Archiv roku 2020

ŽIVĚ A ČESKY: Utajená mise Falconu 9

Po čtvrtečním pokusu o start se SpaceX rozhodla, že se v pátek o start nepokusí a místo toho využije dalšího času na analýzu celé situace – konkrétně jde o lehce zvýšený tlak v kyslíkové nádrži na horním stupni. V sobotu však již vše vypadá nadějně – nosič byl opět vztyčen a tak se zdá, že bychom se dnes mohli dočkat. Startovní okno trvá tři hodiny a otevírá se v 15:00 SEČ. Připomeňme ještě, že na misi NROL-108 poletí první stupeň, který má za sebou již čtyři starty a měl by se pokusit o přistání na pevnině.

1731 gramů lunárního regolitu

Po převážení kontejneru sondy Chang’e 5 se ukázalo, že odebraný materiál má menší hustotu a tedy větší objem,než se čekalo. Jde bezpochyby o skvělý výsledek. 19. prosince 12:50

3 hlavní poznatky od mise InSight

Zatím poslední sondou, která přistála na povrchu Marsu, je americký stacionární průzkumník jménem InSight. Ten dosedl na Rudou planetu 26. listopadu roku 2018. Od té doby zaznamenal více než 480 marsotřesení a informace o počasí se svou komplexností nedají rovnat s žádnou dosavadní sondou na povrchu Marsu. A pokrok potkal i teplotní sondu, která se dlouho potýkala s problémy při průniku pod povrch. Kdysi dávno vypadal povrch Země a Marsu podobně. Obě planety byly teplé, vlhké a obklopovala je hustá atmosféra. Ale před 3 – 4 miliardami let se oba světy vydaly jinou cestou. Mise sondy InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) má prozkoumat naše červené dvojče. Když totiž zjistíme, co tvoří vnitřní vrstvy Marsu, jak je tento materiál vrstven a jak rychle se teplo dostává k povrchu, mohli bychom lépe porozumět, jak postupný vývoj planety ovlivňoval podmínky pro život – ať už pozitivně či negativně. InSight má určitě mnoho co nabídnout, ale tří objevů si vědci zatím cení nejvíc.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o tajnou misi NROL-108

Čtvrteční pokus o start Falconu 9 byl zrušen minutu a 53 sekund před startem – na vině byl o trochu vyšší tlak v kyslíkové nádrži druhého stupně. SpaceX se sice ještě snažila využít tříhodinového startovního okna, ale nakonec to inženýři vzdali. Nejbližší termín, kdy by se mohlo letět, je právě pátek – okno je opět tříhodinové a otevírá se v 15:00 SEČ. Uvidíme však, zda to SpaceX zkusí už dnes, nebo zda sáhne po delším odkladu. Ať už bude platit kterákoliv z těchto možností, my budeme určitě připraveni pokrýt start živým komentářem. Pokud tedy máte čas a chuť, zveme Vás k jeho sledování.

ŽIVĚ: Projekt OneWeb po klinické smrti opět ožívá

Před několika měsíci vyhlásila společnost OneWeb bankrot a zdálo se, že z nadějného projektu, který měl pokrýt svět spolehlivým připojením k internetu nebude nic. Nad projektem však naštěstí převzala ochranná křídla britská vláda, která společně s dalšími investory umožnila celý program oživit. A asi neexistuje lepší důkaz těchto slov, než skutečnost, že se na ruském kosmodromu Vostočnyj chystá start rakety Sojuz 2-1b, která by odsud měla v pátek ve 13:26 SEČ vynést dalších 36 čerstvých družic. V tomto článku můžete sledovat oficiální přímý přenos.

Solar orbiter ukazuje své možnosti

Vizualizace sondy Solar orbiter.

Nejnovější data z evropské sondy Solar orbiter ukazuje, že její citlivé přístroje odhalily první přímé propojení mezi jevy, které probíhají na povrchu Slunce a projevy těchto jevů v meziplanetárním prostoru kolem sondy. Vědci se také dočkali nových informací o slunečních „táborácích“, kosmickém počasí a rozpadajících se kometách. „Nemohu být více spokojen s výkonem Solar Orbiteru a týmů, které se starají o jeho přístroje i o sondu samotnou,“ rozplýval se Daniel Müller, který je členem evropského týmu kolem této sondy a dodal: „Letos to navíc bylo kvůli ztíženým podmínkám skutečné týmové úsilí. Nyní konečně vidíme, že se toto úsilí skutečně vyplácí.“

Slovensko prodloužilo smlouvu s ESA

Vláda SR schválila tuto středu návrh na prodloužení smlouvy o spolupráci s ESA o 18 měsíců, do 08/2022. Původní smlouva byla platná do 02/2021. 17. prosince 15:00

Úspěšný indický start

Raketa PSLV-XL dnes v 11:11 SEČ vynesla na dráhu přechodovou k dráze geostacionární komunikační družici CMS-01. 17. prosince 14:15

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední letošní přenos s tajemstvím

Rok 2020 se pomalu chýlí ke konci a stále častěji tak budeme narážet na přívlastky „poslední letošní“. Dnes bychom vás rádi pozvali ke sledování s největší pravděpodobností posledního letošního komentovaného přenosu. A rovnou půjde o zajímavý moment. Falcon 9 vyrazí na misi s prvním stupněm, který už letěl 4× a tentokrát vynese utajený náklad pro národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO. Cílovou dráhu jako obvykle neznáme, ale spekuluje se o nízké oběžné dráze, jelikož se první stupeň bude vracet na pevninu. Start je zatím plánován na čtvrtek v 15:00.

Po 44 letech máme na Zemi nové vzorky z Měsíce

22. srpna 1976 přistálo na Zemi návratové pouzdro sovětské sondy Luna 24. V jeho útrobách se ukrývalo 170,1 gramů vzorků povrchových a podpovrchových hornin. Program Luna měl připravené i další mise, ale v důsledku vysokých finančních nákladů byl koncem roku 1976 předčasně ukončen. Zájem lidí o Měsíc tak opadl a dlouhé desítky let na povrchu našeho průvodce nic měkce nepřistálo – jen občas se na jeho oběžnou dráhu vydala nějaká sonda. Až v prosinci 2013 zde měkce přistála čínská sonda Chang’e 3, která tak ukončila tuto pauzu. A čekání na nové vzorky z Měsíce ukončila o 7 let později další čínská sonda – Chang’e 5 – její návratové pouzdro se vzorky přistálo na Zemi 16. prosince večer našeho času.