Po 53 letech a téměř čtyřech měsících se 1. dubna 2026 východoamerického času lidé opět vydali ze Země k Měsíci. Nosná raketa SLS vzlétla z rampy 39B na první pokus a na parkovací nízkou oběžnou dráhu Země vynesla kosmickou loď Orion s posádkou ve složení: velitel Reid Wiseman, pilot Victor Glover, specialisté mise Christina Koch a Jeremy Hansen. Po jednom oběhu Země byl Orion zážehem horního stupně ICPS vynesen na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, z níž se vrátil do blízkosti Země po přibližně 24 hodinách. Během této doby posádka otestovala palubní systémy, hodnotila systémy podpory života a další kritické systémy lodi a provedla demonstraci setkání a přiblížení ke stupni ICPS. Po dokončení prověrek lodi dostala posádka povolení k letu na translunární dráhu. Během pozorovací kampaně astronauti fotografovali Zemi a po příletu k Měsíci vybrané objekty na jeho povrchu. Na Velikonoční pondělí Orion proletěl ve vzdálenosti 6 545 km za odvrácenou stranou Měsíce a ustanovil nový rekord v největší vzdálenosti člověka od Země, když se nacházel ve vzdálenosti 406 771 km. Dne 10. dubna místního času přistál modul s posádkou na hladinu Tichého oceánu. Mise trvala 9 dní 1 hodinu a 32 minut. Let Artemis II byl natolik úspěšný, že umožnil pokračovat v plánu pro následující misi Artemis III.

V minulém dílu jsme informovali, že NASA pod vedením nového administrátora Jareda Isaacmana změnila původně plánovanou povrchovou lunární misi Artemis III na test systémů a provozních schopností lunárních landerů a skafandrů na oběžné dráze Země. Přistání na Měsíci bylo odloženo na Artemis IV. Artemis III je aktuálně plánovaná na polovinu roku 2027, Artemis IV na začátek roku 2028. Stanovené termíny však vyvolávají otázky ohledně jejich reálnosti.

Novou náplní mise Artemis III je setkání a spojení Orionu s jedním nebo oběma komerčními landery od společností SpaceX a Blue Origin na oběžné dráze Země. NASA sdělila, že preferuje provést test připojení Orionu jak ke Starship, tak k Blue Moon, aby získala kvalitní data o jejich výkonu a jistotě v řízení. Bude však záviset na jejich připravenosti. Aktuální stav výroby landerů pro Artemis III pouhých 14 měsíců před deklarovaným datem startu není známý.

Součástí mise mají být testy landerů, kontrola jejich systémů podpory života, komunikace a pohonu, a také testy lunárních skafandrů od společnosti Axiom Space. NASA hodlá v nejbližší době upřesnit konkrétní cíle aktualizované mise Artemis III.

Dosud nebyla uzavřena otázka stanovení parametrů společné oběžné dráhy a koordinace startů raket SLS, Super Heavy a New Glenn. Mezi diskutovanými možnosti je mise na nízké nebo vysoké oběžné dráze Země. Setkání na nízké oběžné dráze by umožnilo ušetřit poslední zbývající exemplář horního stupně ICPS rakety SLS pro misi Artemis IV. Pro misi Artemis III na vysoké oběžné dráze by však byl ICPS nutný. Na druhou stranu, při letu na vysoké oběžné dráze by byly lépe napodobeny tepelné a další podmínky panující poblíž Měsíce. Tato dráha by také umožnila větší test pro modifikovaný tepelný štít Orionu.

Landery pro Artemis III nemusí být plnohodnotné verze, stačí jejich vývojové prototypy. Nepotřebují řídicí systémy pro přistání ani přistávací nohy. Po spojení s landerem by posádka otevřela průlez a vstoupila do landeru. NASA popisuje Artemis III jako obdobu mise Apollo 9, která probíhala na nízké oběžné dráze Země mezi 200 a 504 km nad Zemí.

O testech lunárního skafandru AxEMU během mise Artemis III NASA informovala bez bližších podrobností. Kosmická agentura ve spolupráci s Axiom Space dokončuje přezkum CDR a na rok 2027 zvažovala otestovat skafandr AxEMU na Mezinárodní kosmické stanici. Jonathan Cirtain, prezident a generální ředitel společnosti Axiom Space, uvedl v rozhovoru s Jeffem Foustem, že na ISS byl zvažován výstup do volného prostoru v AxEMU. Dodal, že test na Artemis III nemusí tento výstup zahrnovat. Současným záměrem je provedení testů skafandru uvnitř landeru za normálního tlaku a po případném odtlakování i v podmínkách vakua.

Čtrnáct dnů po startu mise Artemis II zajel pod mobilní vypouštěcí plošinu ML-1 pásový transportér CT-2. Transportér plošinu zvedl a spolu s ní opustil 16. dubna vzletovou rampu. Následující den, 17. dubna, byla plošina dopravena do montážní budovy VAB. V ní budou provedeny kontroly, inspekce a opravy věže. Po první prohlídce bylo konstatováno, že plošina je poškozena méně než po startu mise Artemis I.

Dne 2. dubna byla ze železniční stanice Corinne v Utahu vypravena souprava se specializovanými kontejnery, v nichž byly uloženy palivové segmenty bočních vzletových stupňů SRB. Na rozdíl od přepravy segmentů pro Artemis I a Artemis II nebylo převáženo všech deset segmentů současně, ale pouze dva spodní. Po šesti dnech souprava dorazila do železničního depa v Titusville poblíž Kennedyho vesmírného střediska. Od Titusville si přepravu vozů do budovy RPSF zajistila NASA po vlastní železniční vlečce.

Pro porovnání, segmenty SRB pro Artemis I dorazily do budovy RPSF (Rotation Processing & Surge Facility) 21 měsíců před prvním vývozem SLS s Orionem na vzletovou rampu, segmenty SRB pro Artemis II 28 měsíců před prvním vývozem.

15. dubna byl levý spodní segment SRB pro Artemis II vyložen v budově RPSF z přepravního kontejneru, otočen do vertikální polohy a usazen na podstavec. Stejný proces čeká i pravý segment. Poté budou oba segmenty přesunuty do pracovních buněk. V nich budou segmenty spojeny se spodními lemy a se spodními výstupními kužely. Nakonec pracovníci připojí obruče pro budoucí připevnění k centrálnímu stupni a nainstalují tepelné clony a senzory. Tím budou spodní sestavy vzletových stupňů SRB dokončeny a připraveny k usazení na upevňovací patky v úrovni podlahy mobilní vypouštěcí plošiny ML-1.

Centrální stupeň rakety SLS pro Artemis III byl 20. dubna odeslán z montážního závodu Michoud Assembly Facility, nacházejícím se v New Orleans, do budovy VAB v Kennedyho vesmírném středisku. Nejprve byl stupeň po přibližně dva a čtvrt kilometru dlouhé trase přesunut z MAF k přístavišti, kde kotvil člun Pegasus. Po naložení se Pegasus vydal na přibližně týdenní plavbu do přístaviště u budovy VAB.

Ve VAB bude stupeň dočasně umístěn ve vodorovné poloze v hlavní chodbě. Po dokončení přípravy bude otočen a vložen do vertikální integrační buňky CSVIC (Core Stage Vertical Integration Center), nacházející se v sekci High Bay 2. V buňce bude stupeň připojen k motorové sekci. Ta je momentálně ve CSVIC ve fázi finální montáže vnitřního vybavení. Datum připojení zatím nebylo oznámeno.

NASA však oznámila, že čtyři hlavní motory RS-25 mají být odeslány ze skladu ve Stennisově středisku do budovy VAB nejpozději do července pro pozdější integraci do motorové sekce. Finální montáž, integrace a testování stupně by měly být dokončeny do konce letošního roku.

Pro porovnání, motorová sekce pro Artemis I byla k centrálnímu stupni připojena 30 měsíců před prvním vývozem letové sestavy na vzletovou rampu. Z toho 15 měsíců stupeň strávil ve Stennisově středisku v rámci testovací kampaně Green Run. Jednalo se o jednorázovou kampaň, určenou pouze pro Artemis I. U Artemis II trval tento časový interval 34 měsíců z důvodu čekání na pokrok v přípravě Orionu. Z porovnání stavu přípravy SLS a Orionu pro Artemis III se zdá, že kritickou cestou je opět příprava Orionu.

Jestliže situace s nosnou raketou SLS vypadá vcelku nadějně, s Orionem je to momentálně trochu horší. Představitelé NASA v březnu oznámili, že pod modul pro posádku pro Artemis III dosud nebyl instalován tepelný štít. V případě Artemis I byl tepelný štít instalován 44 měsíců před vývozem sestavy na vzletovou rampu, v případě Artemis II šlo o 31 měsíců. V případě Artemis I je možné odečíst 4 měsíce, které tehdy Orion strávil na cestě do Glennova střediska a zpět pro testy v tamní vakuové komoře. I oproti Artemis II nyní existuje potenciál odečíst několik měsíců vzhledem ke skluzu v roce 2024, kdy musely být překonstruovány baterie v modulu pro posádku, přeinstalovány elektronické prvky systému podpory života a identifikována hlavní příčina eroze tepelného štítu při návratu z mise Artemis I.

Stav připravenosti servisního modulu pro Artemis III byl podrobně popsán v minulém dílu s konstatováním, že na poslední zveřejněné fotografii z února není dosud připojena tryska hlavního motoru AJ10-190. Pod servisní modul pro Artemis I byla tryska připojena 35 měsíců před prvním vývozem na vzletovou rampu, v případě Artemis II šlo o 36 měsíců. Oproti Artemis I i Artemis II nyní existuje potenciál tento interval zkrátit z důvodů popsaných v předchozím odstavci. Hlavním zaznamenaným problémem z mise Artemis II byly nedokonale těsnící ventily v systému přívodu helia servisního modulu. Pro misi Artemis III na oběžné dráze Země nemusí být připraveny nové, dokonale těsnící heliové ventily. Požadavek na dokonale těsnící ventily je až pro lunární misi Artemis IV.

Probíhá druhý závod o Měsíc? 

V minulém dílu byl uveden harmonogram startů vedoucích k prvnímu přistání čínských astronautů na Měsíci do roku 2030 a popis zvažované přistávací oblasti.

Existuje však skutečný vesmírný závod mezi USA a Čínou? Nebo je to jen nálepka, která přehlíží širší souvislosti? Casey Dreier, vedoucí kosmické politiky v The Planetary Society, vydal článek, v kterém na toto téma diskutoval s Dr. Patrickem Beshou, bývalým mnohaletým strategickým poradcem NASA pro Čínu a současným externím profesorem na Georgetown University. Patrick Besha mluví čínsky a v minulosti v Číně žil. Diskutovali o tom, jak čínský politický systém formuje její dlouhodobou kosmickou strategii a proč může být rétorika o vesmírném závodě zavádějící.

Opravdu Čína z tamějšího pohledu závodí se Spojenými státy? Nebo si to jen myslíme? Jaké budou důsledky, pokud nyní přistanou čínští astronauti na Měsíci dříve než američtí?

Patrick Besha na tyto otázky odpovídá, že si myslí, že USA a Čína jsou ve strategickém souboji, ale více rétoriky přichází ze Spojených států. Čínské politické vedení o vesmírném závodě tolik nemluví, ale bedlivě sleduje, co Spojené státy ve vesmíru dělají. Vedoucí představitelé pečlivě sledují pokroky, kterých NASA v programu Artemis dosahuje. Takže soutěž probíhá a jsou si toho dobře vědomi, ale jejich rétorika je méně vášnivá než ve Spojených státech.

V Číně jsou dvě roviny. Realizují lunární program, jehož hlavní prvky byly formulovány před dvaceti lety. V mnoha ohledech jde o systematický postup věcí a dlouhodobý plán. Dlouho však Čína držela program poměrně v tajnosti, protože nechtěli ztratit tvář – nechtěli, aby se z toho v případě neúspěchu stalo citlivé politické téma. V poslední době však začínají být velmi sebevědomí a o programu přistání čínských astronautů na Měsíci k nám přicházejí pravidelné aktualizace.

Na přímou otázku, zda je veřejným cílem, aby čínští astronauti přistáli do určitého data, Besha odpověděl: „Ano. Je to deklarovaný cíl a byl také vyhlášen Čínskou agenturou pro pilotované kosmické lety a dalšími“.

Čínští vědci podle Beshy rozhodně předkládají návrhy na projekty obdobné projektům jiných států s odůvodněním „To musíme udělat taky. Je to geopolitický boj“. Tyto argumenty rozhodně předkládají. Nakonec je na vedení, zda chce zvážit ekonomické přínosy, nebo geopolitické argumenty. Besha přiznal, že nemá dobrý vhled do toho, co si o kosmickém programu myslí čínská veřejnost. V Číně byly provedeny průzkumy veřejného mínění, ale otázkou je jejich důvěryhodnost.

Vrcholní politici jsou však velcí vlastenci, kteří podporují čínský kosmický program. Snahu udělat z Číny velkou kosmickou mocnost chápou jako součást národního oživení. Je to dlouhý příběh o snaze proměnit Čínu ve světovou supervelmoc. Vedení strany chce, aby to takto bylo veřejností přijímáno.

Patrick Besha si myslí, že kdyby američtí astronauti opět přistáli jako první, nebude to mít na čínský program žádný vliv. Je přesvědčený, že i v takovém případě budou ve svém programu pokračovat. Situace není stejná jako kdysi ve studené válce.

Besha radí: „Neříkejme tomu vesmírný závod. Protože když vyhrajeme, nemusí to znamenat tolik, když už jsme vesmírný závod jednou vyhráli. A když prohrajeme, může to být opravdu bolestivé. Výhra v prvním vesmírném závodě byla velkým úspěchem a znamenala americkou výjimečnost na celá desetiletí. Podruhé, proti jinému protivníkovi, to nebude mít stejný dopad. Situace není úplně stejná, historické okolnosti nejsou stejné. Už jsme tam byli. To je to nejdůležitější.“

Patrick Besha dále říká: „Nadále chceme, aby existoval příběh o americké výjimečnosti. Stále chceme, aby to byla pravda. Mise Apollo byly velmi symbolické a chceme znovu získat část této symboliky, pocit prestiže a amerického místa ve světě. Proto jsme zvolili návrat na Měsíc, aby plnil tuto funkci. Možná je to trochu tlumenější než poprvé, ale i tak by bylo skvělé, kdybychom se vrátili první. A doufejme, že to pomůže zmenšit dojem, který je v Číně momentálně poměrně silný, a to je, že USA upadají a Čína roste. Nechceme, aby se to uchytilo.“

Zdroje informací:
https://thespacereview.com/
https://x.com/
https://images.nasa.gov/
https://www.boeing.com/
https://arstechnica.com/
https://www.planetary.org/

Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/image/art002e021110/art002e021110~medium.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=64512.0;attach=2480662;image
https://pbs.twimg.com/media/HE8tuggbQAEyDpI?format=jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20260415-PH-FMX001_0019/KSC-20260415-PH-FMX001_0019~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/MAF_20260420_ARTIII_rollout-epb_013/MAF_20260420_ARTIII_rollout-epb_013~medium.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=64512.0;attach=2480654;image
https://pbs.twimg.com/media/HDVzhDEaMAEpUOt?format=jpg
https://wx3.sinaimg.cn/mw690/006Ta4cqly1ibuhwj41a6j30zk1bfqk4.jpg