sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
BlackSky Technology oznámila kontrakt s australským startupem HEO. V rámci kontraktu dojde k poskytování snímků vesmírných objektů pro obranu, zpravodajství a komerční využití. Prostřednictvím dohody se společnost BlackSky připojí k síti zobrazovacích senzorů HEO mimo Zemi.
Startup Astranis, zabývající se družicovou komunikací, získal kontrakt v hodnotě 13,2 milionu dolarů na zajištění kompatibility svých komunikačních družic s vojenskými terminály. Společnost získala zakázku prostřednictvím dohody o zvýšení strategického financování (STRATFI).
SpaceX zveřejnila 19. září dopis, který zaslala vedení sněmovního vědeckého výboru a senátního obchodního výboru, dvou výborů, které dohlížejí na Úřad pro komerční vesmírnou přepravu FAA neboli AST.Čtyřstránkový dopis nabídl podrobnou odpověď na navrhovanou pokutu ve výši 633 000 USD za porušení licence od FAA.
Saúdskoarabská společnost Neo Space Group (NSG) podporovaná suverénním investičním fondem se snaží pronajmout kapacitu na více oběžných drahách, aby posílila své postavení na družicovém trhu, dříve než bude vlastnit a provozovat svou vlastní konstelaci.
Boeing plánuje předvést technologii senzorové fúze, která by mohla zlepšit vojenské situační povědomí kombinací dat z atmosférických a vesmírných senzorů. Tato fúze dat ze senzorů by mohla být doručena operátorům na zemi nebo pilotům.
Týdeník SpaceNews, který se zabývá vesmírným zpravodajstvím slaví 18. září své 35. výročí.
Indická vláda udělila souhlas s řadou velkých vesmírných projektů včetně návratu lunárního vzorku prostřednictvím mise Chandrayaan-4 a prvního modulu vesmírné stanice.
Články
Zatímco americko-italská část posádky měla v minulých dnech na starosti hlavně procedury spojené se zachycením a následným připojením japonské zásobovací lodi Kounotori-4, ruští kosmonauti se točili především kolem dvou svých skafandrů Orlan-MK, které připravovali na výstup do volného kosmu. Ten začne už v pátek 16. srpna, přesněji v 16:40 našeho času. Dnešní článek přinese kompletní itinerář této procházky vesmírným prostorem.
Valentin Petrovič se rozhlédl po své nové pracovně. Je jisté, že hlavou se mu proháněla spousta myšlenek, jaké to však byly myšlenky, to věděl jen on. Je ale možné, že cítil zadostiučinění. Křeslo, na které před chvílí usedl, patřilo ještě před několika lety jeho hlavnímu rivalovi. Ten na sebe strhnul většinu moci, zásluh, pozornosti… A Valentin Petrovič měl pocit, že část té moci by měla patřit jemu. A pak byl najednou onen rival pryč, zemřel náhle po ne zcela vydařené operaci. Jeho místo zaujal jeho náměstek, o kterém si Valentin Petrovič- stejně jako spousta dalších- myslel, že je sice brilantním inženýrem, ale také velkým opilcem a slabochem, který se schovává před důležitými rozhodnutími. Sovětský kosmický program přivedl na kraj útesu, pod nímž se rozprostírala propast neúspěchu a světové blamáže. A teď na jeho místě stojí Valentin Petrovič s úkolem pozvednout slávu sovětského dobývání vesmíru opět tam, kam patřila- na první místo, aby její lesk zastínil Američany i s jejich triumfem na Měsíci. Bude to těžký úkol a zpočátku budou padat
Opět je pro Vás připraven nový díl seriálu Krásy modré planety. I tentokrát se můžete těšit na dvacet fotografií, které z paluby Mezinárodní vesmírné stanice pořídil italský astronaut Luca Parmitano. Navštívíme Indický oceán, Havaj nebo Karibik. V reálu by nás taková dovolená vyšla pěkně draho, ale tentokrát bude podívaná zadarmo a navíc se podíváme i na několik působivých nočních fotografií. Pohodlně se tedy usaďte, rychlá cesta kolem světa právě začíná.
S týdenním odstupem se na našem blogu opět objevuje pravidelný kosmotýdeník, který vás seznámí s nejzajímavějšími novinkami, které uplynulý týden přinesl v oblasti kosmonautiky. Dnes se můžeme těšit na malou fotoreportáž z dokování japonské zásobovací lodi HTV u Mezinárodní kosmické stanice. Dále se podíváme na zajímavou čínskou misi Chang’e 3, u které se už ví, kdy by měla mít svůj start. Dnešní kosmotýdeník uzavřeme zprávou o misi OSIRIS-REX, která už má vybraný nosič pro svoji cestu.
Slnko odpradávna fascinovalo ľudí. Jeho putovanie po oblohe mnohí považovali za znak inteligencie, pripisovali sa mu nadprirodzené vlastnosti, tradovalo sa, že Slnko má božskú podstatu. V Grécku to bol Helios, v Ríme boh Ré (Ra, Amon). V astrológii je symbolom vitality. Vo viacerých kultúrach bolo Slnko symbolom života a znovuzrodenia. Väčšina civilizácií si myslela, že Slnko obieha okolo Zeme. Aristoteles ho umiestnil medzi obežnú dráhu Mesiaca a Merkúra. Geocentrická predstava vesmíru (Zem je stredom všetkého) bola veľmi uznávanou teóriou takmer dve tisícročia. Napriek niektorým odporcom (Aristarchos zo Samu) položil základy heliocentrizmu až Mikuláš Kopernik v roku 1507. Vo výskume našej hviezdy veľmi pomohol ďalekohľad. Galileo Galilei pomocou neho pozoroval čierne škvrny na povrchu. To veľmi pobúrilo katolícku cirkev, ktorá Slnko považovala za symbol čistoty a škvrny na ňom borili túto predstavu. V nasledujúcich rokoch však existenciu čiernych škvŕn potvrdilo viacero odborníkov. V sedemnástom storočí sa zistilo, že Slnko rotuje okolo svojej osi podobne ako Zem. Tento objav je pripisovaný Christophovi Scheinerovi. Ďalší pokrok sa urobil po formulovaní Keplerových zákonov
Největší planeta naší Sluneční soustavy – Jupiter disponuje pestrým světem těles, které ho obíhají. Čtyři největší odhalil svým vlastnoručně zkonstruovaným dalekohledem Galileo Galilei. Ganymed a Callisto připomínají trochu planetu Merkur. Io je prozměnu svět plný intenzivní vulkanické činnosti způsobené převážně slapovými silami Jupiteru. I Europa se od prvních dvou jmenovaných měsíců liší. Její povrch tvoří jedna velká ledová krusta, na mnoha místech rozpraskaná, s minimem impaktních kráterů. Za praskliny mohou opět slapové síly mateřského plynného obra Jupiteru. Každopádně je to velmi zajímavé těleso, které by rozhodně stálo za uvažování, budeme-li se rozhodovat, kam příště zkusíme jako lidstvo se svými automatickými sondami přistát.
Ak by sme medzi súčasnými dopravnými prostriedkami hľadali nejakého nástupcu amerických raketoplánov, s najväčšou pravdepodobnosťou by sme skončili pri miniraketopláne Dream Chaser od súkromnej firmy Sierra Nevada Corporation (ďalej SNC). Tento veľmi zaujímavý kúsok techniky s bohatou históriou však asi bude mať problémy. Je totiž súčasťou projektu CCiCap (Commercial Crew Integrated Capability), v rámci ktorého takmer celý vývoj financuje NASA. S dvoma ďalšími súťažiacimi sa snaží získať kontrakt na dopravu amerických astronautov na ISS. NASA však nedávno oznámila, že začiatkom nového roku jednu spoločnosť prestane podporovať a je veľmi pravdepodobné, že ňou bude práve SNC.
Jen si na to vzpomeňte, bylo půl osmé ráno středoevropského letního času, všichni fanoušci kosmonautiky seděli jako pěny u svých počítačů a netrpělivě čekali na zprávy, které k nim dorazí. Čekali na signál z Marsu, protože právě přistávalo vozítko Curiosity. Přesně v 7:32 našeho času to přišlo – konečně jsem se dozvěděli, že nový americký rover bezpečně přistál v kráteru Gale a nejnebezpečnější část mise, přezdívaná právem sedm minut hrůzy je za námi. Neskrývaná radost v tvářích pracovníků JPL se všem vryla do paměti. Je to všechno jako včera – a přitom už od těchto okamžiků uplynul celý jeden rok. Dnešní článek tedy bude o prvních narozeninách vozítka Curiosity – zhodnotíme si uplynulých 365 dní a nakoukneme i do dalších plánů.
Wernher von Braun snil o letu na Mars, snil o něm dlouho a celý život se svého cíle snažil dosáhnout. Když se ho však jeden americký novinář na počátku šedesátých let zeptal, co je pro něj důležitější, zda letět na Měsíc, nebo na Mars, odpověděl: „Mars je větší výzva, ale osobně bych raději letěl nejdříve na Měsíc. Doletět na Měsíc je totiž pouze otázka peněz a dostatečné motivace.“ A zdá se, že ani jedno v šedesátých letech nechybělo. Poslední díl našeho putování životem von Brauna se bude zabývat obdobím, které je všeobecně hodně známé, proto se v něm pokusíme podívat na ty aspekty života von Brauna, které až tak známé nejsou. Přesto tento seriál i po sedmi dílech končí jaksi neúplný. O životě von Brauna i o historických souvislostech by se dalo napsat ještě mnohé. Proto přiložený seznam použité literatury zároveň doporučuji i jako ideální materiál k prostudování těm, které téma zaujalo. Je toho ještě dost zajímavého, co by vás mohlo zajímat.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Plánovaná kosmická stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce se má stát vědeckou laboratoří v oborech fyzikálních věd, fyziologie člověka a dalších. Má být také podporou pro lunární
Máme za sebou týden, který přinesl nečekané množství kosmických rekordů. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne se však krom počtu lidí na oběžné dráze
Od našeho posledního setkání u seriálu o teleskopu Jamese Webba už uplynula poměrně dlouhá doba, od setkání u posledního standardního dílu uteklo času ještě více. Je tedy nejvyšší
Tento týden se stalo tolik zajímavých kosmonautických věcí, že je opravdu obtížné vybrat, co do našeho pravidelného týdenního souhrnu dát. Jisté však je, že hlavní
Letní prázdniny se nachýlily ke svému konci a máme tu první zářijovou neděli. Ještě než ale začnou všechny možné školní povinnosti, čeká nás (kromě jiného) také
Některé týdny jsou důležitých kosmonautických událostí opravdu plné – tak jako tento. V pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího kosmonautického dění uplynulých sedmi dní se podíváme na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli
Co má společného potápění a výstup do volného prostoru na oběžné dráze? To, že v obou případech je člověk vystaven změnám tlaku. Pokud se člověk ponořuje do mořských hlubin, tlak na jeho tělo se postupně zvyšuje, pokud se však bude vzdalovat od
Jak napsal John. D. Clarke ve své slavné knize „Ignition!“: V roce 1903 vyšel článek s názvem „Průzkum vesmíru pomocí reaktivních zařízení“. Autorem byl neznámý středoškolský učitel Konstantin Eduardovič Ciolkovskij z jistého zapadlého městečka jedné nezajímavé provincie carského Ruska. Článek vyšel ve stejně
Na nejjižnějším cípu amerického státu Texas už několik let připravuje americká firma SpaceX nový raketodrom a zároveň tu vyvíjí i nový a revoluční nosič Starship, který se skládá z prvního stupně Super Heavy a z horního stupně Starship. Tato vyvíjená loď, která má za sebou zatím
