Planet Labs
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Články
Asi každý fanoušek kosmonautiky někdy snil o tom, jaké to je, když se při výhledu z okna naskytne neustále se měnící scenérie. Země ubíhající několik set kilometrů pod Vámi nabízí nikdy nekončící podívanou, která předčí všechny filmové efekty. Z takového okna by se člověk vydržel dívat celé hodiny. Není proto divu, že astronauti na ISS rádi relaxují právě v proskleném modulu Cupola, odkud je na naši mateřskou planetu nejlepší výhled. A když už se kochají, tak pořídí i nějakou to fotečku, aby se o krásu, kterou viděli, mohli podělit s ostatními. Náš seriál Krásy modré planety i ve svém 15. díle přináší dvacet vybraných snímků, které vyfotil japonský astronaut Koiči Wakata.
Při startu působí na rakety mimořádné síly. Mnohasettunový kolos táhnou k obloze raketové motory pracující na plný výkon. Nejsou to žádní tiší pracanti. Naopak. Z raketového motoru vychází nepředstavitelný řev, který by člověku i na vzdálenost několika desítek metrů proděravěl ušní bubínky. Jak si ale s takovými akustickými vibracemi poradí raketa? Navíc pokud jde o nejsilnější doposud postavený nosič? Na tyto otázky se snaží v těchto dnech najít odpovědi američtí inženýři v Marshallově vesmírném středisku. Testuje se zde totiž zmenšený model budoucí superrakety.
Jednou z největších událostí konce loňského roku, ne-li dokonce tou úplně největší, bylo vypuštění čínské mise Chang’e-3, která dopravila na povrch Měsíce malé vozítko Yutu. Šlo o první měkké přistání na povrchu našeho vesmírného souseda po celých 37 letech. Čína tehdy vyhlašovala, že její lunární rover bude fungovat čtvrt roku. Optimisté už spřádali plány, jak se budou přepisovat historické tabulky, kterým zatím dominují sovětské Lunochody. Jenže, jak se zdá, vozítko má po necelém měsíci a půl provozu výrazné problémy a není jisté, zda se ještě někdy zapojí do průzkumu.
Vážení čtenáři, minulý týden šéfredaktor Dušan Majer na tomto místě sliboval nový díl seriálu Vesmírné osudy. Ovšem- jak jistě sami občas zažíváte- člověk míní, realita mění. Kolega Lukáš Houška, který se mnou Vesmírné osudy píše, narazil na nepředvídané obtíže technického charakteru, které mu na více než týden znemožnily přístup k internetu, tím pádem nemohl do redakčního systému nový díl seriálu vložit. No a já jsem teď ve fázi psaní medailonu další osobnosti, a „syrový“, nezralý materiál rozhodně ještě není připraven k publikaci. Na druhou stranu jsme se spolu s Alem Shepardem dostali na práh čtvrté desítky dílů, což si žádá malou oslavu. Proto si dovolím váženému čtenáři dát zajímavou nabídku: pojďte si zkusit, nakolik pozorně jste Vesmírné osudy četli, a co si z nich pamatujete. Bude vám stačit tužka, kus papíru a pár minut volného času. A pokud možno- nekoukat na taháky! Takže pozor: test vážných i méně vážných otázek z historie kosmonautiky může začít:
K velkému nadšení astronomické i celé vědecké komunity po celém světě začalo před pár dny na obloze jedno z největších představení, jež nám okolní vesmír může přichystat. V relativně blízké galaxii Messier 82 se rozzářila supernova. Za posledních několik dní se jak amatérské, tak profesionální dalekohledy upírají směrem k Velké medvědici. Máme tím jednu výhodu: v našich zeměpisných šířkách jde o souhvězdí cirkumpolární neboli obtočníkové, které u nás je po celý rok nad obzorem a je dobře viditelné. Bohužel máme i jednu nevýhodu: současný stav počasí (tedy alespoň zde ve středních Čechách, ale jak se dále dočtete, nejen tady).
Pokud jste se tak jako každou neděli těšili na pravidelný souhrn kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden, dočkali jste se. přichází tradiční Kosmotýdeník a s ním i tři největší momenty předposledního lednového týdne. Těšit se můžete na informace o probuzení evropské sondy Rosetta, budeme se věnovat i vypuštění nového amerického telekomunikačního satelitu. Nezapomeneme ani na firmu Sierra Nevada Corporation, která způsobila mezi fanoušky kosmonautiky menší rozruch prohlášením o miniraketoplánu Dream Chaser. Aktuální díl zakončíme krásně kulatým výročím vozítka Opportunity, které brázdí povrch Marsu již stěží uvěřitelných deset let.
Každá sonda posílá na Zemi cenná data. Jenže čas od času se vyskytne porucha a tok dat se přeruší. A přitom ve vědě jsou nejcennější právě dlouhodobá pozorování, ze kterých se dají vyčíst mnohem širší souvislosti. Dalším problémem je, že každá družice se v jednu chvíli může logicky nacházet pouze na jednom místě. Pokud satelit zrovna snímkuje oblast Austrálie, nemůže pořizovat aktuální data z oblasti Evropy. Evropská kosmická agentura se proto rozhodla k logickému kroku – sloučí data z několika družic do společného formátu a usnadní tak jejich zpracování.
O tom, že je voda na Měsíci víme, stejně tak už nikoho nepřekvapí její objev na Marsu. Životodárná tekutina se ale vyskytuje i na jiných tělesech Sluneční soustavy. Nejnovějším členem tohoto klubu je trpasličí planetka Ceres, která kolem Slunce obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. I na jejím povrchu se totiž podle všeho nachází voda, která uniká do volného prostoru. Navíc se již relativně brzy můžeme těšit na významné zpřesnění těchto informací.
Zatím ještě neexistuje, do vesmíru poletí až za šest let, nemá oficiální jméno a přesto už dokázal způsobit mezi vědci menší pozdvižení. Řeč je o příštím americkém vozítku pro Mars, které se stále označuje provizorním názvem Rover 2020 podle roku jeho plánovaného vypuštění. Vědecká obec zareagovala na nabídku posílat návrhy na vědecké přístroje, které by měly na jeho palubě letět velmi aktivně. Už teď je jasné, že výběr finálních kandidátů bude opravdu náročný.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
