Rampa 31/6, v posledních letech jediné místo, odkud je Rusko schopno vypouštět pilotované kosmické mise, byla mimo provoz od 27. listopadu loňského roku. Tehdy z této rampy na Ruskem ovládaném kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu startovala raketa s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz MS-28. Ale start s sebou přinesl jedno nemilé překvapení. Proud spalin totiž poškodil rampu, která je branou ruských kosmických lodí k Mezinárodní kosmické stanici. Týmy zodpovědné za postartovní úklid rampy a předaly své postřehy na vyšší místa.
Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/
„Bylo objeveno poškození několika komponentů startovní rampy. Stav rampy se momentálně vyhodnocuje,“ uvedla tehdy agentura Roskosmos v tiskové zprávě, kde bylo dále napsáno: „Všechny náhradní díly potřebné jsou k dispozici pro opravu a poškození bude brzy opraveno.“ Servisní plošina rampy 31/6 byla výrazně poškozena, čímž způsobila, že celá startovní rampa je nevhodná pro používání.
Skutečné důsledky nehody pro ruské raketové ego zůstaly nejasné. Možná došlo k neobvyklému selhání kontroly kvality, jak naznačili někteří externí odborníci. Ale ať už tuto mimořádnou situaci způsobilo cokoliv, výsledek byl pro Rusko velmi nepříjemný – uzemnění ruských pilotovaných výprav na ISS. Ovšem rakety budou z rampy 31/6 už brzy opět startovat. 3. března totiž agentura Roskosmos oznámila, že rampa 31/6 byla opravena.
Více než 150 pracovníků Střediska pro provoz pozemní kosmické infrastruktury agentury Roskosmos a zástupci čtyř dodavatelských společností zvládli dokončit práci na poškozen startovní rampě. „2 350 metrů čtverečních struktur bylo připraveno a natřeno. Všechny upevňovací jednotky byly nahrazeny novými, elektrické vybavení bylo kompletně vyměněno a upraveno. Byla provedena kontrola a údržba součástí a mechanismů servisní plošiny a bylo dokončeno více než 250 běžných metrů svarů,“ uvedla podle Interfaxu agentura Roskosmos ve svém prohlášení.
Jak agentura Roskosmos vysvětlila, nejnáročnějším úkolem byla instalace dílů plošiny s délkou 19 metrů a hmotností 17 tun, které se musely instalovat skrz otvor, který běžně slouží k odvodu spalin ze startující rakety. K této opravě musela být vyvinuta speciální, blíže nepopsaná technika. V současné době se již nově opravená startovní rampa na Bajkonuru připravuje na příjezd nové rakety Sojuz. Podle startovního seznamu je na řadě bezpilotní, nákladní kosmická loď Progress MS-33. Po startu plánovaném na 22. března, se spojí s Mezinárodní kosmickou stanicí, kam doveze zásoby.
Přeloženo z:
https://www.space.com/
Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/GKpa3gk5mVss7pgrbToz6d-1200-80.jpg.webp
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/hzoD4nS5Gw9rD7uXWhP6T-1200-80.jpg.webp
Tak to nakonec netrvalo tak dlouho, jak mnozí tvrdili. Určitě nebyl pro ty montéry žádný med to v zimě v Kazachstánu dávat dohromady, navíc s tím „profesionálním“ vybavením – na náhledové fotce, kterou sami zveřejnili, je třeba vidět to „lešeníčko“ tvořené dvěma kýbly a fošnou – u nás by za to dostali od BOZP pokutu na každé stavbě a v Rusku je to asi tak normální, že se tím ještě pochlubí :-).
V článku se o tom píše: „K této opravě musela být vyvinuta speciální, blíže nepopsaná technika. „
No. rusové jsou mistři improvizace v takovýchto okamžicích, a v drsných podmínkách si dovedou poradit. Na druhou stranu, rádi improvizují i tam, kde by to už nemělo být použito. Pak se přednost stane handicapem.
To ie podle vás nějaká ryze rusácká superschopnost? V čem vidíte to „mistrovství“? Že si místo plošiny položí prkno na dva kýble? K smíchu. Vysypu vám z rukávu nekonečné množství příkladů skutečné improvizace a výkonů v opravdu drsných podmínkách pro snad všechny národy. Zůstanu u kosmonautiky a uvedu jen dva příklady, vedle kterých je montáž plošiny na zimním Bajkonuru pouhou standardní procházkou růžovým sadem. Záchrana Apolla 13 a Skylabu. Tak vypadá mistrovská improvizace v drsných podmínkách.
Zase Rusi majú Saljut 7, hneď 2x, najprv palivový systém, potom ožvenie stanice po totálnom energetickom kolapse, pričom na rozdiel od Skylabu vôbec nevedeli, do čoho idú a vôbec 1. krát sa pokúsili o spojenie s úplne nekomunikujúcim cieľom.Skôr ale bolo myslené riešenie bežných problémov, napríklad (ako je popísané v článku od pána Šamárka na tomto webe) incident počas letu Segeja Krikaljova v raketopláne. Došlo ku kolapsu vzduchovodu do spacelabu, Američania to hlásili do Houstonu, dostali zložitý postup bez úspechu. Po vyletení z rádiového spojenia Krikaljov napchal do vzduchovodu zrolovaný zväzok papierov a problém tým vyriešil, komentujúc v zmysle „na Mire by som takúto drobnosť najskôr vyriešil, a až potom to nahlásil Zarii (volací znak CUP v Koroljeve), vôbec by som ich s riešením takej banality neotravoval“
To,že podle mě Rusáci nejsou mistři, neznamená, že tvrdím že, jsou neschopní.
Jen nevidím výjimečnost tam, kde není.