Archiv měsíce Březen, 2019

Dnešní výročí: start teleskopu Kepler

Před 10 lety na svou misi odstartoval legendární lovec exoplanet. 7. března 08:00

Výsledky hlasování – Jak to vidíte se starty SLS

1042 hlasů u anketní otázky k misi EM-1, 1014 hlasů k misi EM-2, … 887 hlasů k misi EM-7. Vaše účast v anketě překonala naše očekávání. Vážíme si každého Vašeho hlasu. Nejdříve bychom chtěli poděkovat za to, že jste projevili své názory, a tím nám dali zpětnou vazbu. Anketa vznikla na základě podnětu od jednoho diskutujícího. Protože některé hlasy zaznívají v diskusích více než jiné, rozhodli jsme se, že by bylo dobré znát názory čtenářů jako statistického souboru. Možnost hlasování skončila v neděli 24. února. Nyní tedy můžeme vyhodnotit, jak to zdejší komunita vidí se starty rakety SLS.

Electron v druhé polovině března

Zpoždění startu bylo způsobeno zdržením na straně nákladu (testovací družice R3D2). Nyní však již probíhá integrace. 6. března 22:05

Počet astronautů na ISS se vrátí do normálu

11. října 2018 startovala z Bajkonuru raketa Sojuz-FG s pilotovanou lodí Sojuz MS-10. Vinou selhání čidla na jednom ze čtyř urychlovacích bloků však došlo k havárii a Alexej Ovčinin s Nickem Haguem se zachránili jen díky aktivování záchranného systému. Jelikož jejich loď nedoletěla k Mezinárodní kosmické stanici, musel být dočasně zredukován počet členů dlouhodobých posádek na ISS. Zatímco běžně zde pobývá šest lidí, tak v posledních pěti měsících to byl jen poloviční počet. Výjimkou bylo pouze několik dní mezi 3. a 20. prosincem loňského roku, kdy stanici obývalo šest lidí. Třetího totiž přiletěla tříčlenná posádka Sojuzu MS-11, která je na stanici dodnes a 20. prosince odletěla posádka Sojuzu MS-09, která se vracela po půlroční misi. Již příští týden by se ale situace měla vrátit do starých dobrých kolejí se šesti kosmonauty.

Europa Clipper bez komplexního magnetometru

Růst nákladů vedl ke zrušení vývoje ICEMAG (charakterizujícího hlubinné struktury měsíce Europa). Bude nahrazen jednodušším zařízením. 6. března 6:45

Z ISS se prozkoumá kosmické počasí

Americká agentura NASA vybrala novou vědeckou misi, která vědcům pomůže lépe porozumět systému kosmického počasí. V ideálním případě by nabyté znalosti mohly pomoci tyto jevy a jejich změny lépe předpovídat. Kosmické počasí umí výrazně ovlivnit nejen fungování družic, ale i ohrozit zdraví astronautů. Ani lidé na Zemi nejsou před účinky tohoto fenoménu plně chráněni. Kosmické počasí umí narušit rádiovou komunikaci a v extrémních případech ničí i elektrické sítě. Ostatně o tom, co dokáží takzvané výrony koronální hmoty napáchat, jsme psali předevčírem v článku o evropské misi Lagrange. Dnes se podíváme na americký projekt, který by chtěl tento jev lépe prozkoumat.

Příprava na první komerční start Falconu Heavy

Vizualizace startu Falconu Heavy bez lodi Dragon

V sobotu 2. března odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9 s prvním exemplářem lodi Crew Dragon. Jak jsme ale psali v nedávném článku, tak tohle historické odpaliště čeká v letošním roce ještě několik mimořádně atraktivních startů. Tím nejbližším je mise Arabsat-6A, na kterou má vyrazit Falcon Heavy. Ten si sice svou premiéru odbyl už vloni v únoru, ale tehdy šlo jen o zkušební misi, která měla prověřit fungování nejsilnější rakety současnosti v ostrém provozu. Teď, když mise DM-1 odstartovala, se můžeme začít naplno věnovat přípravám na Falcon Heavy. Podle všeho se zdá, že přípravy začaly jen pár hodin po startu Falconu 9 s Crew Dragonem.

Beresheet poslal fotku

Takto vypadá Země z pohledu izraelské měsíční sondy z výšky 37 600 km. 5. března 14:44

Haybausa 2: dechberoucí video z odběru

Podívejte se na tento úžasný záznam odběru vzorku z planetky Ryugu. Záznam je 5× zrychlen. 5. března 12:12

Svět nad planetou (21. díl)

Emblém projektu Juno

Když se reklamní kampaň objevila v britském mediálním prostoru, vypadalo to trochu jako nejapný vtip. Rádia, televizní stanice i tisk publikovaly inzeráty, jež byly mnohdy téměř směšné. „Hledá se astronaut. Zkušenosti nejsou potřeba,“ to byla jedna z výzev, které v červenci 1989 zaplavily Británii. Nicméně inzeráty a reklamy byly míněny zcela vážně. Lákaly zájemce na participaci v „Juno“, tedy projektu, jenž si vytyčil za cíl dostat Brita do vesmíru. Jednalo se čistě o záležitost privátního sektoru, konsorcium firem doufalo, že bude schopno celou věc zafinancovat, ať už vlastními prostředky nebo třeba loterií. Dohoda o týdenním letu britského občana na stanici Mir byla podepsána mezi firmou Antequera, Ltd., která byla založena, aby oficiálně zaštítila projekt, a sovětskou stranou 29. června 1989. Sídlo Antequera, Ltd. záhy po vypuknutí kampaně zaplavily přihlášky ze všech koutů Velké Británie. Nakonec jich dorazilo přes 13 000, přičemž věkový rozptyl pretendentů sahal od šestiletého školáka po čtyřiasedmdesátiletou penzistku. Bylo samozřejmě třeba stanovit nějaké limity a požadavky. Do dalšího kola výběru tedy postoupilo 5 000 kandidátů, jejichž věk se pohyboval mezi 21-40 roky. Do třetího kola, jež zahrnovalo i medicínské testy v Londýně, pak postoupilo pouhých 150 osob. Počet se následně začal dále snižovat, ze 150 zbylo 32, z nich pak jen 16 a po návštěvě sovětských specialistů nakonec zůstali poslední čtyři finalisté, tři muži a jedna žena. Vzhledem k tomu, že z oněch tří mužů byli dva vojáci a jeden letecký inženýr, bylo by možné očekávat, že souboj o místo v Sojuzu bude čistě mužskou záležitostí…