Nový rok je tu a lidé se ptají, co jim přinese, na co se mohou těšit a co se očekává. Dělají to lidé všech zájmů a výjimku netvoří ani fanoušci kosmonautiky. Na našem webu se stalo již tradicí, že v prvních dnech nového roku vydáme článek, který se pokouší shrnout alespoň ty nejočekávanější momenty nastupujícího roku. I letos Vám přinášíme takový souhrn a jako vždy je potřeba upozornit, že v kosmonautice mohou kromě těch očekávaných událostí přijít i ty nečekané, které nás překvapí ať už pozitivně či negativně. Věřme, že v roce 2020 bude více těch pozitivních.
Nebudu chodit kolem horké kaše – rok 2020 si bez diskuse zaslouží označení Rok Marsu. Ještě nikdy totiž neměly k rudé planetě vyrazit hned čtyři mise od čtyř kosmických agentur. Mezi 17. a 25. červencem by měly ze čtyř různých kosmodromů odstartovat projekty, jejichž cílem je Mars. Už 17. července má z Mysu Canaveral na Floridě odstartovat Atlas V (konfigurace 541), který ponese vozítko Mars rover 2020 – to bude pátrat po dávném životě a udělá první krok k dopravě vzorků na Zemi. A aby toho nebylo málo, poveze s sebou i technologický demonstrátor vrtulníku pro let v atmosféře Marsu. Jen o 6 dní později má z kosmodromu Wenčang na ostrova Hainan odstartovat nejsilnější čínská raketa Dlouhý pochod 5 – pod jejím aerodynamickým krytem najdeme misi HX-1 (Huoxing – českou transkripcí Chuo-sing). Ta je tvořena orbiterem a roverem. Jde o vůbec první čínskou misi k Marsu a hned půjde o pokus o přistání!
Na 25. července je zatím plánován start Protonu-M z Bajkonuru. Nákladem nebude nic menšího než evropsko-ruská mise ExoMars 2020. Tu tvoří ruská přistávací plošina kozáček (s českým přístrojem WAM) a evropské vozítko Rosalind Franklin. Jeho úkolem bude pátrat po stopách života, čemuž pomůže i dvoumetrový skládací vrták schopný odebrat vzorky z hloubky, která není spalována kosmickým zářením. Čtvrtým projektem do party je Hope (alias Al-Amal) z produkce Spojených Arabských Emirátů. Jde o orbiter Marsu, který vynese japonská raketa H-IIA. Přesný termín startu této mise však zatím nebyl zveřejněn.
Nášup misí od Marsu tedy bude úctyhodný a máme se na co těšit, ale tím výčet startů vědeckých misí nekončí. Čína by chtěla koncem roku s pomocí rakety Dlouhý pochod 5 vynést k Měsíci sondu Chang’e 5. Ta má na Měsíci přistát, odebrat vzorky a dopravit je na Zemi. Půjde o první vzorky z Měsíce, které se dostanou na Zemi od roku 1976, kdy se vrátilo pouzdro mise Luna 24.
Evropané se již těší na misi Solar Orbiter, kterou má v únoru vynést z Floridy Atlas V. Úkolem této sondy bude ve spolupráci s Parker Solar Probe prozkoumat Slunce a nahlédnout třeba na jeho póly. Nutno poznamenat, že na této sondě má nemalý podíl i Česká republika. Koncem roku chce Indie složit lunární reparát – lander a rover tvořící misi Chandrayaan 3 by měly přistát na Měsíci a pomoci jej lépe prozkoumat.
Tolik tedy ty nejvýznamnější vědecké starty plánované na rok 2020. Zapomínat bychom ale neměli ani na mise, které již v kosmickém prostoru jsou a v letošním roce jistě přinesou mnoho zajímavých objevů. Na Parker Solar Probe čekají tři průlety perihelem (26. ledna, 7. června a 27. září). První dva průlety budou ve vzdálenosti 19,4 milionu kilometrů od Slunce, ale ten poslední bude díky průletu kolem Venuše (11. července ve vzdálenosti 834 km od planety) jen ve výšce 14,2 milionu kilometrů.
Sonda Juno proletí sedmkrát periapsidou u Jupiteru (17. února, 10. dubna, 2. června, 25. července, 16. září, 8. listopadu a 30. prosince) a evropsko-japonská mise BepiColombo zažije 13. dubna gravitační manévr u Země a 16. října proletí kolem Venuše. Na červenec je zatím plánován odběr vzorků sondou OSIRIS-REx z planetky Bennu a v prosinci má na Zemi přistávat návratové pouzdro sondy Hayabusa 2 s materiálem z planetky Ryugu. Nejrůznější teleskopy budou studovat hluboký vesmír, objevovat či studovat exoplanety a i družice na oběžné dráze Marsu budou mít plné integrované obvody práce. Vozítko Curiosity se bude kromě tradiční vědy těšit na únor příštího roku, až na Marsu přistanou nové sondy.
V roce 2020 se můžeme těšit na premiéru několika nových raket. Možná už v lednu zažijeme první let malé rakety LauncherOne vypouštěné zpod letadla a ve stejném období by mohla vzlétnout i první malá indická raketa SSLV. V únoru si možná odbude svou premiéru raketa Firefly Alpha a v březnu čínská Ceres-1. Na druhé čtvrtletí cílí premiéra nové evropské rakety Vega-C. Bez bližšího termínu, ale jistě na rok 2020 cílí i premiéra japonské rakety H3, která má stát méně než aktuálně provozovaná H-II a zapomenout nesmíme ani na čínskou raketu Kchuaj-čou 11.
Na první pololetí je plánován testovací let Angary A5 s horním stupněm Briz-M, ve stejném období chce Tchaj-wan otestovat raketu Hapith V a Čína zase otestuje raketu Dlouhý pochod 5B, při jejíž premiéře má být vynesena kabina nové lodi pro posádku. V červenci si má svou premiéru odbýt jihokorejská raketa Blue Whale 1 a ve třetím čtvrtletí americká raketa RS1. Před koncem roku by se měla stihnout i premiéra nové evropské rakety Ariane 6. S otazníkem značícím možný skluz na rok 2021 můžeme uvést možnost, že alespoň některá z raket Dlouhý pochod 6A, Dlouhý pochod 8 a Nebula 1 odstartuje na premiérovu misi ještě letos.
SpaceX bude i v letošním roce pokračovat ve vývoji systému Super Heavy – Starship a třeba se dočkáme i nějakých letových zkoušek. Muskova firma chce kromě toho v letošním roce startovat s Falconem 9 minimálně 20× jen pro účely budování megasítě Starlink. Je tedy možné, že letošní rok bude pro SpaceX nejaktivnější v historii. V letošním roce chce také SpaceX začít nabízet služby sítě Starlink prvním zájemcům z USA a Kanady. Podobný cíl má i síť OneWeb, která by chtěla letos vypustit více než 300 družic.
Z technologického hlediska budou jistě zajímavé premiéry meziorbitálního tahače Vigoride nebo družice založené na platformě Photon od Rocketlab. Českou republiku bude reprezentovat dispenzer od SAB Aerospace, který poletí na raketě Vega a umožní jí vynášet více malých družic. Těšit se můžeme i na sdílené mise pro více zákazníků, které počínaje letošním rokem začne nabízet SpaceX. NASA bude i letos pokračovat ve vývoji raket SLS pro první mise programu Artemis, s čímž souvisí i stavba kosmických lodí Orion. Ačkoliv se letos startu nedočkáme, těšit se můžeme na tzv. green run test, tedy statický zážeh centrálního stupně SLS. Vynechat nelze ani očekávané pokroky přípravy na stanici gateway u Měsíce.
K ISS v letošním roce vyrazí hned několik zásobovacích lodí. Je plánováno vypuštění čtyř lodí Progress (MS-14 v dubnu, MS-15 v červenci, MS-16 v září a MS-17 v prosinci), dvou lodí Dragon (CRS-20 v březnu, CRS-21 v srpnu) dvou lodí Cygnus (NG-13 v únoru, NG-14 v říjnu) a jedné lodi HTV-9 v květnu. Na stanici se tak kromě potravin, vědeckých experimentů a dalších běžných nákladů dostane třeba i přechodová komora Bishop od NanoRacks pro komerční využívání.
Na tomto místě většinou přicházel přehled očekávaných pilotovaných misí. Jenže letos je situace komplikovanější než dříve. Obě soukromé kosmické lodě pro posádku, tedy Starliner od Boeingu tak i Crew Dragon od SpaceX jsou v závěrečné fázi certifikace – v letošním roce mají poprvé letět cvičně s posádkou a do konce roku by každá měla zvládnout i jednu ostrou misi. Vše ale komplikuje skutečnost, že tyto termíny se mohou posouvat, na což musí zákonitě reagovat i harmonogram ostatních startů.
V době vydání článku platí, že se na rok 2020 chystají dva starty lodí Sojuz. V dubnu má k ISS vyrazit Sojuz MS-16, což bude mimochodem první pilotovaná mise vypuštěná raketou Sojuz 2-1a. Na palubě bude sedět trojice Nikolaj Tichonov, Andrej Babkin a Chris Cassidy. Na říjen je plánován start Sojuzu MS-17 s čistě ruskou posádkou Anatolij Ivanišin, Ivan Vagner a Nikolaj Čub. Zatím však nelze vyloučit, zda nedojde ke změně posádky a nominaci nějakého Američana.
V únoru by mohla k ISS vyrazit první pilotovaná loď Crew Dragon – zatím půjde ještě o zkušební misi. Na palubě bude dvojice astronautů Douglas Hurley a Robert Behnken, přičemž NASA už domlouvá možnost prodloužení jejich pobytu na stanici. Na první pololetí cílila firma Boeing pilotovanou testovací misi CFT, při které má k ISS letět trojice Michael Fincke Nicole Mann a Chris Ferguson, která tu stráví několik měsíců.
Jakmile firmy dokončí pilotovanou testovací misi, bude jejich certifikační proces u konce a budou se moci zapojit do běžné rotace posádek. Možná už v květnu by tak mohla přijít mise označovaná jako USCV-1, při které bude na ISS dopravena soukromou lodí první dlouhodobá posádka. Touto lodí by měl být Crew Dragon a na jeho palubě by měli být Američané Michael Hopkins a Victor Glover, kterým bude dělat společnost Japonec Sojči Noguči. Starliner by mohl do konce roku vyrazit na misi USCV-2, jejíž čtyřčlennou posádku mají podle neoficiálních informací tvořit Sunita Williams a Josh Cassada z USA, Thomas Pesquet z Francie a Andrej Borisenko z Ruska, přičemž u posledního jmenovaného je otazník. Teoreticky by se letos mohla stihnout i mise USCV-3 v podání Crew Dragonu, ale u té ještě neznáme posádku a navíc je pravděpodobný skluz na rok 2021.
To jsou alespoň ty nejočekávanější momenty roku, na jehož prahu právě stojíme. Jak sami vidíte, rozhodně se nebudeme nudit. Čeká nás celá řada zajímavých momentů, které s Vámi budeme sdílet. Pokud jsme ve výpisu vynechali nějakou událost, na kterou se těšíte, pak se omlouvám – článek není nafukovací a jeho úkolem bylo přinést průřez těmi nejzajímavějšími momenty celého roku.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://www.forbes.com/
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
https://www.space.com/
https://www.nextspaceflight.com/
https://spacenews.com/
https://www.spaceflightinsider.com/
Zdroje obrázků:
https://safety4sea.com/wp-content/uploads/2018/05/2020-Sulphur-cap-e1531905749518.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23499b-16_0.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…0802830cece3d009ac844c50f99f78b8&oe=5E81DBA7
http://sci.esa.int/science-e-media/img/f3/Solar_Orbiter_facing_the_Sun.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/osirisrextagprint2016_0-e1544472830112.jpg
https://www.esa.int/…/artist_s_view_of_vega-c/17559154-2-eng-GB/Artist_s_view_of_Vega-C.jpg
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2019/05/satellite__ANTENNA.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…3-23-2018_final.Stage-Green-Run-Overview.Slide-38.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-30-184247.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/SpaceX-Dm-2.png
Z hlediska kosmonautiky rozhodně letos nuda nebude. Já se těším na Mars, zejména na Čínu, ta tam pošle nejtěžší a současně i komplikovaný lidský výtvor, tím myslím orbiter, lander a rover v jedné sestavě, ačkoli to bude první let Číny k jiné planetě.
Nechcem robiť posla zlých správ. Ale na Marse už dosť misii pohorelo. Ako Rusom, USA tak naposledy zlyhalo pristavanie na Marse ESA.Minulý rok zistili aj v Indii a súkromníci z Izraela, že pristávanie ani na Mesiaci nie je tak jednoduché na prvý krát.
Kvôli Marsu by sa už mohli naštartovať projekty na obnovenie atmosféry vhodnejšej pre život. Ak by stvorili v Marsovskom libračnom bode L1 magnetické pole. Navrhovala to aj NASA. Nevedno ale kto sa ujme takého projektu. Pre jeden štát by to bolo finančne neúnosne. Stvorením takého magnetického poľa by sa ľudstvo získalo skúsenosti s tvorbou záložného magnetického poľa v libračnom bode L1 Zeme. Lebo naše Slnko nebude stále poslúchať, a taká silná slnečná erupcia raz určite znovu zasiahne našu Zem a narobí nesmierne škody. Našej Zemi hrozí znovu aj prepólovanie. A vtedy bude život na Zemi viacej ohrozený. Také magnetické pole v libračnom bode L1 Zeme by mohlo čosi tieniť aj našu obežnú dráhu Zeme a možno aj Mesiaca pre ľudské posádky a satelity. Nemuseli by sme tam vynášať toľko protiradiačnej ochrany a podobne.
Je dobre spočítané, že do miliárdy rokov a možno oveľa skôr, stúpne na Slnku intenzita žiarenia, že sa nám vyparia všetky oceány. Na Zemi nastane to predpovedané biblické peklo, podobné tomu skleníkovému peklu na Venuši. Teda buď sa ľudstvo naučí z libračneho bodu L1 Zeme znižovať žiarenie zo Slnka, alebo sa presťahuje o čosi ďalej na Mars, čo bude oveľa nákladnejšia alternatíva.
Možno by také projekty v libračných bodov oveľa skôr naštartovali na Zemi, ak by sa na Marse našiel historickí život, alebo miernejšia supererupcia zo Slnka zasiahla našu Zem.
Spýtal som sa svojich mladých dcér, či si vedia predstaviť, že naraz by skolabovali elektrické rozvody na dosť dlho. Či si vedia predstaviť, že by varili niekde v lese na ohničku, prali šaty v rukách v rieke.Naraz by boli bez tých mobiloch, počítačov, TV. Vyťahy by nefungovali, do práce často pešo a podobne.
Ad Tonotime:
Pokud si to vaše dcerky neumějí představit, tak doporučuji tábory Rainbow Family, tam to mohou přímo zažít.
Tedy, pokud o to stojí.
Přeji vše dobré a omlouvám se za OT.
Pro některé život bez elektřiny – je nejméně 2 týdenní realita každý rok:
http://indiancorral.cz/o-spolku/taborovy-rad/
Crew Dragon má od konce prosince posunutý 1. pilotovaný let na NET Q2/2020. Mj. to znamená, že od 6. února nejméně 2 měsíce, pokud nedojde k jiným změnám, bude na ISS jen 3členná posádka (kromě několika dnů v dubnu, kdy se budou posádky střídat).
Bude to ještě zajímavé. Musk se už vyjádřil, že loď bude připravena v únoru, ale nedokáže odhadnout, jak dlouho zabere finální příprava.
Dobrý den, v zásobovacích lodích máte dvakrát Progress, asi má být jiná loď.
V.
Cygnus. Již jsem to p. Majerovi napsal (odkaz „Kontaktujte autora článku…“ – doporučuji využívat).
Tak sme boli dvaja, veľmi dobrá pomôcka a autori odpovedajú a opravujú veľmi rýchlo
Bohužel na mém chrombooku se na tento formulář nedostanu, lépe řečeno dostanu, ale odesílací tlačítko (které tam asi někde je) je mimo displej, takže používám komentáře.
Hezký den, díky moc, už jsem to opravil.
Bude to zajímavý rok. Osobně jsem třeba zvědav, zda zvládne Čína přistání (to tedy až 2021) opět na první dobrou jako zatím vše, co podnikla mimo LEO. Pokud ano, tak už opravdu nevím. Mars je úplně o něčem jiném než Měsíc (atmosféra, časové zpoždění) a navíc se nezdržují zkušebními demonstrátory. Narážím na EDM, i když nutno uznat, že TGO tam stejně letěla, tak přibrala ještě pasažéra. Moc nevěřím, že to zvládnou. Přece jen – pochybuji, že s nimi někdo schopný sdílí data a zkušenosti a Rusko v tomto směru nemá co nabídnout.
Čína zvládla přistání na Měsíci “ na první dobrou „, což se nepovedlo nikomu. Na druhou stranu Američané přistáli na Marsu též na “ první dobrou “ a hned 2x v jednom okně a to před padesáti lety s tehdejší technologií, není důvod pochybovat o tom zda je dnes Čína dostatečně technologicky vyspělá. Získávání “ zkušeností “ Made In Evropa či Made In Rusko je nadbytečné. Parametry Marsu a zejména jeho atmosféry jsou dnes naprosto přesně známy, což před padesáti lety ani zdaleka nebylo a možná bylo příčinou proč ruské sondy tedy ve zdraví průlet atmosférou a přistání nepřečkaly. Celá operace se dá snadno modelovat na počítačích, což před padesáti nebylo, pokud nedojde k lidské, výrobní, materiálové či jiné náhodné chybě, není problém.
Příkladně britský Beagle zřejmě v pořádku přistál a misi následně zhatila náhodná mechanická závada.
Tak to jsem moc rád, že není důvod pochybovat o úspěšnosti čínského pokusu a že není problém. Ale i přesto, že je to tak snadné, budu případné podařené přistání považovat za velký úspěch a zatleskám. Stejně jako v případě ostatních.
Úspěšnost nelze samozřejmě zaručit, nahodilé vlivy nelze předem úplně vyloučit. Tu bych kladl hned za Američany, ale před Evropu s Ruskem. V každém případě zhruba za rok budou všechny mise vrcholit a to bude to pravé napětí. Letos budou sice jen odlety a přelet k Marsu, ale i to bude infarktové. Navíc ještě odletí Arabové na Japonské raketě, sice k orbitě Marsu, ale i to bude jistě velice zajímavé.
Hlavne,aby mali tie ťažké nosiče ako Superheavy,Jenisej,SLS.Inak môžu snívať ďalej a to isté dookola na LEO.Teda ak chcú ten Mesiac-Mars.Inak budú stále dychčať na LEO a niekedy nejaký ten automat,čo pôjde hlbšie do slnečnej sústavy.
Ale bez tých ťažkých nosičov to nepôjde a je zbytočné bez nich o niečom hovoriť.A to sa bez debaty musia tie ťažké nosiče postupne upgradovať,aby boli silnejsšie.Aj SS s raptormi ,aj SLS.A o hlbšom vesmíre to bez jadra nepôjde.Positívum,je,že sa to pomaly rozbieha….
Ale moc pomalu. Je to vlastně šnečí tempo. Kosmonautiky sleduj asi 28 let a vlastně žádný pořádný průlom jsem zatím nevyděl. Žádný pořádný let s posádkou dál než Leo. Žádný pohon jen koncepty a návrhy. Žádná zkouška umělé gravitace, žádný pokus o skutečnou hybernaci. Nic, nic – žádné průlomové technologie.
Ono je to tím, že mnoha lidem bohužel splývá realita se sci-fi. Vinou toho mají pokřivená měřítka úspěchů.
Ono je to také o vyjadřování a plánech všemožných odborníků, co měli velké oči. Třeba náš pan Vítek měl kdysi někde rozhovor (začátek 70.let), kde uvedl názor, že stálých základen na Měsíci se dočkáme nejdříve v polovině 80.let. A takových příkladů by se našlo celosvětově určitě dost. Ani odborná veřejnost nečekala, že se bude kosmonautika vyvíjet takto pomalu a těžkopádně.
Kosmický průmysl je celkem obrovský, akorát že většina jsou telekomunikace a dálkový průzkum země. Holt čistou vědu komerční subjekty dělat nebudou a na tu státní zase politici neobhájí výrazné navýšení peněz. A žádný technologický průlom se nekoná, auta tu máme už taky 100 let a sice se výrazně vylepšily, ale copak byl nějaký průlom ?
Hlavný problém sú prachy a politika.Za Apolla to bolo o iných prachoch.A také to už nebude.Možno 2. studená vojna alebo katastrofa.Preto sa aj zapájajú súkromníci,lebo štáty na to nemajú financie,to je celá veda.
Zkuste se podívat, jak je to na poli vědeckých sond. Tam to není takové, jak popisujete.
ad peníze)
uvědomte si, že náklady na ISS (21 let v provozu) a Gateway (skutečný projekt, včetně běžící výroby HW, žádný power point) řádově převyšují náklady na Apollo. A to se týká jen pilotované části letů do Vesmíru. Peníze nejsou problém
ad soukromníci)
nezapojují se proto, že státy nemají peníze. Zapojují se proto, že kosmický výzkumu se z fáze základního výzkumu/ vývoje a čisté věty posunul na úroveň ziskového podnikání.
Kosmického výzkumu se navíc účastnili vždy, ale jako subdovavatelé. Teď začali podnikat na vlastní riziko
“ řádově převyšují náklady na Apollo“
bol by nejaky dokaz o tom, ze naklady na ISS a gateway su radovo vacsie ako na apollo? lebo co som tak rychlo nasiel tak v cenach z roku 2005 sa naklady na apollo odhadovali na 170mld. a v cenach z roku 2010 naklady na ISS 150mld. a do gateway sa este extra velke ciastky nedavali
radovo vyssie znamena min. 10x vyssie a to je ulet, ale mozno mate ine cisla
Dobry Den.
Sleduju tento pořad dlouho a dozvdel se mate 3D tisk. Mam středi školu a mam čast vyskoy skoli debokomeneu. Dyl dobrej, ale pre nekolika lete jsem moskovou zavadu a od te dobi jem doma. Nam doma 3Dtisk (Prusi) neco mi mejde a jsem z toho ovravemej.Jesii by neporadil. Moc dekuji.
Jiri Jakubec
Hezký den,
Váš dotaz je mimo téma článku. Myslím si, že na internetu jsou lidé, kteří 3D tisku rozumí mnohem více než já. Doporučil bych vám nějaké specializované fórum, kde se schází větší množství lidí s tímto koníčkem.
Joj,ako sa začínam tešiť aspoň na SLS,lebo kým bude SS,sa načakáme…. 😀
Príliš veľa snílkov ktorí nerozoznávajú realitu a Sci-Fi.
Ad pbpitko:
Ano, na tomto webu je totiž neobvykle vysoká koncentrace mimozemšťanů, kteří by rádi domů. Ale nevědí o tom.
Také k nim patřím.
🙂
Zas další OT, omlouvám se.
To ještě doznívá Silvestr.
🙂
Ale přecejen….nemáte taky občas pocit, že jste odjinud??
V roku 2020 by mala mat premieru aj cinska raketa KZ-11.
Díky za doplnění, dal jsem to do článku.
Už se nemůžu dočkat léta, až se otevře okno pro lety k Marsu. Přeji všem agenturám úspěch, přesto mě překvapil plán Číny pokusit při prvním letu k Marsu rovnou o přistání. Čína mě již několikrát přesvědčila o tom, že jejich kosmický program je na velmi vysoké úrovni, ale nemohu si nevzpomenout, že téměř polovina všech přistání na Mars se nezdařila. Doufám, že mě číňané opět mile překvapí a že jejich mise HX-1 bude úspěšná. Samozřejmě, stejně jako ty tři další.