GPS III SV-08
U.S. Space Force převádí vynesení družice GPS od společnosti United Launch Alliance ke SpaceX. Družice GPS III SV-08, osmá v konstelaci GPS III, je nyní naplánována ke startu nejdříve koncem května na palubě rakety Falcon 9.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
U.S. Space Force převádí vynesení družice GPS od společnosti United Launch Alliance ke SpaceX. Družice GPS III SV-08, osmá v konstelaci GPS III, je nyní naplánována ke startu nejdříve koncem května na palubě rakety Falcon 9.
Společnost Viasat podepsala smlouvu na využívání konstelace Lightspeed, kterou buduje společnost Telesat.
Federální komise pro komunikace se připravuje na aktualizaci desítky let starých limitů výkonů družic. Jedná se o širší úsilí o modernizaci a zefektivnění předpisů.
LeoLabs, kalifornská společnost specializující se na sledování vesmírných objektů, představila mobilní sledovací radarový systém zaměřený na vojenské zákazníky. Nový systém Scout je přenosnou verzí zavedené pevné radarové infrastruktury společnosti.
Americké ministerstvo obrany udělilo dohromady 13,7 miliardy dolarů v kontraktech na služby pro vynášení nákladů společnostem SpaceX, United Launch Alliance (ULA) a Blue Origin, což je poprvé, kdy tři společnosti budou sdílet odpovědnost za vynesení vojenských a zpravodajských zařízení s vysokou prioritou.
NASA 2. dubna oznámila, že vydala výzvu k dalším dvěma soukromým astronautským misím, neboli PAM, na ISS. Půjde o pátou a šestou takovou misi k ISS, která je součástí širšího úsilí NASA o komercializaci.
Startup Aetherflux oznámil 2. dubna, že získal 50 milionů dolarů v investičním kole série A vedené společnostmi Index Ventures a Interlagos. Aetherflux plánuje do roku 2026 vypustit první demonstrační družici, která otestuje vesmírné solární technologie.
Články
Nejnovější průzkum veřejného mínění od agentury Ipsos, který proběhl na popud Ministerstva dopravy, hovoří jasně. Účast českého astronauta na misi na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) má silnou podporu české veřejnosti. Z průzkumu vyplývá, že čtyři z pěti Čechů by považovali cestu českého astronauta do vesmíru za smysluplnou, pokud by prováděl vědecké experimenty s přínosem pro medicínu, nové technologie nebo ochranu životního prostředí. Tyto aspekty vesmírné cesty nejvíce oceňují mladí lidé ve věku od 18 do 26 let a osoby se středním či vyšším vzděláním. Téměř 80 % dotázaných uvádí, že vyslání českého astronauta na ISS by zvýšilo prestiž České republiky na mezinárodní scéně. Pro téměř 70 % dotazovaných je důležité, aby Česko aktivně podporovalo vesmírné mise, včetně vyslání vlastního astronauta do vesmíru. Obdobné procento obyvatel ČR také věří, že by tato mise mohla inspirovat mladé lidi ke studiu technických a přírodovědných oborů.
Pokud se vše podaří, vyrazí už ve druhé polovině příštího roku na oběžnou dráhu další družice z České republiky – BRNOsat. Na Hvězdárně a planetáriu Brno byly včera představeny první náklady, které na této družici poletí na oběžnou dráhu. V současné době tak již víme, že BRNOsat ponese třeba ultrafialový snímač pro vědecká pozorování vesmíru, ale třeba i experiment studující možnosti maziv. Celý projekt je momentálně ve fázi pokročilého plánování a výpočtů všech potřebných parametrů a další detaily budou představeny později.
Na přiloženém snímku vidíme dva inženýry z Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley, kteří dokončují tzv. fit check (zkoušku usazení) dvou polovin atmosférického pouzdra, které bude studovat oblačnost planety Venuše a hledat v ní stopy života. Projekt vede firma RocketLab ve spolupráci s Massachusetts Institute of Technology a jedná se o první privátní misi k nějaké planetě. Úkolem agentury NASA je pomáhat komerčnímu vesmírnému podnikání tím, že poskytuje odborné znalosti v oblasti tepelné ochrany malých kosmických sond.
Malá americká sonda Lunar Trailblazer pomůže vědcům lépe porozumět tomu, kde se na Měsíci nachází voda, v jaké formě existuje, kolik jí tam je a jak se tyto hodnoty mění v průběhu času. Tato sonda se na svou cestu vydala 27. února na Falconu 9 a jejím úkolem má být rozlousknutí otázky, která už dlouho vrtá vědcům hlavou: „Kde je na Měsíci voda?“ Sondě potrvá několik měsíců, než dorazí na oběžnou dráhu Měsíce. Do té doby máme možnost se o ní něco dozvědět, proto NASA připravila přehled šesti věcí, které bychom o ní měli vědět.
Úterý nám krátce po začátku dne ve stylu zahájí svým startem Super Heavy Starship, která se vydá na svou již osmou testovací misi. Ta má stejné cíle jako ta předchozí, která se bohužel nevydařila, jelikož Starship S33 byla kvůli harmonické odezvě, která poškodila rozvody pohonných látek, čímž došlo k únikům a následným požárům následně zničena autodestrukčním systémem. O zopakování úkolů se tak pokusí prototyp s číslem 15 u Super Heavy a 34 u Starship. Pokud Vás zajímá, v čem se liší druhá generace Starship od té první, můžete se o tom dočíst zde. I tentokrát se SpaceX pokusí o záchyt Super Heavy pomocí Chopsticks.
Přelom února a března opravdu přeje živě a česky komentovaným přenosům. Po vysílání několika startů amerických a ruských raket se nyní vrátíme do Evropy, byť start samotný proběhne z Jižní Ameriky. Dalším bodem na programu našich komentovaných přenosů je totiž druhý start nové evropské rakety Ariane 6, která si svou premiéru odbyla vloni v červenci. Téměř celá mise byla tehdy úspěšná až na úplný závěr, kdy měl horní stupeň provést deorbitační zážeh, k čemuž nedošlo. Při druhém startu bude vynesena francouzská vojenská snímkovací družice CSO-3. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu.
Pracovní tempo se na základně Starbase v jižním Texasu každým dnem pouze zvyšuje a je až s podivem, o jaký kus se společnosti SpaceX podaří posunou za méně než pět měsíců od posledního dílu tohoto seriálu. Díky Super Heavy Starship totiž firma na podzim znovu přepsala dějiny a dnes si tak stručně shrneme pátý, šestý a především sedmý letový test, jež odstartoval (byť neúspěšně) novou éru vývoje Super Heavy Starship.
Společnost Rocket Lab National Security, dceřiná společnost ve stoprocentním vlastnictví společnosti Rocket Lab USA, 25. února oznámila úspěšným dokončením kritického zhodnocení návrhu (fáze CDR) mise kosmické taktické responzivity VICTUS HAZE pro Kosmické síly Spojených států. V roce 2024 firma oznámila, že byla vybrána pro misi od amerických kosmických sil s rozpočtem 32 milionů dolarů, kterou vede společnost Space Safari ve spolupráci s Defense Innovation Unit (DIU). Cílem mise je navrhnout, postavit, licencovat, vypustit a provozovat družici schopnou setkávání a přibližování. Společnost Rocket Lab nakonfiguruje svou vertikálně integrovanou družici Pioneer tak, aby splňovala jedinečné požadavky mise VICTUS HAZE, a vypustí ji na své raketě Electron ze startovacího komplexu 1 na základně Mahia na Novém Zélandu.
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne. Začneme poměrně napínavým shrnutím o tom, co aktuální zlobí Odin, komerční sondu mířící k prospekci planetky za účelem těžby a stejně tak problematický let zažívá i jedna sonda NASA mířící k Měsíci. Ohlédneme se za prvním úspěšným komerčním návratem vztlakového tělesa na území Austrálie a čekají nás i další zprávy z Měsíce! Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Další týden je za námi a tak nastal skvělý čas na rekapitulaci kosmických aktivit uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral aktuální stav
Podle odhadu NASA ze závěru roku 2023, vypočteného s použitím statistických metod v úrovni pravděpodobnosti 70 %, bude lunární lander Starship připravený na oběžné dráze
K nedělnímu obědu je již tradičně připraven pravidelný souhrn událostí, které v kosmonautice přinesl uplynulý týden. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na náklady, které vynesla
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
