TRACERS
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Náš eshop
Články
Fanoušci kosmonautiky budou mít v noci z neděle na pondělí jen krátký spánek. O půl čtvrté ráno totiž americká sonda MAVEN zažehne na půl hodiny svůj motor proti směru letu. Bude totiž u cíle své cesty – planety Mars. Během zážehu spálí více než polovinu zásob v nádrži a usadí se na silně protáhlé oběžné dráze kolem Rudé planety. V našem článku našli čtenáři okno s živým přenosem celé kritické chvíle, která rozhodla o úspěchu či neúspěchu celé mise. Děkujeme všem, kdo obětovali měkkou a teplou postel a sledovali s námi přílet MAVENu k Marsu.
Týden se s týdnem sešel, máme tu opět neděli, čas oběda. V televizi běží politická debata a na našem portálu vychází Kosmotýdeník – náš nejdéle fungující seriál, jehož cílem je shrnout kosmické události z uplynulých sedmi dnů. Dnes na Vás čekají tři velká témata a pár menších. Obecně by se dalo říct, že se budeme pohybovat okolo tématu soukromých kosmických agentur. Nejprve si řekneme pár slov o výběru soukromých lodí, které budou na ISS vozit posádku, připomeneme si start soukromé lodi Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici a v posledním velkém tématu bude řeč o pokusu amerických firem nahradit závislost jejich země na ruských motorech.
Evropské sondě Gaia, která má za úkol vytvořit přesný 3D model našeho vesmírného okolí a zmapovat polohu miliardy hvězd, jsme se na našem portálu věnovali již v několika článcích. Dnes se k této sondě znovu vracíme v krátkém článku, jelikož pozemní týmy zpřesnily palubní software, takže Gaia může monitorovat i slabší hvězdy. Díky tomu bude výsledná mapa našeho hvězdného okolí podrobnější a přesnější. Momentálně tak každý den Gaia pozoruje téměř 40 milionů hvězd, které projdou jejím zorným polem.
V době, kdy vzniká tento článek se na floridském mysu Canaveral připravují technici firmy SpaceX na další start rakety Falcon 9 v1.1. Tentokrát je na její špičce umístěná nákladní loď Dragon. Pokud se vše podaří, zažehne se dnes v 8:14 našeho času všech devět motorů Merlin 1D na prvním stupni rakety a celá sestava se vydá vstříc obloze. Dnešní článek na našem blogu rozebere přípravy na start, aktuální situaci ohledně pravděpodobnosti startu a stranou nezůstane ani představení nákladu se zvláštním důrazem na rekapitulaci vědeckých přístrojů.
Americká sonda Dawn zkoumající dvě největší tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem bude na svém příletu k trpasličí planetce Ceres opožděna. Dawn odstartovala ze Země v roce 2007 a zamířila si to k planetce Vesta. Tu podrobně zkoumala z její oběžné dráhy od července 2011 do září 2012, kdy se vydala na druhé putování, jehož cílem je trpasličí planetka Ceres s průměrem 975 km. Tam měla sonda dorazit v březnu příštího roku. NASA ale oznámila, že se Dawn přibližně o jeden měsíc opozdí. Proč?
Sonda MAVEN určená ke studiu atmosféry Marsu vstoupí na oběžnou dráhu Rudé planety už za pár desítek hodin. Vyvrcholí tak deset měsíců dlouhá přeletová fáze. MAVEN se na svou cestu vydal 18. listopadu loňského roku a v našem dnešním článku se zaměříme na to, co tuhle dvě a půl tuny těžkou družici čeká v nejbližších dnech. Vstup satelitu na oběžnou dráhu jiné planety sice není tolik divácky atraktivní, jako přistání na povrchu, nicméně i v tomto případě se máme jistě na co těšit. Historie ukázala, že tento klíčový manévr může být pro některé sondy až příliš náročný.
O tom, že astronauti na ISS rádi fotografují Zemi není pochyb – ostatně náš nepravidelný seriál Krásy modré planety má už více než 20 dílů. Pokud se ale působivé fotky složí za sebe a doplní se podmanivou hudbou, je o zážitek postaráno. Časosběrných videí z ISS se po internetu povalují tuny, ale dnes Vám přinášíme jeden z nejnovějších příspěvků od německého astronauta Alexandra Gersta, který momentálně pobývá na ISS. Jeho video trvá sice jen minutu a půl, ovšem každá vteřina je napěchována úžasnými snímky. Uvidíte jak stovky kilometrů pod Vámi ubíhají světla měst, která se slévají do barevných pruhů i to, jak se Slunce pomalu rozlévá po staniční robotické paži.
Přiznávám, že název dnešního článku není obvyklý. Ale ono je to dáno tím, že satelit CLIO, o kterém dnešní povídání pojednává, rozhodně nespadá do kategorie běžných satelitů. Na oběžnou dráhu jej včera vynesla raketa Atlas V, ale jinak je o něm neuvěřitelně málo informací. Je skoro až nepochopitelné, že u této družice dokonce ani nevíme, kdo stojí za jejím vypuštěním – víme pouze, že je to „vládní zakázka“. K družici se ale žádné ministerstvo ani žádná národní agentura či úřad nehlásí. To dělá z CLIO jeden z nejtajemnějších satelitů, které se za poslední roky podívaly do vesmíru. Na našem webu jsme se už v několika článcích věnovali startům armádních družic. U některých armáda rovnou přiznala jejich účel – například satelity SBIRS monitorující starty nepřátelských raket, u jiných jsme alespoň věděli, že spadají pod národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office). U satelitu CLIO ovšem provozovatele neznáme, což je krajně neobvyklé. Dalo by se říci, že je to nejtajnější družice z tajných. Existuje ale možnost se nějak dobrat výsledku? V dnešním článku se o to
Jak už jsme na našem webu psali v dnešním hlavním článku, NASA včera oznámila, že americké astronauty by měly od roku 2017 vozit na ISS dvě soukromé lodě – Dragon V2 od SpaceX a CST-100 od Boeingu. V dnešním článku se zaměříme na infografiky obou vybraných lodí, které nám ukáží mnoho zajímavých detailů, které člověk snadno přehlédne. Autorem obou informačních obrázků je Karl Tate z amerického portálu Space.com. Ale ani čtenáři, kteří si s angličtinou příliš netykají nemusí smutnit. Obě infografiky jsme pro Vás kompletně přeložili do češtiny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tradičnímu týdennímu souhrnu kosmonautických událostí patří nedělní poledne. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku dozvíte další ze střípku skládačky nezvykle komplikovaného procesu tvorby rozpočtu NASA
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní.
Od posledního dílu našeho seriálu uplynula už opravdu dlouhá doba. Za to se musím omluvit. Každopádně bohužel dřívější frekvence článek seriálu každé dva měsíce je
Tenhle týden se o kosmonautiku zajímalo více lidí, než bývá obvyklé. Nebe nad Texasem totiž rozčísla raketa Super Heavy Starship a provedla další integrovaný test. V Kosmotýdeníku se
Ministr dopravy a na částečný úvazek také úřadující administrátor NASA Sean Duffy plní politické zadání Úřadu pro řízení a rozpočet Bílého domu a od 1. října hodlá postupovat podle
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
