Jielong-3
Čína vypustila z mobilní námořní platformy raketu Jielong-3, která úspěšně dopravila na oběžnou dráhu 10 družic pro vylepšení navigace Centispace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína vypustila z mobilní námořní platformy raketu Jielong-3, která úspěšně dopravila na oběžnou dráhu 10 družic pro vylepšení navigace Centispace.
Vedoucí představitelé NASA, Babcock International Group (Babcock), Lockheed Martin, BAE Systems, britského ministerstva obrany a vlády USA byli potvrzeni jako řečníci na Mezinárodní vesmírné výstavě ve Farnborough.
National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) plánuje přikoupit k nákupu globálních datových souborů i službu pozorování ropných skvrn nebo jiných událostí.
Indické družice SDX01 a SDX02 demonstrační mise SpaDeX se přiblížily z 230 metrů na 15 metrů a následně až na 3 metry. Poté se družice vrátily zpět do bezpečné vzdálenosti. Při dalším přiblížení by mělo dojít už i ke spojení.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na briefingu 9. ledna uvedl, že rozpočet ESA na rok 2025 bude činit 7,68 miliardy eur. To je asi o 1,4 % méně ze 7,79 miliardy eur, které měla agentura v roce 2024.
Společnost Astranis 10. ledna uvedla, že všechny čtyři jeho nedávno vypuštěné širokopásmové družice prošly testy a s využitím svého elektrického pohonu mění svou oběžnou dráhu na geostacionární.
Americký poskytovatel družicových snímků, společnost Maxar Intelligence, oznámil smlouvu s nizozemským ministerstvem obrany v hodnotě 14,4 milionů dolarů. Čtyřletá dohoda oznámená 9. ledna poskytuje nizozemským vojenským uživatelům přístup k funkcím Maxaru.
Články
Americká sonda New Horizons proletí kolem trpasličí planety Pluto už za pár dní – 14. července. Mise je právem hojně sledovaná a to s sebou nese hodně otázek od diváků, čtenářů, zkrátka všech, které tato jedinečná mise zaujala. Ostatně stačí se podívat na náhledový obrázek dnešního článku a každému fanouškovi kosmonautiky musí zaplesat srdce. Jde o fotku Pluta a jeho měsíce Charonu pořízenou kamerou LORRI. Proto jsme se rozhodli vydat druhý díl našeho nepravidelného seriálu FAQ, který se snaží odpovídat alespoň na ty nejčastěji kladené otázky. Pokud Vás zajímá, jakou rychlostí sonda posílá data, kdy uvidíme fotky z přiblížení, nebo kam má v dalších letech sonda namířeno, čtěte dál.
Opakovat tu, že ISS je unikátní vědeckou laboratoří, která svými jedinečnými parametry umožňuje provádět experimenty, které by jinde nebyly možné, by bylo nošením pověstného dříví do lesa. Posádka na stanici tráví denně několik hodin obsluhou přístrojů na kterých se provádí pokusy z biologie, materiálového inženýrství, ale i fyziky či chemie. Experimentů je ale velké množství a proto je dobré dělat čas od času jejich rekapitulace. Tuto roli skvěle plní seriál StationLIFE, který vychází každý měsíc na kanálu ReelNASA. V našem článku Vám přinášíme souhrn dosavadních dílů a do budoucna bychom rádi informovali i o vydání nových vydání.
Na jaře proběhla médii krátká zpráva, že z vozítka na solární pohon, které se prohání po povrchu Marsu už více než 10 let, je maratónec. Vozítko však překonalo i další metu. Na Marsu je už více než 4000 solů, jak nazýváme marsovské dny. Ty jsou asi o půl hodiny delší, než pozemské. A i když práce vozítka dočasně zastavila konjunkce Marsu se Sluncem, která znemožňuje přenos signálu, nyní už opět popojíždí. Podívejme se, jak je na tom v poslední době a jaký je výhled do budoucna.
Italský astronaut Luca Parmitano, který má na svém kontě 166 dní ve vesmíru se dočkal velké pocty – v rámci jubilejního dvacátého ročníku projektu NEEMO bude velitelem. NEEMO je zkratka z NASA Extreme Environment Mission Operations (volně přeloženo Operace NASA v extrémním prostředí) a vše spočívá v tom, že tým čtyř lidí zamíří do podmořské základny Aquarius na pobřeží Floridy. Kromě Parmitana se aquanauty stanou americká astronautka Serena Auñon, Američan David Coan a Japonec Norišige Kanaj. Letošní expedice bude trvat 14 dní a startuje už 20. července.
Pro astronauta je jakýkoli let do vesmíru vždy vrcholem dlouhého výcviku a odříkání. Většina astronautů nemá jisté, že by mohla letět znovu a v mnohých případech to tak i bude. Být Kanaďanem v NASA je obtížné. Abyste se dostali do vesmíru, potřebujete nějaký kanadský projekt, který z vás udělá důležitou osobu, která jako jediná je vhodná při zvládnutí daného cíle. Chris Hadfield dokončil svoji první misi v roce 1995, pomohl pomocí kanadské robotické ruky připojit dokovací modul pro Mir. Po navrácení zpět na Zem nevěděl, zda se do vesmíru ještě podívá, ale byl si naprosto jistý, že svoji misi – stát se astronautem – tímto činem ještě nedokončil. Rozhodl se, že bude trpělivý, bude dobře cvičit, nabírat zkušenosti, aby při další misi byl nejen připraven, ale aby nesl i více odpovědnosti, než při té první. Naštěstí pro něj i pro mnoho dalších lidí této planety se začínal rodit projekt známý pod zkratkou ISS.
„Řekla bych, že dnešek je zaměřen na obecný návod na to, jak spokojeně žít na ISS. Já i Terry procházíme výcvikem zdravotnických specialistů posádky. Oba už jsme absolvovali množství hodin pokrývajících základní zdravotnické procedury. Jako zdravotničtí specialisté dnes ale s Terrym projdeme brífinkem ohledně hlavních psychologických problémů a poruch, které se mohou objevit během dlouhodobých vesmírných expedic: jak je rozpoznat a jak s nimi naložit. Pokud byste se mě zeptali na radu, řekla bych vám, že jedním z hlavních faktorů ovlivňujících psychický stav je dobré jídlo.
„Letět do vesmíru je obrovské dobrodružství, ale návrat zpět je také výzvou.“ říká Samantha Cristoforetti. Samanthu před několika dny vyzpovídala moderátorka britské rozhlasové stanice BBC. Rozhovor o návratu astronautů z vesmíru, přivykání si gravitaci, jejich práci na oběžné dráze nebo třeba o cestě na Mars, je bezpochyby zajímavý a proto jsme se rozhodli Vám jej v rámci Deníku astronautky zprostředkovat. Následující článek je tedy volným přepisem rozhlasového vysílání. Samantha nám k němu nechala vzkaz s příslibem dalších zápisků v deníku: „Stále pracuji na sepsání mých dojmů z posledních třech týdnů. Mezitím si můžete užít tento rozhovor!“
Sondě New Horizons zbývá na cestě k systému Pluta a jeho měsíců necelých 9 dnů cesty a nadšencům do kosmonautiky jistě neušla nečekaná událost, která byla zaznamenána v noci na neděli. Událost nebude mít žádný vliv na trajektorii, po které sonda proletí kolem Pluta. Nyní se dá očekávat, že návrat k normálním operacím můžeme očekávat v průběhu jednoho nebo maximálně několika dnů a nebude to zřejmě znamenat téměř žádný dopad ani na vědecká data, která je třeba získat ještě před nejtěsnějším průletem 14. července.
Česká republika si dnes připomíná státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, ale ani to nezabrání vydání již 146. dílu našeho seriálu Kosmotýdeník. I tentokrát na Vás čekají události uplynulých sedmi dnů, které by rozhodně neměly zapadnout. Tento týden nepatřil k těm, které by fanoušky kosmonautiky zasypaly tunami událostí. Kromě stále se zlepšujících fotek trpasličí planety Pluto nás čeká i problém sondy New Horizons. Navíc se podíváme na velmi důležitý zásobovací let ke stanici ISS, ale navštívíme také kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy
Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv
První týden, který se alespoň zčásti odehrál v roce 2025, právě končí. I v tomto do jisté míry svátečním čase se dělo mnoho zajímavého v kosmonautice.
V rámci pilotované testovací mise Artemis II se mají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady vydat v
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
