24. července 2021
Slovíčko mikrogravitace popisuje stav, který je pro mnoho lidí synonymem s označením „stav beztíže“. Mezi oběma výrazy je však rozdíl. Kromě jeho vysvětlení a popsání si ukážeme, proč se mikrogravitaci říká právě mikrogravitace a zda je možné jí dosáhnout pouze na oběžné dráze. Celé téma je komplexní a rozsáhlé, proto je v tomto videu pouze stručný úvod do problematiky. Ocenili bychom, pokud byste v komentářích vyjádřili své názory na pokračování tohoto tématu.
Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .
Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.
Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Díky za video, hezky udělané, líbilo se!
Mám ale problém s pojmem „mikrogravitace“.
Běžné používání termínu „stav beztíže“ pro prostředí na kosmické stanici mi přijde srozumitelné a pro většinu situací je to myslím zcela vhodné zjednodušení. Pokud pro danou situaci jsou efekty malých sil důležité, pak je to stejně potřeba explicitně zdůraznit.
Naproti tomu pojem „mikrogravitace“ mi přijde špatný, zavádějící. Implikuje, jako by tam byla gravitace malá, což ale není pravda, gravitace na LEO je pouze nepatrně menší, než na povrchu Země. Co je malé, je tíha (síla, jakou na sebe působí loď a kosmonaut). Proto když už by se měl nahradit termín „stav beztíže“ přesnějším termínem (což já bych nedělal a zůstal u „stavu beztíže“ s případným upřesněním), byl by myslím vhodnější třeba termín „mikrotíže“.
Díky za pochvalu. V prvním odstavci máte plnou pravdu, v případě zjednodušení je celkem jedno, zda se použije ten či ten pojem. Funguje to dobře, ale vždy by mělo být všem komu je taková informace předávána, řešeno že jde právě o ono zjednodušení a problematika je mnohem komplikovanější. I druhá část příspěvku je z pohledu fyziky v pořádku. Většina profesionálů a odborníků využívá pojem mikrogravitace jako terminus technicus ve svých pracích a článcích. Já jsem terminologicky také blíže této skupině. A protože texty pro Vesmírnou techniku připravuji, tak do ní celkem logicky promítám i svůj pohled na problematiku a získané zkušenosti. To je asi vše co vám k tomu mohu napsat. U dané problematiky budou asi vždy dvě skupiny, mikrogravitace vs. beztíže. Myslím si ale, že ve videu je to popsáno vhodně a fyzikální podstata neunikla.
Díky za komentář,
video je opravdu pěkné a problematika je zde popsaná správně (alespoň co mohu jako laik posoudit). Jenom na tu „mikrogravitaci“ si asi úplně nezvyknu 🙂
Těším se na další díl!
Překvapuje mě, že i po tolika hodinách dávám první komentář: moc děkuji za to, že se chcete věnovat i fyzice kolem vesmírných projektů. Jsem rozhodně pro, abyste tuto problematiku vysvětlili blíže, pro všechny. I když bych raději článek s obrázky, na ten pak mohu odkazovat další, třeba i děti při výuce, snáze než na video (i na jeho části, bavit se třeba o jednotlivých příkladech atp.). A pokud by takové vysvětlující články (textové i s videi) byly označené společným štítkem, aby se snadno nalezly společně, tak by to bylo úplně nejlepší. Fyzika pohybu na oběžné dráze, druhy oběžných drah, druhy/možnosti přeletu k jiným tělesům, princip gravitačního praku… No, nápadů bych měl spoustu, resp. posbírané „často kladené dotazy“…
Takže ještě jednou děkuji za to, že jste se do toho pustili,a moc se za to přimlouvám!
K tématu mikrogravitace si vybavuji tyto časté otázky, od dětí i dospělých – můžete použít jako tip na to, co je často potřeba vysvětlovat, samozřejmě nevnucuji 🙂
0. Ono na té oběžné dráze není už nulové g, když je to tak vysoko? – a následný šok, když se dozvědí, že je pro nižší dráhy hodně podobné tomu na povrchu Země…
poté, co lidé vidí (typicky v učebnici) klasický obrázek skládání vektorů pro obíhající družici, tak se ptají:
Takže ona vlastně letí takovou rychlostí, aby vždycky „spadla“ zpátky na tu kruhovou nebo eliptickou dráhu. Takže je to jako by pořád padala.
Když tedy budu s nějakou kabinou také padat, tak to bude, kratší dobu, fungovat také? Teda až na rozdíl daný třením o vzduch?
A co parašutista před otevřením padáku? Co kdyby třeba něco upustil, popluje to tedy vedle něj, pokud to bude mít podobný odpor vzduchu jako on sám?
Když jedu na kole nebo v autě přes vrchol kopečku dostatečně rychle, tak cítím na vršku jako by bylo nulové g, to je podobný efekt? Nebo ne, je to něco jiného, dynamického? A jak to závisí na té mé rychlosti? Nebo na sklonu kopce?
Jak se projeví, když ISS zapne motory? Na videu to vypadá pouze na setrvačnost – táhne to všechny dozadu. Ale kdybychom měřili přesněji, naměříme tedy i že je to táhne dolů/nahoru vůči stěnám ISS, když je porušená ta rovnováha z učebnicového obrázku?
Když jedu autem po silnici (po rovině), tak jsem také pořád ve stejné výšce, proč teda nemám pocit mikrogravitace a netáhne mě to jen dozadu při zrychlování auta jako astronauty na ISS? To samé letadlo v konstantní letové hladině – vlastně jen také dorovnává,že by jinak padalo víc, jen častěji než ISS (pořád) – tak proč se tam necítím stejně jako když ISS zapne motory, tj. pořád cítím gravitaci?
Díky za zpětnou vazbu. Na některé dotazy najdete (alespoň částečnou) odpověď v následujících dílech. Tento typ, spíše teoretických, dílů se nedělá snadno. Dušan musí na můj text najít nějaký odpovídající volně dostupný obrazový materiál a pokusit se ho na to napasovat. Já jsem se dlouho bránil podobným dílům, neboť jsem si vědom právě této nedokonalosti, která může někdy vést k horší pochopitelnosti výkladu. Takové věci se prostě budou pořád nejlépe vysvětlovat buď kvalitní knihou a samostudiem nebo výkladem před tabulí s křídou v ruce a okamžitou zpětnou vazbou publika (zda chápe, nechápe či co je třeba dále dovysvětlit).
Děkuji za odpověď. Naprosto souhlasím s tou nesnadností. Vždyť vlastně to znamená umět vyložit tyto problémy za 5 minut či kolik trvá jeden díl videa – a to by nezvládl ani Feynman… Proto jsem dlouho do noci váhal, jestli to vůbec můžu žádat – a nezlobil bych se, kdybyste se rozhodli, že na video je toho opravdu moc.
Pokud byste to chtěli sepsat do klasických článků, tak by mě bavilo s tím i pomoci, jen nejdříve v zimě, až budu mít volněji s prací a zakázkami.
Zpětná vazba je vždy dobrá a děkuji za ní. Sepsání klasických článků rozhodně neplánuji, a to ani v zimě. Času mám bohužel na takové činnosti neúprosně málo.
Určitě to zkusíme nějak dostat do videí. 😉