Zažíváme začátek roku, jaký tu už dlouho nebyl. Většinou se kosmonautické vody v lednu jen líně převalovaly a člověk aby zajímavou zprávu hledal s lupou v ruce. Ale letos? Pomyslná stavidla událostí se otevřela a na fanoušky kosmonautiky se valí dravá řeka – vždyť jen v uplynulém týdnu proběhly tři úspěšné starty raket. Všechny tři si rozebereme v dnešním Kosmotýdeníku. Začneme v Indii a zmíníme se i o dvou v současné době nejaktivnějších soukromých firmách – SpaceX a Orbital Sciences Corporation. Také jejich rakety totiž ozvláštnily vstup do nového roku.

Indové zkrotili kryogenní paliva
Ještě než se rozepíšeme o úspěšném startu rakety GSLV? musím upřesnit, že k této události došlo ještě v minulém týdnu, ale jelikož bychom o ní nestihli napsat v minulém Kosmotýdeníku, zmíníme se o ní alespoň dnes. Indie měla s raketou GSLV v minulých letech samé problémy. Sedm startů skončilo pěti haváriemi! Příčiny byly různé (viz zde), ale Indové si nakonec řekli, že raději opustí cestu spolupráce s Ruskem, které dodávalo horní stupně a že si tuto součást vyrobí sami. A co víc – vsadili na spalování kapalného vodíku a kyslíku. Tato kombinace je sice energeticky nejvýhodnějším palivem, ale naopak klade vysoké nároky na spalovací trysku a vůbec celý motor.

V neděli 5. ledna bylo jejich snažení korunováno úspěchem. Raketa GSLV startující z kosmodromu Šríharikota pracovala přesně jako hodinky a to samé se dá říct i o horním stupni. Právě ten si v této misi odbyl svou premiéru. Jeho bezchybný chod posunul Indii na pomyslném žebříčku technické vyspělosti zase o jeden stupínek výše.  Na světě je totiž jen minimum států, které zvládly technologii kryogenního motoru. Lehkým paradoxem je, že indický motor KVD-1 má své přímé předky v Rusku. Technologicky totiž vychází z motoru RD-56, který Rusové před lety prodali Indům. Pokud bychom šli ve vývoji ještě více do historie, dostali bychom se až k sovětské raketě N-1. Inu, jak je vidět, cesty technologického pokroku jsou někdy hodně klikaté.

Cygnus letí k ISS
O tom, jaké neobvyklé problémy způsobily odklady startů lodi Cygnus jsme psali v tomto článku. Nakonec se devátého ledna v 19:07 našeho času zapálily motory rakety Antares a ta se svižně vydala k obloze. Start probíhal přesně podle plánu a tak se už za deset minut mohla od horního stupně Castor 30B oddělit kosmická loď Cygnus pojmenovaná na počet bývalého astronauta C. Gordon Fullerton.

Šlo o první start vylepšené rakety Antares 120, která se od verze 110 (ta obsloužila první dva starty) liší právě použitím vylepšeného horního stupně Castor 30 B. Cygnus se poté vydal na pronásledování Mezinárodní vesmírné stanice. Nebeská mechanika jej i díky několika korekčním zážehům dovede do těsné blízkosti ISS už dnes, v neděli 12. ledna.

Pokud půjde všechno podle plánu, mohla by být první operační loď Cygnus zachycená staniční robotickou paží okolo druhé hodiny odpoledne našeho času. NASA TV bude jistě celou událost přenášet živě.

Posádka najde v lodi zhruba 600 kilogramů zásob, osobních věcí, hygienických potřeb, ale i vědeckých experimentů. Až se čas Cygnusu naplní, tedy po cca. 23 pobytu u ISS, nanosí do jejích útrob posádka téměř 1300 kilogramů nepotřebných věcí, loď se oddělí od stanice a shoří v atmosféře.

Falcon opět stoprocentní
Na šestého ledna byl naplánovaný v pořadí již třetí start vylepšené rakety Falcon 9 v1.1. nosič měl za úkol vynést ze startovní rampy na mysu Canaveral tři tuny těžký telekomunikační satelit Thaicom 6. Ten by měl po dobu 14 let poskytovat své služby uživatelům nejen v Thajsku, jak vyplývá z jeho názvu, ale i v Africe a na Madagaskaru. Start se podařil na první pokus. Falcon zvládl i restart horního stupně, který vynesl náklad na dráhu s apogeeem ve výšce 90 000 km. Tuto dráhu pak satelit vlastními motory upraví na téměř kruhovou ve výšce necelých 36 000 km.

Tento start zároveň přinesl jeden velmi důležitý milník, o kterém se ale (řekl bych až trestuhodně) málo mluví. Díky tomu, že má raketa Falcon 9 v1.1 na svém kontě tři úspěšné starty (Cassiope, SES-8 a nyní Thaicom 6), kvalifikovala se do kategorie nosičů, které se mohou ucházet o velmi lukrativní zakázky. Konkrétně jde o vynášení satelitů pro americké ministerstvo obrany.

Na druhou stranu musíme počítat s tím, že pouhé splnění kvalifikačních podmínek neznamená automaticky přidělené armádní zakázky. SpaceX se pouze může zúčastnit soutěže. Faktem zůstává, že v této kategorii je mimořádně silným hráčem společnost ULA, která nabízí starty raket Delta IV a Atlas V. Uvidíme, zda SpaceX dokáže změnit zavedené pořádky.

Potěšující je i to, že pouhé čtyři dny po úspěšném startu SpaceX oznámila, že uzavřela dohodu o vynesení dalšího telekomunikačního satelitu. V polovině roku 2015 má na dráhu přechodnou ke geostacionární vynést japonský telekomunikační satelit JCSAT-14. Jak je vidět, ze SpaceX se stává plnohodnotný hráč na trhu s nosnými raketami.

Zdroje informací:
http://www.kosmonaut.cz/
http://www.russianspaceweb.com/
http://www.astronautix.com/
http://en.wikipedia.org/
http://www.spacex.com/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
http://farm6.staticflickr.com/…/11860997984_e6ce761bd3_c.jpg
https://scontent-b-fra.xx.fbcdn.net/…/1560562_593285157407554_1049666961_n.jpg