„Počítače, počítače, počítače! S tím jak s Butchem pokračujeme v našem výcviku specialistů modulu Columbus, strávili jsme také nemálo času s naším instruktorem Berndem, který nás učil některé úkony spojené s hlavním počítačem Columba. Na ISS máme opravdu mnoho, mnoho a mnoho počítačů a ne všechny jsou určeny ke stejným věcem.
„Servisní modul plný kouře tak hustého, že stěží vidíme jeden druhého a někde za panely modulu je skrytý požár, který je potřeba najít a zneškodnit. Během toho všeho mám na sobě plynovou masku, ve které se člověk dokáže hezky zahřát. Tak vypadal začátek mého dne. Jakmile se servisní modul zaplnil kouřem, popadli jsme s Antonem a Terrym naše plynové masky. Zadrželi jsme dech, nasadili si masky a poté zprudka vydechli do chemického zásobníku, abychom započali reakci, která nám poskytne kyslík k dýchání na další hodinu. Jedná se o izolovaný systém: k produkci kyslíku tato reakce využívá oxidu uhličitého a vodních par, které vydechujeme. Jde zároveň o exotermickou reakci, což znamená, že generuje teplo. Chvíli to trvá, zvyknout si na dýchání horké a suché dodávky plynu ze zásobníku a každý z nás si trochu zakašlal. Určitě je to ale lepší, než dýchat spaliny ze skutečného požáru na oběžné dráze!
„Dneska jsem měla možnost podílet se na vývojovém procesu experimentu, který budu provádět na ISS během mé nadcházející mise. Mnoho astronautů říká, že na ISS nespí tak dobře jako na Zemi. Mnoho jich ve vesmíru spí trochu méně a poté se cítí tak nějak méně odpočinutí. Tento experiment se zaměřuje na studium srdeční aktivity během spánku.
„Jak vždy a všude ráda vysvětluji, naše Mezinárodní vesmírná stanice je velice bezpečné pracovní prostředí. Faktem však zůstává, že se tento komplex nachází ve vesmíru, obklopený vakuem a kroužící kolem naší planety rychlostí 28 000 km/h ve výšce 400 km. To všechno zapříčiňuje, že některé situace na stanici vskutku mohou být poměrně kritické a potenciálně i život ohrožující. Právě proto všechny posádky podstupují rozsáhlý výcvik, aby věděli, jak správně reagovat na možné nouzové scénáře. Tady je příběh z jedné takové nouzové simulace: požár na palubě!
Italský astronaut Luca Parmitano, který má na svém kontě 166 dní ve vesmíru se dočkal velké pocty – v rámci jubilejního dvacátého ročníku projektu NEEMO bude velitelem. NEEMO je zkratka z NASA Extreme Environment Mission Operations (volně přeloženo Operace NASA v extrémním prostředí) a vše spočívá v tom, že tým čtyř lidí zamíří do podmořské základny Aquarius na pobřeží Floridy. Kromě Parmitana se aquanauty stanou americká astronautka Serena Auñon, Američan David Coan a Japonec Norišige Kanaj. Letošní expedice bude trvat 14 dní a startuje už 20. července.
„Řekla bych, že dnešek je zaměřen na obecný návod na to, jak spokojeně žít na ISS. Já i Terry procházíme výcvikem zdravotnických specialistů posádky. Oba už jsme absolvovali množství hodin pokrývajících základní zdravotnické procedury. Jako zdravotničtí specialisté dnes ale s Terrym projdeme brífinkem ohledně hlavních psychologických problémů a poruch, které se mohou objevit během dlouhodobých vesmírných expedic: jak je rozpoznat a jak s nimi naložit. Pokud byste se mě zeptali na radu, řekla bych vám, že jedním z hlavních faktorů ovlivňujících psychický stav je dobré jídlo.
„Máme tady další deštivý a chladný víkend ve Hvězdném městečku. Myslím, že si dneska zase zacvičím v posilovně namísto běhání venku. Co se týče výcviku, projdu si mé poznámky z hodiny týkající se zrychleného letového profilu k ISS během čtyř oběhů. Věřte tomu nebo ne, nedávno jsem se musela vrátit do učebny kvůli teoretickým přednáškám! Jak jste nejspíš slyšeli, cesta k ISS se zkrátila teprve nedávno. Počínaje posádkou Pavla Vinogradova jsme od letošního jara začali experimentovat s rychlým setkáním na oběžné dráze, které přivede Sojuz k dokovacímu portu ISS během šesti hodin (nebo během čtyř obletů Země) od startu.
„Na víkend většinou není naplánován žádný výcvik. Je to samozřejmě čas určený k odpočinku. Je to ale také příležitost ke cvičení a dohánění ztráty v učení. Hvězdné městečko je v létě skvělým místem pro běhání venku nebo ježdění na kole, jelikož jsme tady všude obklopeni stromy a malými jezírky. Nyní je ale venku docela chladno a vlhko. Uvidím, jestli se to odpoledne zlepší. Mezitím si zorganizuji své poznámky z uplynulého týdne, týkající se příruček s procedurami v Sojuzu. S tím jak procházíme simulacemi v Sojuzu, všichni si píšeme mnoho poznámek a připomínek a snažíme se zvýraznit úkony, které jsou obzvláště důležité a/nebo je lze snadno přehlédnout či zapomenout.
Tenhle článek možná nepotěší naše školou povinné čtenáře – školní rok už skoro končí, prázdniny klepou na dveře a najednou tu je článek, jehož náplní bude matematika a výpočty. Ale neskládejte zbraně – kosmonautika je jako každá jiná přírodní věda postavená na pevných základech matematiky a kdo chce do jejích tajů proniknout hlouběji, ten se jejím výpočtovým zákoutím nevyhne. Na druhou stranu chápeme, že ne každý má na matematiku buňky a proto se budeme snažit, aby byly všechny výpočty důkladně vysvětlené. Tento článek je totiž součástí našeho nepravidelného seriálu „Pro začátečníky“, který se srozumitelnou formou snaží vysvětlit základy kosmonautiky. Pokud tedy chcete vědět, jak se počítá rychlost spalin, které upouští trysku raketového motoru, nebo co označuje zkratka TWR, čtěte dál.
Rubrika Ostatní 
Štítky: Isaac Newton, Konstantin Ciolkovskij, Pro začátečníky, Saturn V, Vega (raketa), výpočty 
„Tohle je fotka z loňského června, kdy jsme s Antonem a s Terrym procházeli výcvikem v přežití ve vodě na jezeře nedaleko Hvězdného městečka. Nejhorší věcí na celém přežití ve vodě je horko – v těsném návratovém modulu Sojuzu si všichni tři musíme vysvléci své skafandry Sokol (které také vidíte na fotografii) a obléci si několik vrstev termo-oblečení a nakonec suchý oblek Forel. Teprve poté můžeme skočit do vody a evakuovat tak návratový modul, který se v našem simulovaném nouzovém přistání pomalu potápěl.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
20. července 2015 
