sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Navigační družice navržená společností Sierra Space pro americké vesmírné síly prošla předběžnou kontrolou. Družice je postavena pro program Resilient Global Positioning System (R-GPS), jehož cílem je posílit stávající konstelaci družic GPS.
Společnost Stoke Space získala 260 milionů dolarů, z finančního kola série C, na vývoj plně znovupoužitelné nosné rakety.
24. výroční zpráva o vládních vesmírných programech od konzultační firmy Novaspace ukazuje, že vládní rozpočty na vesmír vzrostly o 10 % od roku 2023, hlavně díky investicím do obrany. Nárůst odráží rostoucí obavy o vesmír jako o spornou vojenskou doménu.
Indická vesmírná agentura ISRO oznámila úspěšné spojení dvou družic v rámci mise SpaDex. Indie se tak stala čtvrtou zemí na světě, která zvládla dokování na oběžné dráze.
Americká National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) 15. ledna oznámila, že vybrala 13 společností pro kontrakt v hodnotě 200 milionů dolarů na poskytování komerčních družicových dat a analýz.
Emirátský operátor Space42 oznámil 15. ledna, že navázal komunikaci se svou družicí Foresight-2. Družici poskytla finská společnost Iceye.
Vědecké pozorování dnes uzavřela jedna z nejdůležitějších evropských misí v historii, astrometrická sonda Gaia. Výsledky však budou dál zpracovávány, poslední velký balíček se očekává v roce 2026.
Články
Téměř celá dlouhá tři desetiletí neprobíhala ve Spojených státech výroba plutonia-238. Jenže zásoby se pomalu začaly tenčit a tak jsme už v roce 2013 psali o tom, že Amerika obnoví výrobu tohoto poměrně vzácného izotopu, aby bylo možné i v dalších letech posílat do vesmíru sondy, jejichž energetické nároky jsou příliš vysoké, než aby jim stačily běžné solární panely, nebo mají pracovat daleko od Slunce, kde solární zdroje ztrácí dech. Americké ministerstvo energetiky počítá s tím, že výrobní závod v Oak Ridge by měl podle odhadů v příštích letech vyprodukovat okolo půl kilogramu plutonia-238.
Včera jsme se v našem krátkém článku věnovali odstranění modelu družice Envisat v životní velikosti u evropského technologického střediska ESTEC a slíbili jsme Vám, že se již brzy podíváme na osud skutečného Envisatu. Nyní tato chvíle přichází – Envisat je zhruba 8 tun vážící satelit, který je dodnes největší evropskou družicí určenou k monitorování Země. Po vypuštění v roce 2002 fungoval 10 let, načež se v roce 2012 odmlčel a přestal fungovat – kolem Země obíhá ve výšce 800 kilometrů, takže by trvalo desítky, možná i stovky let, než by shořel v atmosféře.
Název dnešního článku jsme si vypůjčil z rozhovoru, který vedl portál spaceflightnow.com s vědeckým ředitelem ESA Alvaro Gimenézem, do jehož pravomocí spadá nepilotovaný průzkum Sluneční soustavy. Jeho výrok je samozřejmě myšlený v nadsázce a s humorem, přesto je z něj cítit, že Evropská kosmická agentura opravdu stojí o to, aby se mohla podílet na zatím nepojmenované americké misi (zatím s pracovním názvem Europa Clipper nebo Europa Multiple-Flyby Mission), která se na cestu nevydá dříve, než v roce 2022. Už v dubnu loňského roku jsme psali o tom, že ESA bez váhání přistoupila na neoficiální nabídku NASA spolupodílet se na přípravě mise k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Realizace ale bude velmi složitá – paradoxně proto, že jde o velmi prestižní misi.
Největší evropský satelit určený k monitorování počasí na planetě Zemi, to byl Envisat vypuštěný v roce 2002. Družice sloužila až do roku 2012, kdy se odmlčela a až za několik let na její práci navázaly satelity Sentinel. Proč se ale v nadpisu článku loučíme s družicí až nyní? Abychom si rozuměli, neloučíme se s družicí samotnou, ale s jejím modelem v životní velikosti. V roce 1999 byl poblíž výstavy SpaceExpo v těsném sousedství Technologického střediska Evropské kosmické agentury – ESTECu postaven model satelitu Envisat z kovu a plastu v životní velikosti.
Dnešním dnem spouští náš portál novou službu svým čtenářům. Kromě informací o dění v současné kosmonautice i její historii bychom se rádi věnovali také recenzím zajímavých počinů, jež s kosmonautikou souvisejí. Nechceme se omezovat pouze na knihy, je pravděpodobné, že časem přibudou i recenze na filmy, dokumenty či počítačové hry. Články na toto téma budou vycházet velmi nepravidelně, budeme se však snažit naše čtenáře upozornit na díla, jež by neměla zůstat stranou jejich zájmu. A není lepší způsob, jak odstartovat tuto minirubriku, než recenzí knihy, jež mi přistála na stole na konci listopadu. Byla vydána v nakladatelství Jan Melvil Publishing a její název je všeříkající: „Elon Musk – Tesla, SpaceX a hledání fantastické budoucnosti“.
Po fenomenálním úspěchu, který přišel 22. prosince, asi všichni fanoušci kosmonautiky čekali, že už všechny první stupně Falconů budou sedat na pevninu a že SpaceX může své dvě přistávací plošiny prodat do šrotu. Realita ale zřejmě nebude tak snadná. Uživatel Raul z diskusního fóra kosmo.cz totiž zjistil, že SpaceX pro své další dva starty neplánuje přistání na pevnině. Ke slovu by se měly dostat přistávací plošiny.
Spolu s nástupem vícemístných kosmických lodí vyvstala v Sovětském svazu otázka, jak do poměrně stísněného prostoru natěsnat tři kosmonauty. První let programu Voschod naznačil, jakým směrem se v tomto smyslu budou Sověti ubírat. Tři odvážlivci na palubě Voschodu-1 letěli ve vlněných kompletech, sestávajících z kalhot a bundy. Nepočítalo se s žádným prostředkem pro ochranu jejich životů v případě dekomprese. Důvěra ve správnou funkci a odolnost konstrukce sovětských lodí byla velká. Způsob myšlení se pak „přelil“ i do programu Sojuz. Ani tam se nepočítalo se skafandry – Sojuz měl být trojmístný a ve skafandrech by se do návratového modulu trojice kosmonautů vešla jen stěží. I Sergej Koroljov se nechal unést důvěrou ve vlastní technologii a prohlásil, že „(…) pracovat uvnitř lodi ve skafandru je něco podobného, jako pracovat uvnitř ponorky v potápěčském obleku.“ První posádky Sojuzů tak opět navlékly pouze vlněné sportovní komplety a věřily v příznivý osud. Ten jim však neměl být nakloněn donekonečna…
Rok 2015 skončil a přinesl nám mnoho zajímavých událostí. Jelikož jsme na koni roku uspořádali anketu o nejočekávanější událost roku 2016, tak se přímo nabízí, abychom nyní udělali anketu novou, která se bude pídit po momentech roku 2015. Upřímně řečeno ale vítěze už s největší pravděpodobností máme. Průlet New Horizons kolem Pluta nemohlo překonat nic. Jelikož nejde o nějakou mimořádně důležitou anketu, rozhodli jsme se tentokrát pro malý trik – vítěze známe a v anketě se bude hlasovat o pořadí na dalších místech.
Titulek článku je možná zbytečně dlouhý, ale kombinace dvou rivalů v názvu prostě musí tahat za oči. Jak je to vůbec možné v dnešním světě? Vždyť na Rusko je uvaleno málem embargo a západní svět se snaží bojkotovat ruské výrobky. A v této situaci se dovídáme, že korporace ULA (United Launch Alliance) si u ruské společnosti Eněrgomaš objednala dalších dvacet motorů RD-180, které pohání výkladní skříň americké kosmonautiky, raketu Atlas V. Na celém nákupu je pozorouhodný také fakt, že tyto motory pomohou vynést americké vojenské satelity a prodlouží tak Atlasům schopnost létat až do první poloviny dvacátých let tohoto století.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy
Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv
První týden, který se alespoň zčásti odehrál v roce 2025, právě končí. I v tomto do jisté míry svátečním čase se dělo mnoho zajímavého v kosmonautice.
V rámci pilotované testovací mise Artemis II se mají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady vydat v
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
