Archiv měsíce Srpen, 2014

Nejdokonalejší civilní snímkovací satelit

O přesnosti armádních snímkovacích družic můžeme jen spekulovat, jelikož je halí velmi obtížně prostupná tma informačního embarga. Naštěstí jsou tu ale civilní satelity, které se také věnují snímkování zemského povrchu. Prim mezi těmito společnostmi hraje americká firma DigitalGlobe, která provozuje hned několik snímkovacích družic. Jejich flotilu by měl už za pár desítek hodin doplnit další satelit. A rozhodně se nebude jednat o žádné slabé ořezáváko. Půjde rovnou o nejvýkonnější snímkovací družici v civilní sféře!

Kosmotýdeník 99. díl (4.8. – 10.8.2014)

Nedělní poledne již tradičně patří souhrnu toho nejzajímavějšího, co se za posledních sedm dní odehrálo v kosmonautice – kosmotýdeníku. Dnes nás čekají dvě velká témata a několik malých. V první řadě se podíváme na velký úspěch Evropské kosmické agentury, které se podařilo navést sondu Rosettu na orbitu komety. V druhé zprávě se podíváme na dění kolem SpaceX, plánech na její nový kosmodrom, místo pro budoucí přistávání prvních stupňů jejich raket, nebo nový záznam z dosednutí jednoho z prvních stupňů na hladinu oceánu. Nebude samozřejmě chybět ani menší souhrn zpráv. Přeji příjemné čtení.

Na Cassini čeká největší zážeh za poslední roky

Sonda Cassini patří mezi nejúžasnější kosmické výtvory. Její mise byla již několikrát prodloužena a nedávno jsme oslavili neuvěřitelných deset let pobytu u Saturnu. Jenže žádná mise netrvá věčně a i konec Cassini se nezadržitelně blíží. Do doby, než tohohle vytrvalce zařadíme do zlaté historie kosmonautiky sice zbývá ještě několik let, nicméně palubní zásoby paliva pomalu dochází. Vědci se s ním proto snaží šetřit, jak to jen jde a v maximální míře využívají například gravitační praky u jednotlivých saturnových měsíců.

Hurikánová sezóna je v plném proudu

Pokud bychom hledali nějakou oblast, kde je nejlépe vidět přínos kosmonautiky do běžného života, na předních místech seznamu by se jistě vyskytla meteorologie. Především pak ta extrémní – vzorným příkladem toho je aktuálně probíhající hurikánová sezóna, které jsme se na našem webu již věnovali. Jak to tedy momentálně vypadá nad Pacifikem, konkrétně u Havaje. Které družice vlastně vědcům pomáhají získávat cenná data, ze kterých se dá určit další vývoj ničivého živlu? O tom pojednává dnešní článek.

Kosmonautické kvízy 6. díl – SpaceX

Dnes je čtvrtek a tyto dny na našem blogu během prázdninových měsíců patří kvízovým článkům. I dnes jsme pro Vás připravili jeden tématický kvíz – tentokrát se bude dvacet otázek točit kolem soukromé společnosti SpaceX, která před pár lety vlétla jako štika do poměrně ospalého rybníka a v současné době patří mezi nejrychleji se rozvíjející kosmické subjekty – zásobuje Mezinárodní vesmírnou stanici, vynáší telekomunikační družice a navíc vyvíjí nové technologie.

ExoMars – mise snů, o které (zatím) jen sníme

Navzdory nepochybně vzrušujícím, probíhajícím, připravovaným i plánovaným misím k planetám, asteroidům či kometám, zůstává planeta Mars nadále favoritem průzkumu Vesmíru za hranicemi našeho Měsíce. První vlna všeobecného zájmu o průzkum Rudé planety sondami se zvedla po té, co na Zemi dorazily první snímky povrchu pořízené sondami Viking. Další, širokou veřejností vnímaný, skok znamenala spanilá jízda vozítka Sojouner po povrchu planety v rámci mise Pathfinder.

Vesmírné osudy 66. díl – Robert Gilruth

"Meatball"- původní logo NASA

Po vypuštění první americké družice zásluhou týmu kolem Werhnera von Brauna odstartovaly skutečné závody o získání prestiže v kosmickém výzkumu. V Sovětském svazu byly karty poměrně jasně rozdány ve prospěch geniálního manažera Sergeje Koroljova, avšak Spojené Státy se ocitly na rozcestí. Zatímco o vynesení první družice na orbit se postaral Werhner von Braun, spadající pod armádu, druhý úspěšný pokus v rámci programu Vanguard mělo na kontě námořnictvo. Ale pokud měly mít závody o vesmír jasnou koncepci, která z těchto dvou složek branné moci bude mít hlavní slovo? Eisenhowerově administrativě se ovšem příliš nezamlouval koncept vojenského střihu. Hlasy vědecké obce a kritiků dobývání vesmíru v režii ozbrojených sil nabíraly na síle a nakonec bylo rozhodnuto, že jádro vesmírného programu zůstane v civilních rukou. Ale jak má vypadat organizace, která by se měla o tak rozsáhlý a komplexní program starat? Jednoduché řešení navrhnul viceprezident Richard Nixon: organizace, která má zkušenosti, personál a zázemí přece už existuje! Stačí ji jen podpořit a uvolnit jí ruce. 29. července 1958 příslušné dokumenty prošly Kongresem, prezident Eisenhower přidal svůj podpis a 1. října oficiálně začala existovat organizace, stojící na základech NACA. Nová agentura dostala do vínku název „NASA“ (National Aeronautics and Space Administration- Národní správa pro letectví a vesmír). A jednou z klíčových postav v hierarchii nově vzniklé organizace se stal vysoký, ale mírně nahrbený a předčasně holohlavý čtyřicátník, mluvící klidným basem. Bob Gilruth se dočkal své hvězdné hodiny. Hodiny, která nakonec trvala téměř patnáct let a byla ověnčena neslýchanými úspěchy…

Strasti a slasti kosmického astrometra

sun shield fully deployed kredit: esa.int

18. července bylo oficiálně ukončeno uvádění do provozu jedné z nejkomplikovanějších, ale také nejočekávanějších astronomických misí posledních desetiletí. Samozřejmě mám na mysli astrometrickou družici Gaia Evropské kosmické agentury ESA, která má za cíl zmapovat zhruba miliardu hvězd Mléčné dráhy s dosud nevídanou přesností. O této misi jsem už jednou pro kosmonautix psal, předchozí článek se týkal zejména základního popisu mise. Článek si můžete přečíst zde. Článek, který právě čtete, má pak za cíl velmi stručně přiblížit události od startu Gaiy, až po její uvedení do plného vědeckého provozu.

Uvést Gaiu do plného provozu nebylo lehkou záležitostí a objevily se i problémy, které vedly k dvouměsíčnímu skluzu oproti původnímu časovému plánu. Nakonec byly všechny problémy, které se daly rychle vyřešit vyřešeny a ty zbývající nikam neutečou. Od posledního červencového pátku (25.7.) pozoruje Gaia oblohu ve speciálním ekliptickém módu, během kterého pravidelně sleduje vybrané hvězdy, pro budoucí kalibraci dat. 22. srpna pak přejde do běžného režimu skenování celé oblohy.

Kosmotýdeník 98. díl (28.7. – 3.8.2014)

Nedělní oběd se již jistě připravuje, nebo právě jíte a my jsme vám mezitím pro vás připravili další porci kosmotýdeníku, tedy souhrnu týdenních zpráv, které se objevily v rámci posledních sedmi dní na poli kosmonautiky. Dnes se podíváme třeba na start nového satelitu GPS, a jak ovlivnil spor mezi SpaceX a ULA. Dále prozkoumáme poslední let evropské zásobovací lodě ATV. Podíváme se i na planety Mars a Merkur, kde u jejich průzkumníků došlo k zajímavým rekordům a neopomeneme třeba ani další novinky z cesty sondy Rosetta. Ať se vám kosmotýdeník líbí.

Curiosity dostane důstojného nástupce

V kosmonautice platí, že se vždy musí myslet do budoucna. Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už téměř dva roky, ale už nyní je potřeba přemýšlet o tom, co přijde po něm. Jaká laboratoř by měla nahradit aktuálního miláčka fanoušků kosmonautiky. NASA proto už delší dobu avizovala, že připravuje nástupce slavného vozítka. Zatím jej známe jen pod krycím označením Rover 2020 podle roku, kdy se má k Marsu vydat. V tomto týdnu přišel v rámci tohoto projektu významný předěl – NASA oznámila, jaké vědecké přístroje na vozítku poletí. Na dalších řádcích si je proto postupně představíme.