Dvojice obrázků, které tvoří náhledový obrázek dnešního článku, zachycují hvězdy souběžně pozorované kosmickým teleskopem SPARCS (Star-Planet Activity Research CubeSat) v v blízké ultrafialové (vlevo) a vzdálené ultrafialové (vpravo) části spektra. Pozorování proběhla 6. února 2026, tedy tři týdny poté, co byl tento CubeSat 11. ledna vynesen raketou Falcon 9. Skutečnost, že na snímku ve vzdálené ultrafialové části spektra vidíme jedinou hvězdu, zatímco fotka v blízké ultrafialové části jich zachycuje několik, nabízí pohled na teplotu těchto hvězd, přičemž ta jedna, která je vidět na obou snímcích, je nejteplejší.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
NASA přirovnává velikost CubeSatu SPARCS ke krabici cereálií, přičemž tato družice má monitorovat erupce a aktivitu podobnou slunečním skvrnám u hvězd s nízkou hmotností. Konkrétně se zaměří na objekty s hmotností 30 – 50 % hmotností Slunce. Takové hvězdy patří v Mléčné dráze k nejběžnějším a hostí také většinu z odhadovaných 50 miliard planet v obyvatelných zónách v naší galaxii, které jsou kamenné a dost blízko ke svým hvězdám, aby jejich teploty umožnily přítomnost kapalné vody a tím i podporu potenciálního života.
SPARCS je první mise vyhrazená pro nepřetržité pozorování ultrafialového záření hvězd s nízkou hmotností. Během své roční mise se má SPARCS zaměřit na přibližně dvacet hvězd s nízkou hmotností, které bude pozorovat po dobu mezi 5 a 45 dny. Filtry na palubní kameře SPARCam byly vyrobeny s využitím metody, která zlepšuje citlivost a výkon pozorování tím, že umožňuje jejich přímé nanesení na speciálně vyvinuté „delta-dopované“ detektory citlivé na UV záření. Díky použití filtrů integrovaných do detektorů odpadla nutnost samostatného filtračního prvku, což vedlo k vytvoření systému, který patří k nejcitlivějším svého druhu, jaké kdy byly v kosmickém prostoru použity.
Filtry, detektory a související elektronika, byly navrženy, vyrobeny a otestovány v MDL (Microdevices Laboratory), která spadá pod jihokalifornské středisko JPL. Vynálezci z MDL využívají poznatky z fyziky, chemie a materiálových věd, včetně kvantové fyziky, aby vyvíjeli zařízení a technologie, které nemají obdoby. Projekt financovaný NASA vede Arizona State University z města Tempe. SPARCS je manažersky spravován v rámci programu Astrophysics Research and Analysis. Projekt byl k realizaci vybrán v roce 2022 v rámci iniciativy CSLI (CubeSat Launch Initiative), což je nízkonákladová cesta provádějící vědecké výzkumy a technologické demonstrace v kosmickém prostoru, která umožňuje studentům, učitelům a fakultám získat zkušenosti z první ruky s designem, vývojem a stavbou letového hardwaru. Stavbu základního těla družice zajistila firma Blue Canyon Technologies.
Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/content/dam/science/psd/photojournal/pia/pia26/pia26731/PIA26731.png
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/651188326_1424597722800876_6506749625156390043_n.jpg
