Apex
Společnost Apex získala více než 200 milionů dolarů na rozšíření vlastních výrobních kapacit pro družice a 5. června oznámila kolo financování, které podle slov společnosti téměř zdvojnásobilo hodnotu výrobce na 2,3 miliardy dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Apex získala více než 200 milionů dolarů na rozšíření vlastních výrobních kapacit pro družice a 5. června oznámila kolo financování, které podle slov společnosti téměř zdvojnásobilo hodnotu výrobce na 2,3 miliardy dolarů.
Společnost Amazon koncem tohoto měsíce vynese při startu rakety Ariane 6 svůj dosud největší počet širokopásmových družic Amazon LEO s využitím modernizovaných nosičů.
Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.
Společnost Axiom Space 4. června oznámila, že do svého nejnovějšího kola financování přidala více než 175 milionů dolarů, přičemž se k investorům společnosti připojila největší japonská banka.
Společnost Muon Space 3. června oznámila uvedení družicové platformy třídy Starship, která byla od základů navržena tak, aby splňovala požadavky rozvíjejícího se trhu s orbitálními datovými centry. První spuštění je plánováno na rok 2028 po zajištění zákazníků.
Společnost AST SpaceMobile očekává, že nedávná exploze na rampě společnosti Blue Origin zpozdí její konstelaci pro přímé přenosy dat do chytrých telefonů o tři až šest měsíců, uvedla investiční banka William Blair ve své výzkumné zprávě o akciích.
Společnost SpaceX plánuje v rámci své primární veřejné nabídky akcií získat nejméně 75 miliard dolarů, čímž by se hodnota společnosti zvýšila na více než 1,75 bilionu dolarů.
NASA stahuje návrh na přepracování své strategie přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice na komerční stanice, který byl ostře kritizován společnostmi, které tyto stanice vyvíjejí.
Výzkumníci volají po zvýšené pozornosti a lepší ochraně před rostoucím zaváděním exotických materiálů do zemské atmosféry v důsledku opětovného vstupu družic do atmosféry, zejména v éře megakonstelací.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Už od roku 1999 krouží kolem Země americká sonda Terra, která se zaměřuje na snímkování Země. Na její palubě bychom našli pět vědeckých přístrojů, přičemž dnes nás bude nejvíce zajímat ASTER (Advanced Spaceborne Thermal Emission and Reflection Radiometer), který vznikl v Japonsku pod křídly tamního ministerstva pro ekonomiku, obchod a průmysl (METI). Tento přístroj měl původně pracovat po dobu pěti let, ale stále jej nepotkala žádná závažná vada a satelit i jeho přístroje tak už fungují více než 16 let. Nyní se ale objevila výrazná změna v metodice nakládání s daty.
Explózie, pri ktorých dochádza vo vesmíre k fatálnej deštrukcii satelitov a kozmických lodí sú často vďačnou témou sci-fi. Na zemskej orbite sú však nepríjemnou realitou, ktorej dôsledkom nemusí byť len strata dôležitého a drahého satelitu, ale aj radikálny príspevok k nárastu kozmického odpadu s potenciálnou možnosťou budúceho ohrozenia ďalších satelitov, či dokonca pilotovaných kozmických letov. V tomto článku sa bližšie pozrieme na desať najničivejších explózii umelých družíc, ktoré sa odohrali na zemskej orbite.
První díl našeho seriálu Pohled pod kůži se věnoval základnímu konstrukčnímu řešení evropsko-ruské sondy TGO, která momentálně letí k Marsu a setkal se s mimořádně kvalitními ohlasy od Vás, čtenářů. to je pro nás velmi potěšující a proto Vám nyní přinášíme pokračování, které zůstane zaměřené na sondu TGO, ale tentokrát bude řeč o vědeckých přístrojích, které bychom naši na její palubě. Úkolem této sondy je pátrat po přítomnosti plynů, které jsou v atmosféře Marsu málo zastoupené. Doufáme, že se Vám bude tento díl líbit stejně, jako ten předchozí.
Tento článek začne trochu netradičně – malým pohledem do fungování redakce našeho blogu. Někdy se nové seriály rodí dlouhé týdny – promýšlí se, jak je nejlépe pojmout a z jakých zdrojů čerpat, jindy zase stačí dobrý námět a nápad na seriál vykvete prakticky sám. Právě druhý případ nastal u článku, který právě čtete. Oficiálně jde o první díl nepravidelného seriálu, který si klade za úkol přinášet trochu detailnější technické informace o nově vypuštěných kosmických sondách. Všechno to začalo tím, že portál spaceflight101.com vydal sérii čtyř článků, ve kterých důkladně rozebírá technické aspekty sondy TGO a pouzdra EDM, tedy dvou součástí mise ExoMars 2016. Při pohledu na tyto články jsme si řekli, že by byl hřích nepřeložit je do češtiny a neumožnit k nim našim čtenářům přístup.
Náš seriál Zlaté české ručičky, který se zaměřuje na působení Čechů, kteří se aktivně podílejí na vývoji kosmických technologií by se minimálně pro tento díl mohl dočasně přejmenovat na Zlaté české hlavičky. Dnes se totiž budeme věnovat systému, který by mohl najít uplatnění v mnoha oborech – od přesného obrábění materiálů, což je činnost která se hodí i při stavbě kosmických sond, tak i při vlastní kosmické činnosti – třeba při odběru vzorků z různých vesmírných těles. V tomto článku najdete rozhovor s panem Michalem Roseckým, který je autorem inovativní technologie a členem týmu, který s tímto návrhem přišel.
Tento článek bude pro náš portál poměrně specifický. Když jsem se před několika lety rozhodoval, co si dám do podpisu svého profilu na našem diskusním fóru, napadlo mne vytvořit malou grafiku, která se týká aktuálně probíhající expedice na ISS. Po kliknutí na daný obrázek se uživatel dostane na vlákno, které se týká dané expedice. Když jsem s touto tradicí začal, probíhala na Mezinárodní vesmírné stanici dlouhodobá expedice s pořadovým číslem 28. Nyní jsme se dostali již k číslu 46 a já si do zásoby připravil obrázky až do nejvzdálenější, dosud známé expedice, která má číslo 51. V tu chvíli mne napadlo, že by pro některé naše čtenáře mohlo být zajímavé podívat se na kompletní sbírku těchto obrázků. A proto vznikl tento článek.
Je tomu už vyše týždeň, čo Severná Kórea úspešne vypustila na zemskú orbitu svoj v poradí druhý satelit. Podobne ako pri predchádzajúcom pokuse z roku 2012 vyvolal aj súčasný štart ostré medzinárodné reakcie prameniace hlavne z obáv o zneužitie raketovej technológie na vojenské účely. Do akej miery sa ale naozaj treba obávať severokórejských kozmický pokusov, aká je minulosť, súčasné možnosti a prípadné plány tejto totalitnej krajiny na poli kozmonautiky? Tieto odpovede sa pokúsime nájsť v nasledujúcom článku. Aj bez zbytočného zachádzania do politiky môžeme hneď na začiatku otvorene povedať, že história severokórejskej kozmonautiky je tak ako aj štát samotný plná kontroverzii, zahmlievania a dokonca otvorených klamstiev. Začalo sa to už v 60. rokoch minulého storočia, keď Severná Kórea prostredníctvom vojenskej pomoci Sovietskeho zväzu a Číny získala prvé kontakty s modernou raketovou technológiou, hoci podľa všetkého spočiatku len prostredníctvom taktických striel krátkeho doletu. Z politických dôvodov už vtedy nebolo Severokórejčanom umožnené dostať sa k výkonnejším balistickým raketám. K výraznejšiemu posunu na poli raketových technológii sa tak Severná Kórea dostala prekvapivo vďaka Egyptu, od ktorého na konci 70. rokov získala kompletné sovietske balistické systémy typu R-17 (známejšie
Velmi často dostáváme od našich čtenářů různé dotazy. Poměrně často mezi nimi nacházíme i otázky, které se točí kolem toho, jak je Česká republika aktivní na poli vývoje kosmických technologií. Mladé lidi, kteří si vybírají školy, na které nastoupí, zase zajímá, jestli je možné získat v České republice práci v oboru, který souvisí s kosmonautikou. Abychom ještě více rozšířili tématický záběr našich článků jsem se rozhodli, že zavedeme nový seriál pojmenovaný Zlaté české ručičky. Ten bude na našem webu vycházet nepravidelně a čtenáři v něm najdou informace o českých kosmických společnostech, o nabídce pracovních pozic, nebo o projektech, na kterých Češi momentálně pracují. Pilotní díl nového seriálu právě startuje.
Světem kosmonautiky v posledních měsících rezonuje snaha společnost SpaceX zachraňovat použité první stupně svých raket Falcon. Revoluční snaha by měla přinést úspory a ačkoliv jde firma neprošlapanou cestou, postupně se jí její plány začínají dařit – 22. prosince loňského roku se jí podařilo měkce přistát s prvním stupněm na pevné zemi. Kolem tématu je hodně otázek, které se mezi lidmi velmi často opakují, což je ideální prostředí pro náš nepravidelný, ale mezi čtenáři oblíbený seriál FAQ. Připravili jsme si pro Vás odpovědi na 15 otázek, které se s tímto tématem pojí nejčastěji.
Zřejmě jste již zachytili zprávy o tom, že astronomové z California Institute of Technology informovali o tom, že mají k dispozici matematické modely, které s vysokou pravděpodobností naznačují, že by se ve Sluneční soustavě mohla nacházet velká, dosud neobjevená planeta s pořadovým číslem devět. Toto téma patří do oblasti astronomie a jelikož se na našem webu věnujeme kosmonautice, tak jsme původně nepočítali s tím, že bychom se tomuto tématu nějak věnovali. Leč postupně se začaly objevovat otázky, které spojují tento objev s kosmonautiku. V tu chvíli to začalo být zajímavé i pro nás a tak vznikl tento článek. Ještě než se do něj začtete ale, prosím, vezměte na vědomí, že o tématu je stále velmi málo informací a proto se na některých místech článku nevyhneme spekulacím.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.