Pojďme si říct, že poslední měsíce jsou na důležité kosmonautické okamžiky opravdu bohaté a výjimkou nebyl ani tento týden. Kdo by si pod událostmi, které se točí kolem ruského laboratorního modulu Nauka vzpomněl, že v úterý startoval první pilotovaný New Shepard? Pro nás kosmonautické fanoušky je to však úžasné sledovat a pevně věříme, že to baví i vás. Kosmotýdeník vám každopádně přináší v přehledu týdne i další zprávy. Hlavním tématem budou tentokrát závěrečné přípravy na opravný let lodě Starliner od společnosti Boeing. Dalšími tématy, kterým se budeme věnovat, je třeba určený nosič pro misi Europa Clipper, anebo instalace družic, které poletí v rámci mise Artemis I. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Starliner míří ke startu
V prosinci 2019 proběhla první orbitální mise nové soukromé znovupoužitelné kosmické lodě Starliner (CST-100) společnosti Boeing, která má společně s lodí Crew Dragon od SpaceX dopravovat astronauty na Mezinárodní kosmickou stanici. Mise označovaná jako OFT-1 měla ověřit všechny zásadní milníky kosmického letu nového stroje, a proto byla loď nepilotovaná. Loď měla odstartovat, doletět na stabilní oběžnou dráhu, přiletět k ISS, automaticky se s ní spojit, odletět a bezpečně přistát. Nicméně kvůli řadě různých softwarových chyb nebyla loď schopná doletět k ISS a musela předčasně přistát zpět na Zemi. Následné vyšetřování odhalilo řadu chyb v programování lodě, komunikaci a organizaci při její stavbě. Všechny tyto chyby dokázal Boeing a jeho tým inženýrů napravit a na startovní rampu se tak chystá další exemplář lodi Starliner, který v rámci mise OFT-2 má ověřit vše, co měla ověřit mise OFT-1. Jedná se tak o opakování nepilotovaného letu a start se již nezadržitelně blíží. Pokud vše proběhne hladce, budou mít Spojené státy k dispozici dvě soukromé pilotované kosmické lodě.
Ve čtvrtek proběhl další ze zásadních milníků přípravy mise OFT-2, když NASA a Boeing uspořádaly celodenní kontrolu letové připravenosti. Důležitá ověřovací zkouška proběhla nedlouho před startem, který má přijít již 30. července. Loď má při následujícím letu otestovat řadu vylepšení a upgradů, které jí mají umožnit splnit všechny naplánované úkoly. „Po kontrole všech dostupných dat v rámci týmu připravenosti, řekli zástupci NASA a Boeingu: jdeme na start,“ oznámila Kathy Lueders, ředitelka kosmických letů NASA. „Pro mě byla tato kontrola odrazem usilovné a vášnivé práce týmu Boeing a NASA, který se rozhodl, že se z nastalé situace během OFT-1 poučí a vrátí se silnější a zkušenější pro tuto nepilotovanou demonstrační misi.“
Letu, který odstartuje na raketě Altas V společnosti United Launch Aliance z rampy 41 Kennedyho kosmodromu, se účastní loď označená jako Spacecraft-2. Tento exemplář byl původně určen jako loď pro první pilotovaný let, který měl proběhnout po misi OFT-1. Po částečném neúspěchu testovací mise se však loď posunula do pozice nepilotovaného letu OFT-2, zatímco k pilotovanému letu bude použita loď z mise OFT-1 (Spacecraft-3). Boeing vyrobil celkem tři exempláře (Spacecraft 1 – 3), což dle jeho propočtů má stačit na obsloužení celého kontraktu pro NASA. Loď je znovupoužitelná až desetkrát a znovu připravena k letu může být během šesti měsíců. Spacecraft-1 je však po svém testu únikového systému již vyřazena. Loď Spacecraft-2, která zřejmě získá své jméno během letu (ta z mise OFT-1 se jmenuje Callisto), je zároveň jako první vybavena ochranným otevíratelným krytem svého dokovacího systému. Podobný kryt využívá loď Crew Dragon a jeho úkolem je chránit citlivý dokovací mechanismus zejména během návratu zpět na Zemi.
Pokud start mise OFT-2 proběhne podle plánu, připojí se Starliner k ISS již druhý den. U Mezinárodní kosmické stanice setrvá loď 5 dní, načež proběhne odpojení a následně přistání na padácích v oblasti White Sands – na rozdíl od Crew Dragonu, přistává Starliner na pevnině. „Během letu budeme testovat především dokovací systém a automatickou setkávací sekvenci,“ řekl Steve Stich, manažer programu komerčních posádek NASA. „Zkrátka ty věci, které si sice můžete nasimulovat v simulacích na Zemi, ale v kosmickém prostoru mohou při reálném nasazení překvapit.“
Loď samotná se již nachází ve vertikální budově u rampy, kde je společně se svojí raketou Atlas V. Z vertikální obslužné rampy pak bude raketa i loď přesunuta na rampu 41. Pokud testovací orbitální let proběhne bez problémů, očekává se, že první pilotovaný let lodi Starliner proběhne ke konci letošního roku. Cílem bude samozřejmě ISS. Viceprezident společnosti Boeing, John Wollmer, k tomu řekl, že tento let je pro Boeing zcela zásadní a nesmírně důležitý. Dodal také, že těch posledních osmnáct měsíců bylo poctivě věnováno řešením a nápravám všech nedostatků, které se v rámci mise OFT-1 udály a všichni se dle jeho slov z předchozího letu poučili a získali řadu cenných zkušeností. Nesmíme však zapomínat, že i tento let je zkušební a je proto nutné ho i tak brát. Zkušební lety jsou od toho, aby se vše řádně ověřilo a případné nesrovnalosti poté byly napraveny.
John Wollmer na závěr dodal: „Všechny nabrané zkušenosti, nám umožnily postavit tu nejbezpečnější kosmickou loď.“
Kosmický přehled týdne:
Úspěšně pokračuje příprava prvního startu super rakety SLS, která vyšle nepilotovanou loď Orion na oblet Měsíce. Společně s přípravami celé sestavy rakety a lodě se dokončuje také příprava sekundárního nákladu. Součástí letu totiž nebude jen vypuštění lodě Orion, ale také doprava třinácti malých družic a CubeSatů, které se svezou k Měsíci, ale i k výzkumu meziplanetárního prostoru. SLS bude mít během tohoto startu rezervy a byla by škoda je nevyužít. V pátek byla dokončena instalace prvních pěti družic, mezi kterými byla nainstalována i mise NEO Scout, která představuje sluneční plachetnici, která se má vypravit k průzkumu planetky, což je nečekaně komplexní mise pro podobný typ sondy. Mezi dalšími instalovanými družicemi je například LunaH-Map, která bude zkoumat distribuci vody na jižním pólu Měsíce. Cílem je vytvořit mapu s vysokým rozlišením, která bude ukazovat v jakém množství, pozici a hloubce se nachází jaké množství vody. Mezi dalšími byl i CuSP, který bude obíhat kolem Slunce po své vlastní dráze. Jeho cílem bude mapování magnetického pole Slunce a mapování proudů nabitých částic proudících z naší nejbližší hvězdy. Mezi další přípravy na misi Artemis I proběhlo například spojení záchranné věžičky LAS s lodí Orion. Podrobnosti jistě přinese další pravidelný čtvrtletní přehled od Jiřího Hoška.
NASA JPL oznámila, že nosičem v současnosti stavěné mise Europa Clipper, bude místo rakety SLS, raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX. Důvodem změny nosiče je nejistá dostupnost rakety SLS v roce 2024 – exemplář původně určený pro tuto misi bude zřejmě použit pro pilotovaný let s přistáním na Měsíci. Jiří Hošek pak ještě na našem fóru uvedl: „Vedlejším faktorem bylo nedořešené riziko nadměrných vibrací během startu SLS souvisejících s nízkou hmotností sondy.“ Výhodou pak je, že start na Falconu Heavy bude levnější, ale nízká cena bude vykoupena delším přeletem mezi Zemí a Jupiterem.
Vrtulníček Ingenuity na Marsu úspěšně dokončil již desátý let! Při letu, který trval 165 sekund proletěl zatím nejkomplikovanější trasu, při které zastavoval, vznášel se na místě a fotografoval vybraná vědecky zajímavá místa. Zastavení během jeho letu bylo celkem deset. Cílem focení byla oblast, kam se později vydá vozítko Perseverance a provede tam svůj první odběr vzorků k analýze. Vrtulníček se také dostal během tohoto letu do aktuálně rekordní výšky 12 metrů. Toto experimentální zařízení, které mělo ověřit prostý fakt letu v atmosféře Marsu, funguje na samostatné misi již 107 solů.
Na Starbase Boca Chica se objevila jedna z testovacích špiček Starship, která ověřuje tvar a velikost dveří nákladního prostoru této připravované kosmické lodě. Nákladní varianta bude první, která bude létat a tvar vstupu do nákladního prostoru není stále přesně definován. V tomto tweetu si můžeme prohlédnout jednu z variant. Tento konkrétní exemplář byl včera sešrotován.
Přehled z Kosmonautixu:
Přichází ten správný čas si zopakovat všechna témata, kterým jsme se na tomto webu věnovali v uplynulém týdnu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme projektem sluneční plachetnice, která poletí v rámci mise Artemis I a jejím cílem bude průzkum planetky. Vývoj nové evropské rakety Ariane 6 obohatí ještě jedna novinka, kterou je dodatečný stupeň Astris. Tento týden jsme také byli svědkem historicky prvního pilotovaného letu suborbitálního stoje New Shepard společnosti Blue Origin, na jehož palubě byl i CEO společnosti Jeff Bezos. Velkým pozitivním překvapením se stala česká oznámená mise SLAVIA, která cílí na průzkum možnosti těžby na planetkách. Mohli jsme také živě sledovat přelet pilotované kosmické lodi Crew Dragon mezi dvěma porty na ISS. I tento týden vyšel další vizuálně napěchovaný Thomasův Fotokoutek. Zásadní události týdne byl start mnohokrát odloženého ruského laboratorního modulu Nauka, který úspěšně vynesla raketa Proton-M. Bezchybný začátek cesty však hned v následujících hodinách zkomplikovalo několik nečekaných situací, které doposud sledujeme v aktualizovaném článku. Mezitím jsme se věnovali zveřejněným důvodům, co stálo za poslední havárií rakety Electron, společnosti RocketLab. I tentokrát vyšel další díl letního seriálu TOP 5, který se tentokrát věnoval bizarním testům. Ke startu se chystá pokročilá telekomunikační družice, která může být přeprogramovatelná pro mnoho různých účelů. Americké vozítko Perseverance, se na Marsu chystá na svůj první odběr vzorku, která bude pak následně analyzovat. V sobotu pak vyšel další díl video seriálu Vesmírná technika.
Snímek týdne:
Úspěšný start ruského laboratorního modulu Nauka završil roky pozemních příprav ke startu. Nosičem byla při tomto letu raketa Proton-M, která letěla v třístupňové verzi. Roskosmos pak na svém Twitteru ukázal skvělé záběry ze startu. Nyní jen zbývá doufat, aby problémy, které Nauku potkaly během prvních hodin na oběžné dráze, byly vyřešeny a modul se dostal k Mezinárodní kosmické stanici bez problémů.
Video týdne:
V úterý proběhl první úspěšný pilotovaný let suborbitálního stroje New Shepard, který vynesl čtyřčlennou posádku do výšky 107 kilometrů, kde si její členové užívali zhruba čtyři minuty stavu mikrogravitace. Na palubě byl Jeff Bezos, jeho bratr, nejstarší účastnice kosmického letu a veteránka skupiny astronautek Mercury 13 Wally Funk a osmnáctiletý Nizozemec Oliver Deamen. Níže přiložené video ukazuje záběry z kabiny ve chvíli, kdy na palubě nastal stav mikrogravitace.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://twitter.com/roscosmos/status/1417937460554870793/photo/1
https://pbs.twimg.com/media/E62GNTaWUAYBWOL?format=jpg&name=4096×4096
https://blogs.nasa.gov/artemis/wp-content/uploads/sites/303/2021/07/KSC-20210714-PH-KLS01_0020-1024×683.jpg
https://pbs.twimg.com/media/E7ADXeRXEAAfTdP?format=jpg
https://blogs.nasa.gov/artemis/wp-content/uploads/sites/303/2021/07/KSC-20210714-PH-KLS01_0071-1024×683.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20210710-PH-CSH01_0110/KSC-20210710-PH-CSH01_0110~medium.jpg
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/with/51322326578/
Dobry den,jak dlouho bude trvat prelet europacliperu k jupiteru? Respektive o kolik dele nez kyby letel na sls..
Dekuji,Viktor Potucek
Poslední data jsou stará asi tři roky a hovoří se o časovém rozdílu zhruba 4 roky.
Ano, před třemi roky vycházel zhruba čtyřletý rozdíl v době přeletu. To bylo předtím, než byl k variantě Falcon Heavy přidán horní stupeň Star 48. Bez něj by byla nutná gravitační asistence Venuše plus tři průlety kolem Země, viz obrázek z března 2018
Díky, jsem rád, že jsem si to pamatoval +/- dobře. Ale na rozdíl s přidáním Star 48 jsem zapomněl.
Po startu na raketě Falcon Heavy v říjnu 2024 mají následovat průlety kolem Marsu v únoru 2025 a Země v prosinci 2026. Přílet k Jupiteru je plánován na duben 2030, tedy 5,5 roku po startu.
Plánovaná přeletová doba při použití SLS se podle konkrétního startovního okna pohybovala mezi 2,5 a 3,2 roku.
Díky moc za přesné údaje.
I ja dekuji..o star48 slysim dokonce poprve,ale bude mi stacit zapamatovat si,ze to bude zhruba dvakrat dele..
Viktor Potucek
Star 48 byl použit u téměř 150 misí.
Jsou tady další faktory. Pokud jsem četl správně poslední informace, dostupnost čtvrté SLS nejdříve v roce 2025. Čtvrtá SLS má používat nové boostery, tzn. riziko vzniku dalších – nyní neznámých – integračních potíží. Dále chronické skluzy termínů SLS. To všechno může nakonec smazat výhodu rychlejšího letového profilu SLS.