sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Navigační družice navržená společností Sierra Space pro americké vesmírné síly prošla předběžnou kontrolou. Družice je postavena pro program Resilient Global Positioning System (R-GPS), jehož cílem je posílit stávající konstelaci družic GPS.
Společnost Stoke Space získala 260 milionů dolarů, z finančního kola série C, na vývoj plně znovupoužitelné nosné rakety.
24. výroční zpráva o vládních vesmírných programech od konzultační firmy Novaspace ukazuje, že vládní rozpočty na vesmír vzrostly o 10 % od roku 2023, hlavně díky investicím do obrany. Nárůst odráží rostoucí obavy o vesmír jako o spornou vojenskou doménu.
Indická vesmírná agentura ISRO oznámila úspěšné spojení dvou družic v rámci mise SpaDex. Indie se tak stala čtvrtou zemí na světě, která zvládla dokování na oběžné dráze.
Americká National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) 15. ledna oznámila, že vybrala 13 společností pro kontrakt v hodnotě 200 milionů dolarů na poskytování komerčních družicových dat a analýz.
Emirátský operátor Space42 oznámil 15. ledna, že navázal komunikaci se svou družicí Foresight-2. Družici poskytla finská společnost Iceye.
Vědecké pozorování dnes uzavřela jedna z nejdůležitějších evropských misí v historii, astrometrická sonda Gaia. Výsledky však budou dál zpracovávány, poslední velký balíček se očekává v roce 2026.
Články
NASA nově plánuje start mise InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) na rok 2018. Startovní okno konkrétně začíná 5. května a cesta k Marsu by měla trvat 206 dní. InSight je lander, který má za úkol přistát poblíž rovníku Marsu a pomocí citlivého seismometru a tepelné sondy zkoumat geologickou aktivitu Marsu. Mise měla původně startovat už letos, na raketě Atlas V v konfiguraci 401, ale kvůli problémům se seismometrem musel být start zrušen. Před NASA stálo těžké rozhodnutí, protože další okno pro přelet k Marsu se otevírá až za dva roky. Dokonce se vážně uvažovalo i o zrušení celé mise, NASA se ale nakonec rozhodla investovat další finance a přesunout start na rok 2018.
Minulá verze rakety Falcon 9 od firmy SpaceX se označovala jako Falcon 9 v1.1, zdálo se tedy logické, že její vylepšená varianta dostane označení Falcon 9 v1.2. Na toto označení si již hodně lidí zvyklo, ale pak přišla nečekaná změna – o raketě se na některých portálech začalo psát jako o Falcon 9 FT, přičemž FT zde reprezentuje „Full Thrust“, tedy plný tah. V redakci proto řešíme dilema, jak máme novou verzi rakety v článcích označovat. Jelikož se tato otázka z velké části dotýká vkusu a názoru našich čtenářů, rozhodli jsme se Vás oslovit, zda byste nám při rozhodování nepomohli.
Michail Kornijenko a Scott Kelly se před týdnem vrátili z téměř ročního pobytu na palubě ISS. Tato unikátní expedice, zaměřená na dlouhodobou studii lidského těla ve stavu beztíže byla zatím nejdelší, jakou Mezinárodní vesmírná stanice pamatuje. Scott Kelly se s 340 dny stal americkým rekordmanem v délce souvislého pobytu ve vesmíru. Na druhém místě je Michael Lópéz-Alegria, který má na kontě “pouze” 215 dní. Rusové ale mají s dlouhodobými pobyty mnohem vice zkušeností. Celkem tři kosmonauti strávili na stanici Mir dobu delší, než jeden rok. Absolutním rekordmanem je potom Valerij Poljakov se 437,7 dny ve vesmíru. Michail Kornijenko a Sergej Volkov, který se také vrátil z ISS, I když jenom ze standardní půlroční expedice, podnikli ještě s dalším ruským kosmonautem Alexandrem Misurkinem po přistání Sojuzu TMA-18M velmi zajímavou sérii experimentů – simulované přistání na Marsu.
Poté, co nový evropský satelit Sentinel 3A poslal na Zemi první krásné fotky naší planety, jsme se dočkali informací i z dalšího vědeckého přístroje – výškoměru, který zkoumá výšku vln a změnu této hodnoty. Již krátce po jeho uvedení do provozu začalo skenování severní části Atlantiku, což je mimochodem díky Golfskému proudu jedna z nejdynamičtějších lokalit světových oceánů.
Před rokem, 6. března 2015, se začala DAWN pomalu usazovat na oběžné dráze kolem obří planetky pásu asteroidů. Planetky tak veliké, že podle nové definice spadá do kategorie trpasličích planet. Ceres, jež byla v tomto pásu objevena vůbec jako první již 1. ledna 1801, je skutečně výjimečný svět a dokazují nám to i fotografie z nízké oběžné dráhy, které k nám proudí už od začátku roku. Na fotografiích jsou vidět velmi zajímavé struktury, jako třeba řetízky kráterů nebo strmé svahy relativně mladých kráterů. Ovšem to, na co veřejnost bezpochyby lačně čeká nejvíce, to jsou záběry na pozoruhodnou horu Ahuna Mons, nebo kráter se světlými skvrnami Occator. A již jsme se dočkali. Hora z orbitální výšky 385 km v celé své kráse je tu.
Historicky první spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí uskutečněné z České republiky klepe na dveře. Už dnes po deváté hodině ráno by si měli studenti tří olomouckých gymnázii (Slovanské gymnázium, Gymnázium Čajkovského a Gymnázium Olomouc-Hejčín) promluvit s britským astronautem Timem Peakem, který je momentálně členem 47. dlouhodobé expedici. Na zajištění celé akce se podílí se také jak Univerzita Palackého, tak spolek jejích studentů UP Crowd. Technické záležitosti spojení zajišťuje firma Onyx engineering a hanácký radioklub OK2KYJ, který zajistí samotný kontakt. V tomto článku máte možnost celou událost sledovat živě.
Druhý a současně poslední speciální díl seriálu Kosmický šatník bych rád věnoval dvěma zajímavým oblekům, které spolu sice přímo nesouvisejí, přesto se na nich dá z určitého hlediska najít několik podobných znaků. Prvním z nich je fakt, že byly navrženy, vyrobeny a testovány stejnou firmou. Druhým shodným znakem pak je nasazení obou skafandrů – nebo snad lépe řečeno jejich nenasazení. Dva obleky, jimž se dnes budeme věnovat, totiž vznikly v rámci programů, jež přímo soutěžily s podobnými programy druhé kosmické velmoci a oba programy také zanikly dříve, než došly do pilotované fáze. Řeč bude o skafandrech pro nerealizovaný sovětský lunární program N1-L3 a o záchranných skafandrech podobně neslavně ukončeného programu sovětského raketoplánu. Dnes se vyjímají už jen coby exponáty v muzeu mateřského závodu, ale ve své době se jednalo o velmi zajímavé ukázky technologie…
Vždy, když se na oběžnou dráhu vypustí nová družice, čekají pozemní týmy dlouhé týdny zkoušek všech systémů a pozvolné kalibrace palubních vědeckých přístrojů. Stejnému procesu se nevyhnula ani vědecká družice Sentinel 3A, která se na oběžnou dráhu dostala 16. února. Jako první se aktivovaly optické přístroje, které mají za úkol snímkovat naši planetu. Všechny tři snímky v tomto článku vznikly vědeckým přístrojem OLCI (Ocean and Land Colour Instrument), který navazuje na odkaz legendární družice Envisat a disponuje 21 spektrálními pásmy. Jeho rozlišení je 300 metrů a každý snímek pokrývá oblast širokou 1270 kilometrů.
Otázky okolo připravované čínské orbitální stanice Tiangong-2 se dočkaly odpovědí – alespoň některé. O tom, že se čínská stanice Tiangong-1 dočká nástupce se hovořilo již několik let, ale zatím pořád jsme pracovali s nejistými termíny a informacemi. Ani nyní nevíme všechno, ale na sepsání článku to stačí. Doufáme tedy, že pro Vás budou informace zajímavé. Pokud by Vás tedy zajímalo, kdy se můžeme těšit na start nové čínské stanice, kdy k ní zamíří první posádka a co se bude na stanici testovat, je tento článek přesně pro Vás.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byly svědky zcela výjimečného a v
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy
Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv
První týden, který se alespoň zčásti odehrál v roce 2025, právě končí. I v tomto do jisté míry svátečním čase se dělo mnoho zajímavého v kosmonautice.
V rámci pilotované testovací mise Artemis II se mají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady vydat v
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
