MDA Space
Společnost MDA Space kupuje výrobce malých družic Blue Canyon Technologies (BCT) za 620 milionů dolarů. Kanadské společnosti to poskytne lepší přístup na trh s vládními zakázkami.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost MDA Space kupuje výrobce malých družic Blue Canyon Technologies (BCT) za 620 milionů dolarů. Kanadské společnosti to poskytne lepší přístup na trh s vládními zakázkami.
Společnost Jio Platforms, která vlastní největšího indického telekomunikačního operátora, se snaží pronajmout si širokopásmovou kapacitu u globálních družicových konstelací, aby v zemi nastartovala svou vlastní suverénní síť na nízké oběžné dráze Země.
Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.
Kelly Hammettová, bývalá vedoucí Úřadu pro rychlé vesmírné schopnosti U.S. Space Force, byla jmenována výkonnou ředitelkou Centra jaderných zbraní letectva.
Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.
Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
Náš eshop
Články

Technici před několika hodinami vyvezli ukrajinsko-ruskou raketu Zenit po kolejích na startovní rampu 45 kosmodromu Bajkonur. Tady byla s pomocí hydraulických zvedáků vztyčena do svislé polohy a nyní tu čeká na start. Na první pohled nic neobvyklého – Zenit přece startoval více než osmdesátkrát. Nad tímto startem se ale vznáší podivný opar nejistoty. Všechny ukazatele totiž naznačují, že jde o vůbec poslední start této rakety. V dnešním článku se podíváme jak na samotný start, tak i na výhled do dalších let, který není vůbec růžový.

Loď Cygnus je od včerejška úspěšně připojena k Mezinárodní vesmírné stanici, ale vraťme se v čase zpátky. Nahlédněme do nedávných dní, kdy byl ještě Atlas na startovní rampě a Cygnus se teprve připravoval v čisté místnosti. NASA totiž vydala mimořádně povedené video, které ukazuje, jak probíhá příprava lodi před zavřením aerodynamického krytu, jaký je vývoz na rampu, usazení na raketu a samotný start. Myslíte si, že všechny tyto procedury znáte? Je to docela pravděpodobné, ale tohle video vás zaskočí technologickým provedením – je ve vysokém (FullHD) rozlišení a navíc disponuje 60 snímky za sekundu, takže se všechny pohyby přehrávají mimořádně plynule a přirozeně.

Je to už zhruba týden, co si může robot Curiosity zblízka prohlížet tmavý písek velké marsovské duny. Kromě kamer na stěžni k tomu využívá mikroskopickou kameru na konci robotické paže. Mezitím probíhá dálkový průzkum blízkého i vzdáleného okolí. My se ale zaměříme především na dvě hlavní věci. Tou první bude pochopitelně tmavý písek. Jak je velký, má různě veliká zrna? Proč je tmavý? Dále se podíváme na zajímavé světlé žilky i tlustší žíly v okolních horninách. V nedávném článku, kde jsme rozebírali aktuální dění, jsme zmínili, že Curiosity nejprve podrobně prozkoumá velkou písečnou dunu označenou číslem 1. Ovšem robotické vozítko mezitím zakotvilo nejprve u vedlejší „Dune 2“ a průzkum probíhá nejprve zde.

Čtvrtá zásobovací loď Cygnus a zároveň první zástupkyně z vylepšené řady dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. V útrobách lodi se ukrývá téměř tři a půl tuny nákladu – hlavně zásoby pro posádku, ale jsou tu i vědecké přístroje, nebo potřeby pro počítače, či výstupy do volného prostoru. Pokud půjde všechno podle plánu, měli by astronauti zachytit loď s pomocí staniční robotické paže a následně ji připojit k modulu Unity. Zachycení je plánováno na 12:10 našeho času a v tomto článku budete mít možnost celou operaci sledovat živě.

Když se 20. května roku 2010 vydala k Venuši japonská sonda Akatsuki (též označovaná jako Venus Climate Orbiter (VCO), nebo PLANET-C), spřádali vědci plány na to, jak to bude pěkné, až se sonda usadí na oběžné dráze kolem druhé planety Sluneční soustavy. Kolem Venuše v té době kroužila evropská sonda Venus Expres, takže se nabízelo krásné spojení dat z obou sond, což je po vědecké stránce vždycky ohromně důležité – každá sonda zkoumá jiné místo planety, takže odborníci mohou porovnávat podmínky ve stejném čase na různých místech. Jenže všechny naděje vyhasly šestého prosince 2010.

Jak už pravidelní čtenáři vědí, jednou za měsíc se na našem blogu věnujeme povedenému seriálu StationLIFE z produkce NASA, který se věnuje vědeckým výzkumům prováděným na palubě ISS. Každý díl se zaměřuje na určitý obor a dnes bude řeč o tématu, které je pro spoustu fanoušků techniky velmi zajímavé – o robotice. Podíváme se tedy především na staniční rameno, které dokáže manipulovat se zásobovacími loděmi, ale pozadu nezůstane ani robotický pomocník astronautů – Robonaut 2, který byl na stanici dopraven již před několika lety.

Program Gemini, často tak trochu opomíjený a stojící ve stínu Apolla, znamenal pro NASA definitivní krok k plnohodnotným orbitálním operacím, se vším, co k nim patří. EVA, dokování, rendez-vous za různých podmínek, dlouhodobé lety – to vše bylo možno v plánech pro Gemini nalézt a to vše bylo také posléze realizováno. Pro ambiciozní program však bylo zapotřebí najít nová konstrukční řešení. Ani skafandry nebyly výjimkou. Zpočátku byl potenciální hlavní kontraktor pro vývoj a výrobu skafandrů Gemini jasný: firma B.F.Goodrich své kvality potvrdila při misích Mercury a nikdo nečekal výraznou změnu v tomto smyslu. Své návrhy přihodila také firma Arrowhead Rubber Co. a obě firmy vyvinuly prototypy svých skafandrů. Pro své návrhy použily osvědčený systém „pomerančových“ ohybů v kloubech (pomerančových proto, že připomínaly měsíčky pomeranče) a probíhala také evaluace skafandrů s odnímatelnými nohavicemi a rukávy pro větší pohodlí při dlouhodobých letech. Ovšem nikdo netušil, že v pozadí existuje třetí hráč, který svůj vývoj financuje z vlastních zdrojů, a jeho návrhy jsou mnohem lepší, než u dvou zmíněných výrobců…

Včera se kolega Lukáš Houška ve svém Kosmotýdeníku věnoval kromě jiného startu ruské rakety Sojuz 2-1v, která měla na oběžnou dráhu vynést armádní satelit Kanopus ST, který je podle všeho určený k detekci ponorek. Selhalo jedno ze čtyř pyrotechnických zařízení, které mělo zajistit separaci vynášené družice od horního stupně Volga. Obě tělesa nyní zůstávají spojená a míří k nekontrolovatelnému zániku v atmosféře, který by mohl přijít už zítra, tedy v úterý 8. prosince. Přesné místo zániku zatím neznáme, ale v průběhu dalších hodin by se mohly začít odhady alespoň částečně zpřesňovat. V tomto článku se Vám budeme snažit přinášet průběžně aktualizované informace.

Studentka Akatsuki v roce 2010 ve třídě „Venuše“ nezvládla předmět „brzdící zážeh“ a profesorka „nebeská mechanika“ byla nekompromisní – šance na reparát přijde až za dlouhých pět let! Tak nějak by mohl vypadat personifikovaný příběh japonské sondy Akatsuki, který byl dnes ráno korunován úspěchem. „Studentka“ nic nepodcenila a opakovaný pokus zvládla na výbornou. 51 minut po naší půlnoci začal brzdící zážeh trvající 20 minut a 30 sekund a po jeho dokončení byla Akatsuki na protáhlé oběžné dráze kolem druhé planety sluneční soustavy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V

Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh

Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.

To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat

Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené

Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.