Čína 22. prosince ve 5:37:37,198 SEČ provedla první start nové rakety Dlouhý pochod 8 a rovnou s pěti družicemi na palubě. „Jednalo se o technologickou družici XJY 7 pro pozorování Země doplněnou o čtveřici menších družic – etiopský 6U CubeSat ET-SMART-RSS, experimentální telekomunikační družici Tianqi 12, a technologické družice pro pozorování Země Zhixing-1A (optická) a Haisi-1 (radarová),“ upřesnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Start tohoto nosiče ze vzletového komplexu LC-201 na kosmodromu Wenčchang představuje první krok na cestě k částečně znovupoužitelné raketě, která by časem mohla být znovupoužitelná – konkrétně její centrální stupeň a pomocné urychlovací stupně.
Archiv roku 2020
Co prozradí kosmické bubliny?
Na náhledovém obrázku dnešního článku vidíte něco, co byste na první pohled asi jen stěží dokázali určit. Díváte se na bublinu, která vznikla v rámci nástupce experimentu Multiscale Boiling, který je znám také jako Rubi. A proč má bublina na fotce tak nezvyklý tvar? O její protažení se postaraly elektrostatické síly. Ty se nevyužívají jen k tomu, aby vznikaly podobné působivé fotky, ale také pro lepší vědecké porozumění procesu varu. Var zná lidstvo už tisíce let, ale stále nemáme tento proces plně pochopený – zvlášť v podmínkách mikrogravitace. Pochopení toho, jak se chová proces varu ve stavu mikrogravitace, je pro vědce důležité, protože gravitace hraje důležitou roli. Bez jejího účinku vypadá var jakoby zpomaleně a vznikají při něm také větší bubliny. Díky tomu mohou vědci pozorovat a měřit efekty a projevy, které jsou při varu na Zemi buďto příliš rychlé nebo příliš malé.
Dnešní výročí: První přistání Falconu 9, 5 let
Před pěti roky SpaceX přepsala dějiny kosmonautiky, když první stupeň Falconu 9 pomohl úspěšně vynést družice Orbcomm G2 a poté přistál zpět na Floridě. 22. prosince 2:40
Gateway (prosinec 2020)
V posledních čtyřech odstavcích minulého dílu jsme se pokusili o odhad vlivu příštího amerického prezidenta na pilotované průzkumné lety NASA. K vyjmenovaným faktorům, které mohou mít vliv na případnou úpravu strategického směru pro NASA, je nutno přidat i současné čínské kroky směřující k zintenzivnění průzkumu Měsíce. Ty jsou reprezentovány nejen chystaným čtvrtým krokem v čínském programu nepilotovaného průzkumu Měsíce, který bude spočívat v průzkumu zdrojů v oblasti jižního pólu a možností jejich využití, ale i letošním zkušebním nepilotovaným kosmickým letem lunární verze nové čínské kosmické lodi XZF-SC a vývojem nové „rakety 921“ využívající technologie současné nejsilnější čínské rakety CZ-5. Představitelé čínské kosmonautiky se rozhodli nečekat na dokončení technologicky, finančně a časově náročné rakety CZ-9 a nejnovější vize by mohla vést k přistání čínské posádky na Měsíci v roce 2030. V zájmu udržení kroku se světovými velmocemi učinil stejný krok i Roskosmos. Protože těžká raketa Jenisej sklouzne do 30. let, zahrnuje koncept pilotované mise k Měsíci pro druhou polovinu 20. let raketu Angara A5M s kosmickou lodí Orel a raketu Angara A5V s urychlovacím stupněm.
Teleskop Euclid dostal přístroje
Evropský hledač tajemství temné energie a temné hmoty je opět o krok blíže ke startu. Jeho přístroje pro viditelnou a infračervenou část spektra prošly kvalifikační a přejímací kontrolou. Nyní jsou již plně integrovány do nákladového modulu nového teleskopu. Jedná se o významný pokrok v rámci celého sestavování kosmické observatoře Euclid, která by měla do kosmického prostoru zamířit v roce 2022. Přístroje pro viditelnou a infračervenou část spektra jsou nezbytně důležité pro měření tvarů a vzdáleností miliard galaxií. Vědci tak budu moci rekonstruovat deset miliard let kosmické historie, díky čemuž se přiblíží k lepšímu poznání tajemné temné hmoty a temné energie, které podle dosavadních poznatků dominují našemu vesmíru.
Cesta k Artemis I (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2020)
Po dokončení testů s inertními neletovými díly pathfinderu vzletového stupně SRB byla mobilní vypouštěcí plošina 20. října vyvezena z montážní haly VAB na rampu LC-39B. O tomto dříve neplánovaném vývozu bylo rozhodnuto díky časové rezervě, která vznikla z důvodu skluzu posledních dvou testů série Green Run centrálního stupně SLS na Stennisově středisku. Na rampě LC-39B byly procvičeny předstartovní činnosti včetně simulovaného odpočítávání. Po deseti dnech byla plošina vrácena zpět do haly.
KosmoPodcast #13
Nový díl KosmoPodcastu se věnuje příčinám havárie evropské rakety Vega a následným opravným opatřením. Tento díl si můžete poslechnout zde. 20. prosince 19:00
Přechodová komora Bishop připojena k ISS
Mezinárodní kosmická stanice se v noci na neděli rozrostla o další modul. „Dnes v noci mezi 00:20 a 03:20 SEČ došlo k instalaci přechodové komory Bishop na modul Node 3 na ISS,“ informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Průběh celé operace začal tím, že staniční manipulátor Canadarm2 svým volným koncem vstoupil do dutého servisního modulu nákladní kosmické lodi Dragon 2, která ke stanici dorazila v rámci zásobovací mise CRS-21. Zde se robotické rameno zaměřilo na záchytný bod přechodové komory Bishop, ke kterému se následně připojilo. Po potvrzení správného záchytu mohly být uvolněny pojistky, které komoru Bishop držely v nákladovém prostoru. Manipulátor tak mohl opatrně zahájit přesun komory Bishop.
Kosmotýdeník 431 (14.12. – 20.12.)
Máme tu letošní předposlední Kosmotýdeník, který vám opět shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech – a že toho nebylo málo. Hlavní témata budou tentokrát dvě. V prvním se zaměříme na přesný popis příčin nedávné havárie evropské rakety Vega a ve druhém na úspěšný a velmi důležitý test, který má za sebou Dalekohled Jamese Webba, jehož start je již za rohem. Dále se podíváme na starty raket Sojuz a Falcon 9 a ukážeme vám povedené fotografie z těchto letů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 16 – Přípravy a přistání
20. září roku 1970 přistála na povrchu Měsíce sovětská sonda Luna 16. Jejím úkolem bylo odebrat z Měsíce vzorky a dopravit je na Zemi. V tomto díle si představíme události, které této misi předcházely, popíšeme si start sondy ze sovětského kosmodromu Bajkonur na špici nosné rakety Proton-K a přes přelet k Měsíci, usazení na jeho oběžné dráze se dostaneme až k okamžiku přistání.