Swissto12
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Náš eshop
Články
Je možné, že se čtvrtá orbitální mise polotajného amerického miniraketoplánu X-37, která se také označuje jako OTV-4, pomalu chýlí ke konci. Ke startu došlo 20. května 2015 a šlo vůbec o první misi, na kterou letěl již jednou použitý X-37B. Jako obvykle bylo k dispozici jen velmi málo informací, ale vědělo se, že mise bude trvat minimálně 200 dní. Šest dní po startu nový objekt objevili hledači družic, kteří určili dráhu jako 312 × 325 km se sklonem 38° vůči rovníku. To je trochu neobvyklé, protože zatímco u minulých misí se výška vždy hodně měnila, sklon dráhy býval vždy 40 – 43°.
Stejně tak jako se v neděli ve dvanáct hodin pravidelně obědvá, tak na Kosmonautixu v ten stejný čas přinášíme pravidelnou kosmickou potravu vaší duše. Jinými slovy, právě vychází další vydání Kosmotýdeníku. Tentokrát vás zavedeme na výpravu na hodně speciální místo, ve kterém proběhla úspěšná výroba takzvané pevné baterie – malého zázraku pro budoucnost skladování energie. Dále zamíříme na Mars ke kráteru, který vypadá jako motýl, navštívíme i poničené středisko NASA v New Orleans a čekají nás klasické rubriky jako snímek, či video týdne. Přeji vám dobré čtení a příjemnou neděli.
U SpaceX si fanoušci zvykli na to, že statický zážeh rakety Falcon 9 na rampě je jasným potvrzením toho, že se blíží další start. V těchto hodinách nastává období, kdy by měl být Falcon opět natankován, jako kdyby se chystal ke startu. Odpočet bude jako vždy zakončen krátkým zážehem všech motorů na prvním stupni, což definitivně potvrdí, že nosič je připraven na start. Samotný statický zážeh měl přijít už na přelomu včerejška a dneška, ale kvůli menším problémům byl odložený o 24 hodin. Aktuálně to vypadá, že by k zážehu mohlo dojít od dnešních 16:00 do nedělních 11:00 našeho času. Jelikož se včera večer našeho času podařilo raketu na rampě LC-39A vztyčit, mohly vzniknout krásné fotky (nejlepší jsme našli na webu Project Habu), na které fanoušci kosmonautiky dlouho čekali. Rampa LC-39A se probouzí k životu a snad už příští týden (18.2.) bychom se měli dočkat startu. Nejbližším krokem je momentálně statický zážeh, o jehož realizaci Vás budeme informovat prostřednictvím aktualizací tohoto článku.
Americké sondy MMS (Magnetospheric Multiscale mission) právě v těchto dnech začínají tři měsíce dlouhé putování na novou oběžnou dráhu. Satelity létají kolem Země a u ní i zůstanou, nová dráha je ale dostane dvakrát dál od zemského povrchu, než kdy dříve byly. Nová oběžná dráha je součástí druhé fáze celé výzkumné mise a i v ní budou satelity mapovat základní charakteristiky vesmírného prostředí v okolí Země. Družice MMS mají prolétat přímo skrz místa, kde dochází k velkým „explozím“, které se nazývají magnetické přepojení. Tyto lokality jsme ještě nikdy detailně nezkoumali a družice MMS nám mohou výrazně rozšířit naše obzory.
Už Jan Ámos Komenský říkal, že obrázek vydá za tisíc slov. A modernizovaná verze by mohla pokračovat: „A video vydá za tisíc obrázků“. Můžete stokrát číst o stavu mikrogravitace, ale stejně se Vám bude líbit to, co před pár dny na ISS předvedl francouzský astronaut Thomas Pesquet. Vzal si dvě průhledné nádoby a naplnil je zelenou vodou, Pak s nádobami různě třásl a točil, takže bylo krásně vidět, jak na tyhle síly reaguje kapalina. Osobně se domnívám, že takováhle ukázka může mladé lidi nadchnout ke studiu přírodních věd. Proto za sebe i za celou naši redakci říkám: „Jen víc takových videí, jen houšť a větší kapky!“ Astronauti mají kromě mnoha jiných povinností v pracovním seznamu i popularizaci vědy. A tady se to podařilo přímo skvěle.
NASA chystá na začátek příštího desetiletí start sondy, která bude určena k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. V minulých měsících jsme několikrát o tomto projektu psali, ale sonda tehdy ještě neměla název. Používali jsme proto různá opisná pojmenování, nebo jsme říkali, že sonda je založena na původním konceptu Europa Clipper. Ale nyní se sonda označuje jako Europa Multiple Flyby Mission (EMFM). Dnešní článek se ovšem podívá podrobněji na lander, který byl od loňského roku zvažován součástí celé mise.
Mezinárodní vesmírná stanice je bezesporu unikátním projektem, který umožňuje provádět široké spektrum vědeckých výzkumů. Kromě jiného ale slouží i jako nenapodobitelný inkubátor nových technologií, které by se jinak prosazovaly jen komplikovaně. ISS se například používá k vypouštění malých družic, takzvaných cubesatů. NASA se nyní rozhodla tuto spolupráci rozšířit, když přijala návrh firmy NanoRacks, která by ráda vyvinula první přechodovou komoru, která bude financována z komerčních zdrojů. O tomto plánu jsme psali už zhruba před rokem, ale nyní se projekt přesouvá mnohem blíže k realizaci.
Kdo by si myslel, že kosmické sondy mohou přijít do problémů až během provozu, ten se mýlí. Historie zná celou řadu projektů, které si to nejhorší vytrpěly v době, kdy třeba ještě nemusel být vyrobený ani jediný díl hardwaru. Nelehkým obdobím v těchto dnech prochází nástupce vozítka Curiosity, s pracovním názvem Mars rover 2020 podle plánovaného roku startu. Podle zprávy, kterou 30. ledna vydal úřad generálního inspektora při NASA má celý projekt hned několik problémů, které mohou v konečném důsledku způsobit odklad startu.
Včera kolem poledne místního času byla v souvislosti s přechodem studené fronty pohybující se přes jižní část Spojených států zasažena velmi silným tornádem výrobní budova NASA Michoud Assembly Facility (MAF) ve východní části New Orleans. Oko tornáda prošlo v těsné blízkosti budovy MAF, rychlost větru byla pomocí radaru odhadnuta přibližně na 240 kilometrů za hodinu. Přesný rozsah poškození budov se zjišťuje, hlášeny jsou i drobné úrazy zaměstnanců NASA. Tornádo vyrazilo otvory ve střeše a stěnách hlavní budovy MAF, kterou NASA v současné době používá pro stavbu centrálního stupně rakety SLS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jednou z ikonických částí astronautského výcviku jsou parabolické lety – tedy simulace beztíže ve speciálně upraveném letadle. V neděli předchozího týdne jsme se přesunuli do Bordeaux,
Tradičnímu týdennímu souhrnu kosmonautických událostí patří nedělní poledne. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku dozvíte další ze střípku skládačky nezvykle komplikovaného procesu tvorby rozpočtu NASA
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní.
Od posledního dílu našeho seriálu uplynula už opravdu dlouhá doba. Za to se musím omluvit. Každopádně bohužel dřívější frekvence článek seriálu každé dva měsíce je
Tenhle týden se o kosmonautiku zajímalo více lidí, než bývá obvyklé. Nebe nad Texasem totiž rozčísla raketa Super Heavy Starship a provedla další integrovaný test. V Kosmotýdeníku se
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.