Rozpočet ESA
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na briefingu 9. ledna uvedl, že rozpočet ESA na rok 2025 bude činit 7,68 miliardy eur. To je asi o 1,4 % méně ze 7,79 miliardy eur, které měla agentura v roce 2024.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na briefingu 9. ledna uvedl, že rozpočet ESA na rok 2025 bude činit 7,68 miliardy eur. To je asi o 1,4 % méně ze 7,79 miliardy eur, které měla agentura v roce 2024.
Společnost Astranis 10. ledna uvedla, že všechny čtyři jeho nedávno vypuštěné širokopásmové družice prošly testy a s využitím svého elektrického pohonu mění svou oběžnou dráhu na geostacionární.
Americký poskytovatel družicových snímků, společnost Maxar Intelligence, oznámil smlouvu s nizozemským ministerstvem obrany v hodnotě 14,4 milionů dolarů. Čtyřletá dohoda oznámená 9. ledna poskytuje nizozemským vojenským uživatelům přístup k funkcím Maxaru.
Americké vojenské družice vyrobené společnostmi York Space Systems a SpaceX úspěšně demonstrovaly laserové komunikační spojení napříč dodavateli na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Rubicon Space Systems dodala pohonný systém pro demonstrační misi Green Propulsion Dual Mode (GPDM) v rámci výzkumu NASA technologií pro ASCENT (Advanced Spacecraft Energetic Non-Toxic).
Ničivé požáry v USA si vynutily uzavření a evakuaci laboratoře NASA Jet Propulsion Laboratory. JPL se nachází v povinné evakuační zóně. Požár se pohybuje méně než jednu míli od laboratoře.
Japonský startup Pale Blue oznámil 8. ledna dohodu s italskou společností D-Orbit. Cílem spolupráce je testování a rozvoj Water Ion Thruster od Pale Blue. Pohon by měl být testován na oběžné dráze v tomto roce.
Články
Zajištění startu rakety s sebou nese mnoho komplikací – mezi ně patří i vytváření bezletové zóny v okolí kosmodromu a pak i v okolí dráhy rakety, případně v oblasti dopadu vyhořelých stupňů, nebo přistání prvních stupňů.. To samé platí i při návratu kosmické lodi z oběžné dráhy. Tyto bezletové zóny se dnes připravují manuálním procesem zadávání dat. SpaceX ale má snahu o revoluci i v tomto oboru. Společně s Federálním leteckým úřadem FAA pracuje na projektu, který by měl automatizovat vytváření bezletových zón.
Vyhlídkový komentovaný okruh „Cape Canaveral Then and Now“ byl bez diskuse tím nejzajímavějším, co mohl běžný smrtelník vidět z amerických kosmických středisek. Žádné aranžované muzeum, ale dechberoucí cesta skrz nefalšovanou historii na mysu Canaveral. Z důvodu „zpřísněných bezpečnostních opatření“ byl ovšem okruh s okamžitou platností uzavřený. Oč jsme přišli? Namátkou jmenujme možnost projít si startovací rampu 34, kde v lednu 1967 uhořeli astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Nebo navštívit rampu 14, odkud se na svoji historickou misi vydal John Glenn a další astronauti.
Až v roce 2018 odstartuje toužebně očekávaný Webbův teleskop, bude muset provést složitou sekvenci pohybů, které jej rozloží do operačního stavu. Teleskop bude totiž tak velký, že by se v rozloženém stavu nevešel pod žádný aerodynamický kryt rakety. Aby všechno proběhlo na jedničku, musí se každý krok zvrubně otestovat v laboratoři. O tom, že se se zkouší rozkládání celé „trojnožkové“ konstrukce, jsme informovali již v tomto článku. Zkoušky ale pokročily a Technici v Goddardově středisku postoupili do další fáze – tentokrát se zkouší rozkládání konstrukce s rozměry dvoupatrového domu i s přiloženým sekundárním zrcadlem (na obrázku). Žlutá konstrukce v tomto případě simuluje podmínky stavu beztíže, ale požadavky jsou přísné – při rozložení musí být pozice přesná na jeden milimetr.
Hned na začátek se musíme omluvit všem fanouškům seriálu Krásy modré planety – od minulého dílu jsme je nechali čekat celé tři měsíce. Jenže v posledních týdnech se dělo tolik věcí, že na oddechový seriál nebyl bohužel čas. Dnes se ale milovníci pohledů na naši rodnou planetu dočkali. Opět jsme pro Vás připravili dvacet fotek, které pořídila italská astronautka Samantha Cristoforetti. Popisky u fotek v tomto článku navíc pochází přímo od ní, jen jsou přeložené do češtiny. Pokud tedy máte zájem o virtuální cestu na oběžnou dráhu, tak se pohodlně usaďte, startujeme.
Sedmnáctého dubna se stala šestá operační loď Dragon součástí ISS, na kterou tehdy dovezla dvě tuny nákladu. Posádka všechno vynosila a následně do útrob lodi naložila téměř 1400 kilogramů věcí, které je potřeba vrátit na Zemi. Jde v první řadě o výsledky experimentů, ale najdeme tu i části staničního hardwaru, který je potřeba prozkoumat v pozemských laboratořích aby se odhalily příčiny selhání. Dnes ve 13:04 našeho času by se měl Dragon vydat na cestu k domovu, aby o několik hodin později přistál ve vlnách Pacifiku. Přímý přenos na NASA TV začíná ve 12:45 našeho času. V tomto článku můžete celý proces sledovat živě.
Moře šplouchá, tvář vám hladí jemný vánek, který se zlehka opírá do plachet vaší lodi a zapadající slunce všechno halí do měkkých oranžových barev. Skutečná romantická idylka. Slunce a plachtění k sobě patří už od pradávna. Jenže technici se již před několika lety rozhodli, že by mohli starý známý princip, který před staletími otevřel lidem nové možnosti, vylepšit a použít v kosmickém prostoru. Kvůli nedostatku větru v těchto oblastech bylo potřeba najít jiný zdroj pohonu – a s pomocnou rukou přišlo Slunce.
Pokud půjde všechno podle plánu,vydá se dnes v 16:45 našeho času k obloze americká raketa Atlas V, přičemž startovní okno trvá 4 hodiny. Mediálně nejzajímavější součástí nákladu je armádní miniraketoplán X-37 (více o jeho misi zde), který se do vesmíru podívá již počtvrté. Společnost mu při cestě na oběžnou dráhu bude dělat i několik malých satelitů, mezi kterými najdeme třeba i solární plachetnici. Tomuto projektu se budeme věnovat ve zvláštním příspěvku, nyní jsme pro Vás připravili článek, ve kterém můžete živě sledovat start rakety.
Připravovaná soukromá loď pro posádku od společnosti SpaceX nese označení Crew Dragon a šestého května přišel velmi důležitý okamžik pro celý projekt – Dragon úspěšně otestoval svůj záchranný systém, který by jej v případě problémů odnesl pryč od nebezpečné rakety, která stojí na rampě – detailněji jsme se tomuto tématu věnovali zde. Jenže pro novou loď to ani zdaleka nebyla poslední zkouška. Než do jejích křesel usednou první američtí astronauti, bude muset Dragon prokázat svou spolehlivost i v dalších testech.
Stennisovo středisko zažilo ve své historii mnoho velkých zkoušek – testovaly se tu třeba motory pro lunární raketu Saturn V, nebo motory pro raketoplány. Zkušební zážehy tu absolvovaly i první stupně raket Saturn V (na úvodním obrázku) a nyní se něco podobného chystá i u větší a silnější SLS. Aby ale bylo možné na stanovišti B-2 provádět, je potřeba celé stanoviště vyztužit a doplnit. Nově instalovaná konstrukce složená z ocelových výztuh bude vážit zhruba 500 tun. S pracemi se začalo 13. května.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy
Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv
První týden, který se alespoň zčásti odehrál v roce 2025, právě končí. I v tomto do jisté míry svátečním čase se dělo mnoho zajímavého v kosmonautice.
V rámci pilotované testovací mise Artemis II se mají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady vydat v
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral
Je zcela nesporné, že postavou, jež měla klíčový vliv na úvodní fázi závodu o vesmír, byl Sergej Pavlovič Koroljov. Mnozí pracovníci OKB-1 a organizací, které dodávaly komponenty
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.