to trochu narychlo a proto vydáváme článek zvoucí ke sledování přímého přenosu netradičně brzy. Přesto však věříme, že si jej čtenáři všimnou a přenos budou sledovat.
Česká republika se může těšit ze svého dalšího úspěchu. Mise EnVision, kterou připravuje Evropská kosmická agentura, totiž bude mít český podíl – a ne zrovna malý. Firmy TRL Space, AerialComm, G.L. Electronic a SAWtronics totiž založily konsorcium, která agentura ESA vybrala pro zakázku v hodnotě 2,6 milionu eur (přibližně 65 milionů korun) na vývoj a výrobu vědeckého přístroje VenSpec-H. Jeho úkolem bude analyzovat chemické složení atmosféry Venuše, aby mohli vědci lépe porozumět historii planety. Smlouva o této spolupráci byla slavnostně podepsána 30. července v Moravském zemském muzeu. A jelikož EnVision poletí k Venuši, napadlo zástupce firem ozdobit přístroj siluetou Věstonické venuše, od jejíhož objevu letos uplyne 100 let. Historie, současnost a budoucnost si tak podají ruce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden se toho v kosmonautice stalo celkem hodně. Pojďme si proto v pravidelném týdenním přehledu připomenout, co vše se dělo. Jako hlavní téma si
Máme za sebou týden bohatý na starty, ale také některé odklady. Kosmotýdeník se v hlavním tématu proto bude věnovat důvodům odkladu rakety Falcon 9, která měla
Máme za sebou další týden a je ideální čas si zrekapitulovat kosmonautické dění. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na testování a instalaci solárních panelů připravované
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do
Další týden je za námi a kosmonautika opět připravila dávku zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním Kosmotýdeníku. Jako hlavní téma tentokrát poslouží oznámená spolupráce firmy
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
