Archiv měsíce Leden, 2019

EU Space Surveillance and Tracking

Konsorcium pro sledování satelitů se rozrostlo o Rumunsko, Portugalsko a Polsko, které do něj zapojí 19 teleskopů rozmístěných po celé zeměkouli. 14. ledna 10:10

Zkušební raketa Callisto pomalu, ale jistě ožívá

Francouzská kosmická agentura (CNES) a Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) chtějí hlouběji zhodnotit přínosy obnovitelných technologií a postupně získat znalosti k znovupoužitelnému využití kosmických nosičů. K tomu jsou však nezbytné zkušenosti, které se Evropa bude snažit získat prostřednictvím jednostupňového raketového demonstrátoru. Ten by měl otestovat kritické technologie v reprezentativním prostředí, tak aby se v budoucnu daly využít v mnohem větším měřítku. Technologické postupy budou propojeny zároveň i s těmi provozními, aby ověřily, zda je podobný koncept vůbec proveditelný a pro koncové zaměření rentabilní. Úkolem bude taktéž identifikovat možná další vylepšení. Vyvíjený zkušební demonstrátor se nazývá Callisto a začít testovat se má od roku 2021.

Linkspace staví přistávací plochu

V Číně oficiálně započala práce na první přistávací ploše pro rakety Linkspace. Zdroj  13. ledna 23:56

Dragon oddělen

Loď byla staniční paží odpojena od ISS, blíží se odlet, NASA TV bude vysílat živě (ale bez komentáře – kvůli shutdownu). Dragon přistane poprvé v noci. 13. ledna 23:30

Jediný ruský vědecký teleskop v problémech

Ruská kosmonautika se mohla od roku 2011 chlubit teleskopem Spektr-R, který v rámci širšího projektu RadioAstron umožňoval radiová měření vzdálených vesmírných zdrojů. Pro Rusko byl tento teleskop s anténou o průměru deseti metrů jediným vědeckým projektem posledních let, ale nyní jej potkaly komplikace. Tři a půl tuny těžké zařízení na silně protáhlé oběžné dráze (10 651 × 338 541 km) přestalo odpovídat na pokyny pozemních operátorů. Nikolaj Kadaršev, šéf střediska RadiAstron však avizuje, že teleskop stále posílá data z měření. Podle Jurije Kovaleva, šéfa výzkumného týmu, však aktuální problém znemožňuje zaměřit se na konkrétní úkol.

Kosmotýdeník 330 (7.1. – 13.1.)

Od vydání předchozího Kosmotýdeníku utekl přesně týden a je tedy čas na vydání nové. Začneme hlavním tématem, které se bude věnovat pokročilé platformě pro telekomunikační družice, jež má dle svých tvůrců zcela proměnit dosavadní přístup pro stavbu a provozování družic. Dále se podíváme na odvrácenou stranu Měsíce za sondou Chnag’e 4, nevynecháme ani dva starty raket CZ-3B a Falconu 9 a místo zbude i na další rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Firefly Aerospace pilně pracují

Společnost připravuje test motoru Lightning určeného pro horní stupně svých raket. Testovat se bude také natáčení trysky během zážehu. Zdroj 12. ledna 19:19

Dragon přistane poprvé v noci

Původně se měla kosmická loď Dragon vrátit od Mezinárodní kosmické stanice na Zemi už ve čtvrtek večer, ale v Pacifiku bylo špatné počasí a proto byl odlet odložen na americké nedělní ráno. Místní neděle termín stále platí, jen s tím rozdílem, že se Dragon nevrátí ráno, ale večer místního času. Důvodem je snaha využít lepších podmínek, které panují v jiné části Tichého oceánu, než jaká byla původně plánovaná. Posunutý čas odletu však s sebou přinese jeden unikát – vůbec poprvé totiž bude Dragon přistávat v noci a za tmy proběhne i jeho vylovení. Z technického hlediska rozhodně nejde o překážku – systémy pro přistání jsou na okolním světle nezávislé, ale dost možná se můžeme těšit na nezvyklé fotografie.

SpaceX bude propouštět

V publikovaném stanovisku je (propouštění cca 600 pracovníků) představeno jako preventivní zeštíhlení umožňující soustředění na nákladný vývoj který SpaceX čeká, vč. konstelace Starlink. 12. ledna 6:35

Operátoři řeší problém s kamerou Hubbleova teleskopu

Scéna z IMAX 3D filmu natočená ve vesmíru z nákladového prostoru raketoplánu během servisní mise u Hubbleova vesmírného teleskopu.

Částečné omezení provozu amerických federálních agentur může zkomplikovat snahy o řešení nedávno objeveného problému. Ten se týká jednoho z hlavních vědeckých přístrojů Hubbleova teleskopu. Specialisté jsou ale optimističtí a věří, že se kameru podaří vrátit do běžného provozu, kdy bude sbírat cenná vědecká data. Přístroj Wide Field Camera 3 je ve své podstatě zodpovědný za téměř polovinu vědeckých pozorování. Od úterka 8. ledna je však mimo provoz kvůli softwarově objevené závadě v elektronickém systému jednoho ze dvou pozorovacích kanálů. Konkrétně se jedná o kanál zodpovědný za sledování v ultrafialové a viditelné části spektra. Kanál sledující v infračervené části spektra je podle všeho nedotčen.