sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Navigační družice navržená společností Sierra Space pro americké vesmírné síly prošla předběžnou kontrolou. Družice je postavena pro program Resilient Global Positioning System (R-GPS), jehož cílem je posílit stávající konstelaci družic GPS.
Společnost Stoke Space získala 260 milionů dolarů, z finančního kola série C, na vývoj plně znovupoužitelné nosné rakety.
24. výroční zpráva o vládních vesmírných programech od konzultační firmy Novaspace ukazuje, že vládní rozpočty na vesmír vzrostly o 10 % od roku 2023, hlavně díky investicím do obrany. Nárůst odráží rostoucí obavy o vesmír jako o spornou vojenskou doménu.
Indická vesmírná agentura ISRO oznámila úspěšné spojení dvou družic v rámci mise SpaDex. Indie se tak stala čtvrtou zemí na světě, která zvládla dokování na oběžné dráze.
Americká National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) 15. ledna oznámila, že vybrala 13 společností pro kontrakt v hodnotě 200 milionů dolarů na poskytování komerčních družicových dat a analýz.
Emirátský operátor Space42 oznámil 15. ledna, že navázal komunikaci se svou družicí Foresight-2. Družici poskytla finská společnost Iceye.
Vědecké pozorování dnes uzavřela jedna z nejdůležitějších evropských misí v historii, astrometrická sonda Gaia. Výsledky však budou dál zpracovávány, poslední velký balíček se očekává v roce 2026.
Články
Při misi Transporter-12, při které 14. ledna večer našeho času odstartovala z Kalifornie raketa Falcon 9, se naše pozornost zaměřovala především na družici TROLL od brněnské firmy TRL Space. Není se co divit, česká družice neletí na oběžnou dráhu každý den. Veřejně dostupný seznam nákladů této mise obsahoval i poznámku, že jedna družice je utajená. Neznali jsme její název, úkoly a dokonce ani stát, kterému patří. Dnes před polednem se v Praze uskutečnila tisková konference, na které byly veřejně oznámeny detaily související s novou českou družicí. A není ledasjaká – jelikož jde o 12U CubeSat, tak se s rozměry 32 cm × 22,5 cm × 22,5 cm může označovat jako největší česká družice. SATurnin-1 váží zhruba 14 kilogramů a když rozloží své fotovoltaické panely, dosahuje rozpětí 87 cm. Družice je funkční a komunikuje s pozemním střediskem.
V noci na 15. ledna byl dokončen kriticky důležitý krok k tomu, aby mohla evropská mise Proba-3, známá tím, že si má vytvářet zatmění Slunce, správně fungovat. Obě družice, které spolu byly od startu pevně spojené, se úspěšně rozdělily. Jsou tak připraveny na svůj kosmický tanec, který budou provádět při historicky první misi zaměřené na takto přesný let dvou družic ve formaci. Obě družice byly spojeny po dobu šesti týdnů od jejich startu, který proběhl 5. prosince 2024 na čtyřstupňové raketě PSLV-XL z indického kosmodromu Šríharikota. Řídící tým ve středisku European Space Security and Education Centre v belgickém Redu během této doby prováděli prvotní uvádění palubních systémů do provozu na oběžné dráze. Ke komunikaci s družicemi přitom experti využívali pozemní anténní stanice v Austrálii, Chile a ve Španělsku.
Dvojice amerických astronautů dnes zahájí první ze dvou výstupů do volného kosmického prostoru, které jsou pro tyto dny naplánovány na Mezinárodní kosmické stanici. Na dvojici čeká celá řada údržbářských úkolů. Vymění třeba soustavu gyroskopů, které poskytují údaje o orientaci stanice v prostoru, nainstalují opravná stínítka do rentgenového teleskopu NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) a vymění reflektorové zařízení používané pro navigační data na jedním z adaptérů IDA (International Docking Adapter). Kromě toho dvojice zkontroluje přístupové prostory a připojovací prvky, které budou použity při budoucí údržbě Alfa magnetického spektrometru.
Mise Gaia od Evropské kosmické agentury se věnovala mapování Mléčné dráhy a dokončila svou fázi skenování oblohy. Celkem má na svém kontě za uplynulých deset let přes tři biliony pozorování více než dvou miliard hvězd a dalších objektů, což přineslo revoluci do pohledu vědců na naši domácí galaxii a kosmické okolí. Gaia byla do kosmického prostoru vynesena 19. prosince 2013 a její palivová nádrž se pomalu blíží k úplnému vyprázdnění. Každý den totiž spotřebuje několik desítek gramů stlačeného plynu k udržení přesně dané rotace. Jenže tohle ještě není konec celé úžasné mise. Na další týdny jsou naplánovány technologické zkoušky, než bude observatoř přesunuta na „výslužbovou dráhu“. Okol roku 2026 a na konci dekády by pak ještě mělo dojít ke zveřejnění dvou obřích datových balíků z pozorování této mise.
Pondělní pokus o start rakety New Glenn od firmy Blue Origin se v průběhu cca tříhodinového startovního okna několikrát posunul a nakonec jej firma úplně odvolala. Další pokus o start mohl proběhnout už další den, ale firma si to kvůli počasí rychle rozmyslela. Další pokus nás tedy bude čekat o další dva dny později, tedy ve čtvrtek 16. ledna, přičemž startovní okno se otevře v 7:00 SEČ. New Glenn při své premiéře vynese technologický demonstrátor svého orbitálního tahače Blue Ring a aby byl start ještě zajímavější, má proběhnout také pokus o přistání prvního stupně na mořské plošině. Náš živě a česky komentovaný přenos u této události nebude chybět a tímto článkem Vás zveme k jeho sledování.
Pokud bude v dnešních nočních hodinách počasí příznivě nakloněno, mohli bychom se dočkat již sedmého startu Super Heavy Starship, který se ponese v duchu velkých očekávání. Vůbec poprvé se na svůj let vydá Starship druhé generace. Na ní byly provedeny tisíce hardwarových a softwarových změn. Některé jsou patrné na první pohled, některé po důkladnějším prozkoumání, ovšem největší část stále zůstává zahalena tajemstvím. Pojďme se každopádně nejen na vylepšenou Starship, ale celý sedmý let podívat důkladněji.
Naše minisérie článků o nákladech na palubě lunárního landeru Blue Ghost od Firefly Aerospace se pomalu blíží k závěru a samotný lander by se dnes ráno mohl vydat na 45 dní dlouhou cestu k Měsíci. V dnešním článku si posvítíme hned na dva zajímavé náklady – na rozdíl od minulých článků tentokrát nebude řeč o vědeckých přístrojích, ale o technologických demonstrátorech. Na jejich význam při kosmických misích bychom neměli zapomínat, protože často testují nové technologie, které je potřeba prověřit v reálných podmínkách, aby se mohly začít používat na budoucích misích. Nejprve si představíme odběrné zařízené LPV (Lunar PlanetVac) a ve druhé části bude následovat radiačně odolný počítač RadPC.
Ani ne měsíc poté, co Falcon 9 při misi Bandwagon-2 vynesl českou družici LASARSat se nám historie tak trochu opakuje, byť jsou tu i rozdíly. Začněme však shodnými rysy. Falcon 9 vynese z Vandenbergovy základny při sdílené misi českou družici. Nepůjde však o misi z programu Bandwagon, ale Transporter (konkrétně s pořadovým číslem 12). Poletí se tedy na polární oběžnou dráhu. Nákladem této mise jsou desítky družic z celého světa a mezi nimi nás nejvíce zajímá družice TROLL od české firmy TRL Space, která je vybavena hyperspektrální kamerou. Pokud máte čas a chuť, rád bych Vás pozval ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety se stále složitějším a náročnějším programem. Tyto lety měly být realizovány v rámci programu Voschod. Jenže současně byl Voschod jen jakýmsi nouzovým řešením, jež bylo doslova ukováno na koleně a zásadní úpravy techniky tak, aby se alespoň zčásti vyrovnala americkému protějšku Gemini, byly prakticky nemožné, protože narážely na časové, ekonomické i technologické limity. Mnohem lépe by se k takovýmto cílům hodila nová loď 7K „Sojuz“, jenže ta trpěla zpožděním při vývoji. Ono zpoždění bylo zčásti zapříčiněno existencí programu Voschod, který Sojuzu odčerpával finance a lidské zdroje. Ovšem zrušit Voschod zase nebylo možné kvůli hrozící nucené přestávce v pilotovaných misích, než bude dokončen Sojuz. Na mysl se vkrádá paralela s románem Josepha Hellera „Hlava 22“. Na jaře 1966 se zdálo, že status quo je jednoznačně dán bez ohledu na to, jestli je rozumné v programu Voschod pokračovat. Prozatím se nenašel nikdo natolik rozhodný, vlivný a současně
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy
Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv
První týden, který se alespoň zčásti odehrál v roce 2025, právě končí. I v tomto do jisté míry svátečním čase se dělo mnoho zajímavého v kosmonautice.
V rámci pilotované testovací mise Artemis II se mají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady vydat v
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
