sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Swissto12

Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.

Telesat

Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.

Vast

Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.

Armada

Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.

Náš eshop

Články

Záběr kokpitu Columbie pár minut před katastrofou

Kritické momenty kosmonautiky 29. díl

Trosky Columbie pomalu vytvářely na podlaze hangáru KSC na Floridě obrysy orbiteru. Hledání trvalo dlouho, oblast, do které trosky dopadly, byla obrovská. První dlaždice termální ochrany dopadly jen pár kilometrů od místa, nad kterým se od raketoplánu oddělily. Hlavní části motorů SSME, nazývané „powerheads“ pak dopadly o 400 km dále a v rychlosti, která dvojnásobně překračovala rychlost zvuku, se zaryly do měkké lesní půdy. Veškeré ostatní trosky se nacházely v protáhlé elipse mezi těmito dvěma body. Bylo štěstím v neštěstí, že rozpad Columbie proběhl v daném místě a čase. Pokud by se odehrál o něco dříve, trosky by dopadly do hustěji obydlených oblastí a zřejmě by došlo ke zranění či usmrcení osob na zemi.

Má kosmonautika smysl?

Dnešní článek nebude patřit mezi ty běžné, které na našem blogu vychází. V této krátké úvaze na téma smysluplnosti kosmonautiky, prostředků do ní vkládaných a smyslu velkých vědeckých projektů obecně, se budu snažit nastínit odpověď na otázku, která se čas od času objevuje všude možně, ať už po internetu, nebo ve veřejných diskuzích: „Neměli by se lidé raději postarat o své problémy doma, než vyrazí do vesmíru?“ Nebo: „Má kosmonautika vůbec smysl, když obyčejnému člověku vlastně nic nepřináší?“ A další podobné otázky. Odpověď na ně je totiž obsáhlá a komplikovaná a nepostačí si s pouhým konstatováním ano, či ne. Jako vše, skrývá mnoho aspektů, které jsou nutné k pochopení daných otázek. Nuže, pojďme na to.

Start rakety Sojuz

Kosmotýdeník 28. díl (24. 3. – 30. 3. 2013)

Dvacátý osmý díl Kosmotýdeníku s sebou opět přináší aktuality z tohoto týdne. Nejprve se podíváme na start rakety Sojuz s tříčlennou posádkou. Jednalo se o první pilotovaný let, který využil rychlý profil letu. Loď se tak za 6 hodin po startu spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Tato funkce se zatím používala pouze u posledních letů nákladní lodě Progress. Kosmická loď Dragon se vrátila ze své cesty. V úterý přistála na hladině Pacifiku. Přistání bylo plánováno na pondělí, ale kvůli nepřízni počasí bylo přistání odloženo. Nakonec se podíváme na cestu sondy Voyager 1 a jak je to s únikem do mezihvězdného prostoru.

12. Kozmická Strojovňa – let na Mars – druhá časť

Minulý týždeň som vám v priniesol letmý pohľad na náročnosť letu na Mars z pohľadu kozmonauta. Dnes je rada na oveľa zaujímavejšom, technickom aspekte celej výpravy za hranice gravitačného poľa Zeme. Aby sme postavili loď schopnú letu na iné planéty, budeme musieť vyriešiť veľa problémov. Časť z nich som odhalil už minule. Dnes si povieme o konštrukcii budúcich vesmírnych lodí, ktoré snáď raz dovezú ľudí k iným planétam.

Venus Express zdroj:esa.int

Slunce a ionosféra Venuše

Evropská sonda Venus Express učinila jedinečné pozorování chování ionosféry Venuše v období sníženého tlaku slunečního větru. Zjistila, že vrstva ionosféry na neosvětlené straně připomíná v tomto období spíše ocas komety.

Ionosféra je vrstva atmosféry s velkým množstvím slabě ionizovaného plynu. Vytváří jej ultrafialová a rentgenová složka slunečního záření, která vyráží elektrony z atomů plynů. Ve vyšších vrstvách atmosféry je menší hustota vzduchu a tak vzniklým iontům trvá výrazně delší dobu, než si najdou nějaký elektron k rekombinaci zpět na neutrální atom, čímž mají tedy delší životnost. V noci díky absenci slunečního svitu ionosféra řídne.

Maratónsky beh po Marse (šiesta časť)

Maratónsky beh po Marse (šiesta časť)

O tom, že Spirit už nie je žiadny mladík sa laboratórium JPL mohlo presvedčiť už niekoľkokrát. Naposledy sa tak stalo počas 1872. Solu, keď sa jednoducho neprebudil. A potom zaspal všetkých päť komunikačných okien. V riadiacom stredisku sa náhla zdvihol vietor. Čo sa stalo? Je to iba menšia chyba v časovači alebo sa rover nenávratne poškodil? Odpoveď poslala retranslačná sonda Mars Odyssey až po dvadsiatich – siedmych hodinách. Odvysielal obvyklé telemetrické údaje a jeho palubný počítač sa potom sám od seba resetoval. To sa už písal Sol číslo 1874. Druhý reset bol zaznamenaný o deň neskôr. Rovnako boli zistené problémy s flash pamäťou. Dáta nezbierané počas Solov 1874-1875 sa jednoducho vymazali. Takéto anomálie sa počas fungovania vozítka už raz vyskytli. Počas 17. Solu bolo zaznamenané rovnaké správanie. Anomáliu sa vtedy podarilo do dvoch týždňov vyriešiť. Pre riadiaci tým to teda nebolo nič nové. Problémy boli zapríčinené zahltením pamäte flash. Nejšlo pritom o objem údajov uložených na pevnom disku, ale problém robil hlavne vysoký počet súborov. Už pri

Dragon korunoval svou misi úspěchem

23 dní – přesně tak dlouho pobývala u Mezinárodní vesmírné stanice kosmická loď Dragon v rámci mise SpX-2. Na ISS vynesl Dragon více než půl tuny zásob. Nyní přišel čas na návrat a Dragon si s ním, ostatně jako doposud pokaždé poradil bez sebemenších problémů. Zpátky na Zemi dopravil více než tunu nákladu. Není se co divit, v současné době je to jediná nákladní kosmická loď schopná návratu. Je tedy potřeba jeho kapacit řádně využít. Dnešní článek zhodnotí celou misi a ukáže, že přistáním mise nekončí, na Dragona totiž čeká ještě několik důležitých úkolů.

Helma jednoho z členů posádky mise STS-107

Kritické momenty kosmonautiky 28. díl

Když se 1. února 2003 rozpadl raketoplán Columbia během návratu z mise STS-107, nejvíce zasaženou obydlenou oblastí byl texaský okres Nacogdoches a stejnojmenné městečko, které je jeho centrem. Trosky stroje byly snad všude, větší či menší kusy se válely na ulicích, v lesích, na pastvinách. Místní kluci prohledávali místa, která ze svých her znali jen oni a přinášeli stále nové úlomky kdysi krásného a složitého stroje. Mnoho lidí si říkalo, že paradoxně místo, které bylo toho dne nejlépe připraveno na podobnou událost, byl právě okres Nacogdoches. Nedaleko totiž zrovna probíhalo cvičení Národní gardy, jejíž jednotky tak mohly dorazit na místo v rekordním čase. Zanedlouho se po krajině pohybovaly skupinky lidí s podivnými žlutými anténami na zádech- pomocí zaměřovačů GPS značili přesnou polohu nalezených trosek.

Číselná označení raket – srozumitelně a přehledně

Znáte to, když v nějakém oboru začínáte, připadají vám všechny termíny a výrazy cizí a nesrozumitelné. Začátečníkům dá hodně práce prokousat se přes tohle nepříjemné období a osvojit si alespoň ty nejnutnější základy. I dnes proto přichází článek zaměřený na čtenáře, kteří si ke kosmonautice teprve hledají svou cestu. Tentokrát naťukneme tajemně vypadající číselné kódy, kterými se označují jednotlivé typy nosných raket. Pro nezasvěcenou osobu mohou označení jako Atlas V 401, Delta IV Medium+ (5,4), nebo Angara A5 vypadat jako nerozluštitelná vojenská šifra a přitom je její dekódování velmi jednoduché. A právě o těchto označeních bude pojednávat dnešní článek.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.